Domů     Jak jsem překonala bezcitnost matky
Jak jsem překonala bezcitnost matky
2 minuty čtení

Odmalička jsem se kvůli matce trápila. Žádné pohlazení, milé slovo, pochopení… Jakobychom jí i s dalšími sourozenci v životě překáželi. Nikdy bych nevěřila, jakým způsobem se s tím nakonec dokážu vyrovnat.

Jsou věci mezi nebem a zemí, které člověk prostě nepochopí. Jako malá jsem byla smíšek, který si nic nedělá z žádné bolístky. Ze školy jsem nosila samé jedničky. Všechny domácí práce jsme dělali s mými dalšími dvěmi sestrami a bratrem. Matka ale žádnou snahu neocenila.

Nezajímaly jsme ji

Byla k nám chladná. Když jsme se s ní chtěly podělit o radost, vždy nás uzemnila. Raději pořád koukala na televizi. Není se čemu divit. Jednou nám na rovinu řekla, že si nás pořídila jen proto, aby získala velký byt 4+1 v prominentní pražské čtvrti.

Ten totiž patřil babičce. Věděla, že když bude mít hodně dětí, babička odejde do domova důchodců a byt zůstane jí. Trpěla jsem ale i v dospělosti. Když jsem ve dvaatřiceti otěhotněla a s radostí to přišla matce oznámit, opět mně stuhnul úsměv na tváři.

Prý si o mně vždycky myslela, že jsem „taková ta chudinka“, která mít děti nikdy nebude. Místo nadšení mi srážela sebevědomí. Když jsem ji pak občas přijela navštívit s mojí krásnou holčičkou Rozárkou, spíš než by nás vítala, nás vyháněla.

Mnohokrát mě s malou úplně odmítla jen proto, že jí v televizi běží nějaký seriál. Bylo mi to líto. Moc jsem toužila po mámě, se kteru budu moci všechno probrat, sdílet radosti i trápení.

Jako dar z nebe

Otec se s matkou před lety rozvedl, jenomže zatímco ona si našla mladého milence, otec zůstal sám. Snad každý den jedl míchaná vajíčka, protože nic jiného uvařit neuměl, prádlo z pračky měl věčně obarvené… Večery trávil jen s knihou.

Bylo mi ho líto, a tak jsem se rozhodla najít mu ženu. Podala jsem inzerát a začala vybírat „nevěsty“. Jedna ze zájemkyň byla opravdu sympatická, a tak jsem ji s tátou seznámila. Jako zázrakem si padli do oka a dnes jsou spolu už pátým rokem.

A co víc, otcova přítelkyně se stala mou největší kamarádkou a důvěrnicí. Někdy mi připadá, jako by to byla moje vysněná milující máma.

Jana H. (46), Praha

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud