Domů     Sousedku jsem zachránila
Sousedku jsem zachránila
4 minuty čtení

Dlouhá léta jsem žila v přesvědčení, že je nejlepší ničeho si nevšímat a do ničeho se neplést. Dnes už vím, že to nebyla zrovna ta nejlepší životní filosofie.

Ta mladá, hezká žena mi pevně svírá ruku a už poněkolikáté mi děkuje. Celá se klepe a po tvářích jí stékají slzy. „Kdyby nebylo vás, tak máma by tu už nebyla. To je hrozné!“ Stojíme na nemocniční chodbě a mě přepadají trochu rozpaky.

Ano, pomohla jsem, ale zase tak velké hrdinství to nebylo. Jenže Daniela, tak se ta dívka jmenuje, to vidí jinak. Už také proto, že jí prý trochu hryže svědomí.

„Nešla byste se mnou na chvíli na kávu, zvu vás.“ Vychrlí pak ze sebe najednou a opět mě nervozně chytne za ruku. Přikývnu a jdeme. Moc chce znát podrobnosti.

Podivní sousedé

A tak před ní pomalu rozmotávám celý podivný příběh její maminky. Ta se k nám do domu přistěhovala před pěti lety. Mysleli jsme si, že chlapík, který ji tehdy doprovázel, je její syn. Teprve později se ukázalo, že jde o jejího nového přítele.

Proslýchalo se, že kvůli němu opustila rodinu a odešla s Tadeášem do jiného města. Celý dům byl v šoku. Lidé těžko snášejí, když někdo vybočuje z normy. A tak pro nás paní Drahoslava byla hned od začátku odepsaná. Stydím se to přiznat, ale i pro mě.

Snažila se spřátelit

Zpočátku byla paní Drahoslava samý úsměv, neustále v dobré náladě. Mladistvě se oblékala a vypadala velmi dobře. Vlastně nikdo z nás nedokázal uhodnout, kolik je jí ve skutečnosti let. A ona se moc s ničím nesvěřovala.

Přesto se se mnou snažila navázat kontakt. Nestála jsem moc o to. Mám manžela, dospělé děti vnoučata a co je za zdmi našich rodinných dveří, mě nezajímalo. Drahoslavamě opakovaně zvala na kávu, ale odolávala jsem.

Snad to byla žárlivost

Jednou večer mi v bytě praskla voda. Vůbec jsem nevěděla, co s tím. A manžel byl zrovna někde na služební cestě. Z naprostého zoufalství jsem vyběhla na chodbu a zazvonila u sousedů. Doma byl jen pan Tadeáš. Okamžitě ke mně naběhl.

Ukázalo se, že je velice šikovný a tak mi vše opravil. Nechtěl žádnou odměnu a tak jsem ho pozvala na večeři a na panáka. Když jsem mu dolila sklínku, zazvonila u dveří Drahoslava a netvářila se právě přátelsky. Prý nás slyšela až na chodbu, jak se smějeme. A že prý na pánské návštěvy po desáté večer je nějak moc pozdě.

Přestala mě i zdravit

Vůbec jsem její naštvanost a žárlivost nechápala. Vždyť o nic nešlo. Jenže jsem to neměla komu vysvětlovat. Nejenže se mnou paní Drahoslava nemluvila, ale ani mi neodpovídala na pozdrav. Pustila jsem to raději z hlavy a zase si hleděla svého.

A to i tehdy, když po nějakém čase, začaly být sousedé nepřehlédnutelní díky častým a hlasitým hádkám.

Šlo to s ní s kopce

Zhruba před rokem práskl Tadeáš dveřmi a definitivně odešel. Drahoslava začala chřadnout. Příliš na sebe nedbala, dost zhubla a na člověka se ani nepodívala. Říkala jsem si, že to tak dopadnout muselo, a bylo mi jí líto.

Kolikrát jsem ji už chtěla vzít kolem ramen. Pak jsem se zarazila. Hleď si svého, do ničeho se nepleť, znělo mi v hlavě. Když jsem ale Drahoslavu neviděla celé tři dny, zalarmovala jsem policii. Našli jsme ji ještě včas.

Drahoslava ležela v posteli a odmítala žít. Nejedla, nepila a pomalu umírala. Úplně vyčerpanou ji odvezli do nemocnice. Policie pak kontaktovala její rodinu.

Na nic není pozdě

Tohle jsem nyní všechno vyprávěla její dceři Daniele. Ta před léty, kdy matka odešla od táty kvůli „zajíčkovi“, na mámu zanevřela a přerušila s ní veškeré kontakty. Teď si to hrozně vyčítá. Ale myslím si, že nemusí.

Drahoslava ji, až půjde z nemocnice, bude moc potřebovat. A Daniela jí vše určitě vynahradí. Myslím, že už stejně, jako já, pochopila, že před starostmi druhých se nemají zavírat dveře na zámek.

Možná, že příště udělám nějakou chybu já nebo Daniela a budeme také potřebovat cizí pomoc.

Vendula H. (53), Znojmo

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
nasehvezdy.cz
Lutovskou zklamali muži tak, že bude radši sama?
Moderátorka Iveta Lutovská (42) o svatbě už nechce nikdy ani slyšet! Její současný vztah s partnerem Vojtěchem, ovdovělým tatínkem dvou dětí, totiž prý rozhodně není žádná romantická idylka. A společ
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
epochaplus.cz
Trocha historie: Vonné tyčinky – S námi už odedávna, od rituálů k léčbě
Historie vykuřovadel je stejně stará jako civilizace sama. Už před 6000 lety se používaly v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě, kde sloužily kněžím k vykuřování hrobek a obětních míst. Jejich použití nebylo jen praktické, ale především hluboce symbolické, spojovalo se s rituály, léčebnými postupy a zaháněním zla. Od pyramid po chrámy a kláštery, vonné látky
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
skutecnepribehy.cz
O dítěti nechtěl tehdy Karel ani slyšet
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít
Eklektické útočiště v oblacích
rezidenceonline.cz
Eklektické útočiště v oblacích
Co se stane, pokud spojíte invenci skvělého architekta s kreativitou věhlasného interiérového designéra a dáte jim k dispozici polovinu celého 31. patra jedné ze tří budov Society Hill Towers ve Filadelfii? No přece nenapodobitelné bydlení ve stylu Meg Rodgersové a Jamese Timberlakea. Impozantní a charismatický prostor zahrnuje tři strany věže se stěnami a okny směřujícími
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
epochanacestach.cz
Hrad Velhartice: Skrýš pro korunovační klenoty
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
historyplus.cz
Britové ostudně podcenili divochy s oštěpy
„To není možné. Copak spadli z nebe?“ kroutí hlavou podplukovník Pullein. Odmítá uvěřit, že se na jeho tábor valí dvacetitisícová zulská armáda. Vždyť hlídky celé dopoledne hlásily, že se v okolí pohybuje jen několik malých skupin nepřátel. Maximálně mělo jít o pár set mužů!   Kousek po kousku si Britové pro sebe ukrajují území jižní
Řecko: Ostrovní království Středomoří
nejsemsama.cz
Řecko: Ostrovní království Středomoří
Jsme v zemi, která je kolébkou evropské kultury, ale také v zemi prozářené sluncem, s úchvatnou přírodou a naprosto lahůdkovou kuchyní. Tyto čarokrásné řecké ostrovy se rozdělují do sedmi souostroví, která se rozkládají v šesti mořích. Čím blíž leží ostrov k rovníku, tím teplejší a sušší počasí má. Jižní části jsou tak celoročně zalité sluncem a nabízí skvělou
Okurkové osvěžení
tisicereceptu.cz
Okurkové osvěžení
Tenhle nápoj nejenom zažene žízeň, ale postará se i o to, abyste měli krásnou pleť. Je to jedna z nejzdravějších limonád. Suroviny 1 salátová okurka 1 l jemně perlivé minerálky 2 lžíce třtinov
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
epochalnisvet.cz
Kabina budoucnosti podle Riyadh Air
Nová národní letecká společnost Saúdské Arábie představila světu svůj dlouho očekávaný interiér kabiny. Její součástí je i prémiová třída Safran Business Class, která má ambici posunout Riyadh Air mezi nejluxusnější aerolinky současnosti. Za společností stojí saúdskoarabský státní investiční fond Public Investment Fund, a na rozdíl od jiných start-upů, které často narážejí na finanční limity,
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
21stoleti.cz
Lepru do Ameriky nezavlekli evropští kolonizátoři, vyskytovala se tam již dlouho předtím
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoř
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
enigmaplus.cz
Ilias a Odyssea: Kdo sepsal nejslavnější eposy všech dob?
Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně. „Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské vá
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
iluxus.cz
Zážitek, který vás rozzáří: harmonie chutí, vůní a krásy
Léto je časem zážitků, volnějšího tempa i chvil, které si konečně dovolíme věnovat sami sobě. Ať už si ho užíváte ve městě, na víkendových cestách nebo u vody, jeden prvek zůstává stejný – touha cítit