Domů     Prokletá zahrada nám zničila hezké manželství

Prokletá zahrada nám zničila hezké manželství

5 minut čtení

Část viny za to, co se stalo, nesu i já. Přesto nedokážu říct, co bych musela udělat, abych všem těm neštěstím nějak zabránila.


Můj muž byl vždycky náramně šetrný. Neutrácel za zbytečnosti, když si chtěl pořídit něco dražšího, nebral si půjčku, ale na to, po čem toužil, si našetřil. Některé moje kamarádky ho kvůli tomu označovaly za suchara, ale mě se to líbilo.

Připadalo mi to solidní a mile starosvětské. Protože jsem ho chápala, neměla jsem s tím problém. Věděla jsem že není lakomý, jen opatrný na peníze. A že vždycky musí mít rezervu. Tedy samé chvályhodné věci, nic co by vylučovalo porozumění mezi námi.

Sama jsem nikdy nebyla bůhví jak rozhazovačná, ale teprve se Standou jsem zjistila, že život se dá žít s minimálními náklady a přitom velmi dobře a že i když vyděláváte malé peníze, vždycky se najde způsob, jak si dát trochu stranou.


Jeho šetrnost mi nevadila


Plně jsem tuhle manželovu schopnost ocenila, když se narodily Daniela a za dva roky po ní Hanička. S dětmi jsou pořád potřeba nějaké peníze navíc, nikdy nevíte kdy, kolik a na co to bude.

Ani se nepamatuji, jak často jsem byla manželovi vděčná za jeho šetrnost. Staré přísloví říká že s malými dětmi jsou malé starosti, s velkými velké. Dokud holky nezačaly chodit do školy, byl u nás relativní klid.

Dokázali jsme udělat život zajímavý i bez velkého utrácení. Ale od první třídy to bylo peklo. Děti samozřejmě rády srovnávají a kdo nemá poslední novinky, tomu se posmívají.

Holky jsme sice vedli tak, aby měly zdravé sebevědomí, jenže zvlášť pro Haničku to bylo hodně těžké. Někdy zkrátka vysvětlování nezabíralo. Manžel nechtěl holky rozmazlovat, ale také nechtěl, aby nějak strádaly. Našel si druhou práci a já také.

Dřeli jsme jak mezci, ale vyplatilo se to. Dcerám jsme mohli občas pořídit nějakou tu moderní nezbytnost, a přitom se nám pořád ještě dařilo šetřit.

V duchu jsem si malovala, co si jednou, snad ne na úplně stará kolena pořídíme, jak se konečně přestaneme uskrovňovat.


Příšerný dárek


Jedním z našich plánů bylo, že si koupíme krásnou zahradu, někde blízko. Ta, která patřila k řadovému domku v kterém bydlíme, byla sotva větší než plážová osuška. V duchu jsem viděla něco kolem tři sta metrů čtverečních, s malým zahradním domkem.

V den mých padesátých narozenin mě Standa překvapil. Kromě kytky pro mě měl i kupní smlouvu na zahrádku. I když to tedy úplně zahrádka nebyla. Taky to nebylo tak blízko, jak jsme se domlouvali.

Byl to pozemek velký skoro jako dvě fotbalová hřiště, plus velký sad, nějaké hospodářské budovy a stavení. Cena nebyla vysoká jen kvůli tomu, že to bylo úplně z ruky a, jak jsem později zjistila, všechny stavby byly v dezolátním stavu.

Sice jsem se tvářila, že mám z „dárku“ radost, ve skutečnosti jsem si ale připadala tak trochu podvedená. Měli jsme přece naši zahrádku vybrat spolu… Navíc peníze jsme šetřili společně, takže byly i moje. Ale tvářila jsem se statečně.


Byla to katastrofa


Po první návštěvě na místě mi bylo skoro do pláče. Na místo jsme jeli dvě hodiny. Všechno zarostlé, zanedbané, o tom, že bych mohla začít někde něco vysazovat nemohla být řeč. Už se ani nedalo poznat, kde původně byly záhony. V domě byla zima, plíseň a vlhko.

Prostě hrůza. Ale Standa jen zářil. Od toho dne jsme každý víkend jezdili zvelebovat náš nový majetek. Manžel vždycky přes týden vymyslel, co budeme dělat a pak jsme celý víkend dřeli. Po půl roce už jsem byla úplně vyčerpaná.

V létě navíc začal lákat na statek i holky s jejich manžely. Ale ne proto, aby si u nás odpočinuli. Bral je jako další pracovní sílu. Není divu, že se dcery brzy začaly vymlouvat.

V týdnu jsem je neviděla, o víkendu také ne a navíc jsem neměla čas ani na kamarádky. Byla jsem na Standu čím dál tím naštvanější. Jemu to bylo, jak se zdálo, jedno. Hlavně když práce šla od ruky.
Koncem podzimu jsem toho měla dost.

„Nezlob se, ale tenhle týden s tebou nikam nejedu a ten další také ne. Jsem úplně vyřízená a už mě to nebaví. Takhle jsem si to nepředstavovala.“ Díval se na mě jako na zjevení.

Čekala jsem, že se chytne za nos a třeba se mi omluví, jenže místo toho se do mě pustil. Že jsem hloupá, že takový statek je zlatý důl. Jak se tam, jakmile budeme v důchodu odstěhujeme, budeme pěstovat bio ovoce a pořídíme si hromadu zvířat.

A jak na tom nakonec zbohatneme. Teď jsem zase koukala já.


Došly mi síly


Ten víkend odjel na chalupu sám. Když se vrátil, pohádali jsme se. Další týden jsem zase zůstala doma a byla z toho tichá domácnost. Brzo bylo i našim holkám jasné, že něco není v pořádku. Ale ani to, že stály na mé straně, Standu nepřesvědčilo. Naopak.

Zabejčil se v tom, že mu nikdo nerozumí a jsme jen banda lenochů. Nikdy to mezi námi nebylo tak špatné, jako teď. A nejde jen o to, že jsme spolu skoro úplně přestali mluvit. V poslední době mám strach, že se mu tam něco stane, má totiž problémy se srdcem.

Každý týden tak přemýšlím, jak se zachovat, jestli jet nebo ne. Připadám si jako v pasti a nechápu, co se to z mého manžela tak najednou stalo.

Libuše (53), Vysočina

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve