Domů     Dcera si neví s mužem rady, je jako malé dítě
Dcera si neví s mužem rady, je jako malé dítě
3 minuty čtení

I když se naše Drahuše snaží sebevíc, podle zetě není nikdy nic dobře. Je to workoholik posedlý svou prací. A stejné nároky má i na dceru a své děti.

Naše Drahuše je Rudolfova manželka 16 let. Mají dvě děti, třináctiletou Dominiku a osmiletého Davídka. Drahuše je velmi chytrá. Neoprašuje sice červený vysokoškolský diplom jako její muž, dokáže však všechno, co si usmyslí.

Ráno vozí děti autem do nedalekého města, kde je jazyková škola, báječně pracuje, nakupuje, vaří a uklízí. Dokonce si mnoho věcí i doma opravila, protože ten její úžasný Rudolf s titulem je manuálně levý.

Neustále se v zaměstnání zdokonaluje, absolvovala několik různých kurzů, zejména jazykových. Maká jako dokonale seřízená mašina.

Nepije, nekouří, maká

Přesto má dcera žaludeční neurózu a cítí se vyčerpaná. Práce jí prý baví a děti ji nabíjejí energií. Cítí se šťastná. Její životní brzdou je ale manžel. Rudolf sedí dvanáct až dvacet hodin denně u počítače. Nemá koníčky, záliby a má problémy s lidmi.

Nikdo mu není dost dobrý. Je uzavřený před světem i přáteli. Nepije, nekouří, nemá z ničeho radost. Je jako stroj. Nebyl by v tom problém, kdyby tím netýral svou ženu.

Podle něj by i ona měla sedět doma, pravděpodobně vedle něho na židli, a být mu k dispozici, kdykoli potřebuje. Foukat jeho rány a bolístky. Vařit těstoviny, protože cokoli jiného odmítá jíst. K pití jen ten čaj…

Stalo se z něho dítě?

Drahuše touží chodit na procházky, na výlety, na dovolenou. Už jí nevadí, že s ní manžel nechce nikam chodit. Vezme prostě děti a jednou sami. Pokaždé se však muže slušně zeptá: „Pojedeš s námi?“ Zeť na to:

„Kam bych jezdil?“ Když už stojí dcera ve dveřích a nastává loučení, Rudymu je najednou líto, že zůstane doma sám. „Počkejte na mě, půjdu s vámi!“

A tak všichni odevzdaně usednou do křesel. Na dvacet minut, na hodinu, než se zeť připraví. Dcera čekáním neztrácí jen čas, ale hlavně radost z výletu. Rudolf je jako ublížené dítě. Bojí se být sám, ale bojí se být i společnosti.

Akce se mu většinou nelíbí, nudí ho nebo ji kritizuje. Sám však nikdy nic nevymyslí.

Jak utéct z klece?

Nenápadný tyran, který „všechno dělá pro rodinu“: obstaral dům, který splácí, pořídil luxusní auto. „Proč si kupuješ další květinu do bytu?“ Ptá se dcery. „Už jich máš dost!“ Pověsit obraz? Až bude mít někdy čas! Tak ho dcera pověsí sama. Zpočátku se bouřila.

Teď vidím, že už nemá sílu. Rezignovala. Zeť je jako koule na její noze. Tisíckrát již o svých názorech mluvili, klidně i bouřlivě. „Chci jednodušší život. Jít na procházku. Dívat se na slunce. Je to tak těžké?“ Vysvětluje mu dcera stále dokola.

A on na to vždy odpoví, že přece svou ženu a děti miluje. Jinak by neseděl celý den za počítačem! Vidím, jak se manželství mé dcery pomalu, ale jistě rozpadá, a nevím, jak pomoci.

Alena (63), Opavsko

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.