Domů     Nenávist trvala až za hrob
Nenávist trvala až za hrob
5 minut čtení

Nikdy bych bývala nevěřila, že nenávist může mít takovou sílu! Ale když jsem si všimla, že se na hrobě začaly náhle objevovat výhrůžné nápisy s ohnivým okrajem, změnila jsem názor…

Jako malá holka jsem se s mým bratrancem Šimonem docela snášela. Nebyli jsme sice nejlepší kamarádi, ale dokázali jsme si spolu hrát nebo si i povídat.

Jezdili jsme s rodiči k tetě do města a pro mě a moji sestru to bylo jako pro holky z vesnice vždy zajímavé dobrodružství. Šimon byl o dva roky starší než já a o čtyři než moje sestra Veronika.

Nikdy se nad námi ale nevyvyšoval, spíš si hrál na takového městského ochránce. Hodně jsme toho společně jako děti prožily – počínaje výlety, přes hraní na policajty a zloděje, až po noční bobříky odvahy.

Tehdy mě vůbec nenapadlo, že jednou přijde den, kdy si skoro nebudeme moci přijít na jméno…

Rodinné hádky vypukly naplno

Naše vztahy se pokazily až v dospělosti. A nebylo to ani tak naší vinou, všechno to vlastně zavinili naši životní partneři. Šimonova manželka se absolutně nesnesla s mým mužem Mírou. Měli na všechno naprosto odlišné názory.

Mohli jste se vsadit, že když se setkají, do dvou minut si vjedou do vlasů. Já jsem se kvůli tomu nezlobila ani na svého bratrance ani na jeho ženu, mám prostě už takovou smířlivou povahu a akceptuji, že každý člověk je jiný a má právo na vlastní názor.

Šimon se však zlobil na mě, jako by mě obviňoval z toho, že jsem si v Mírovi vybrala špatného partnera. Řešení bylo jednoduché – stýkat se co nejméně.

Dědictví nenávist prohloubilo

Naše rozvětvené příbuzenstvo ale často pořádalo různé akce a oslavy, a to nejen ke příležitosti dnům svátků a narozenin, ale konaly se také svatby, pohřby a další události.

Navíc jsem bydlela od Šimona celkem nedaleko, poté, co jsem se za svým mužem přistěhovala do stejného města. Kvůli tomu, že se Míra nesnášel s bratrancovou ženou, bylo všechno to hezké z období dětství smazáno a celý život mezi námi vládlo napětí.

Všechno pak vyvrcholilo, když zemřela jedna z tet, která byla bezdětná a většinu dědictví odkázala mojí rodině. Na tu Šimonovu zbylo jen pár věcí. Od té doby byla ta nesmířlivá nenávist ze strany bratrance opravdu citelná.

Vážná nemoc nic nezměnila

Myslela jsem si, že se Šimon změní poté, co musel bojovat se zákeřnou nemocí. Kdykoli se někdo z příbuzenstva ocitl ve složité situaci, ostatní se kolem něho tak nějak semkli a pomáhali mu, jak jen to bylo možné.

Šimon však odmítal návštěvy, a když ležel v nemocnici, nechal mě a manžela doslova vyhodit. Mrzelo mě to. I navzdory našim rozbrojům jsem ho pořád měla ráda.

Chtěla jsem mu být nablízku

Když se zdálo, že bratranec svůj boj o život definitivně vyhrál, spadl mi kámen ze srdce. Nějaký čas to tak skutečně vypadalo. Jenže pak se nemoc vrátila znovu a v ještě větší síle.

Připadala jsem si, že se téměř vnucuji, ale opravdu jsem chtěla bratranci být nablízku a pomoci mu třeba i jen povzbudivými slovy. Ovšem křičel na mě i tehdy, když bylo vidět, že má kruté bolesti. Vyhrožoval mi, že až zemře, nedá mi pokoj a přijde mě strašit.

Tehdy jsem to samozřejmě nebrala vážně. Na posmrtný život jsem nevěřila. Cítila jsem jen lítost a bolest.

Děsivý zážitek na hřbitově

O Šimonově smrti jsem se dozvěděla až zprostředkovaně, týden poté, co své nemoci podlehl. Jeho žena uspořádala jen malý pohřeb pro zvané, a mezi těmi jsme já s manželem nebyli.

Uplynulo několik dní a nedalo mi to a zašla jsem se podívat alespoň na bratrancův hrob. Právě v ten den jsem pochopila, že některá nenávist může trvat i po smrti. Na náhrobní desce se totiž před mýma očima začaly objevovat hrůzné nápisy a výhrůžky smrtí! Rychle se střídaly a mizely, některé měly ohnivý okraj.

Manžel mi nechtěl věřit

Jen tak něco mě nevyděsí, ale tentokrát jsem málem omdlela hrůzou. Otočila jsem se na podpatku a ze hřbitova jsem rychle utekla. Když jsem o tom řekla manželovi, nechtěl mi věřit. Povídal, že se mi to nejspíš jen asi zdálo, že mi pracovaly nervy.

Tak jsem ho poslala, ať se jde přesvědčit sám. Manžel ale trval na tom, abych šla s ním. Nechala jsem se tedy nakonec přesvědčit a další den jsme se vydali na místo posledního bratrancova odpočinku společně.

Zloba, která stále trvá

Všechno se opakovalo, a bylo to možná v ještě horší podobě než předtím. Kolem nás ale procházeli lidé a nikdo z nich na tajemné jevy na hrobě nereagoval. Z toho bylo patrné, že je vidíme pouze my jako oběti bratrancova posmrtného vzteku.

Letos to už budou čtyři roky, co se to stalo. Za tu dobu jsem zkusila jít ke hrobu bratrance ještě několikrát. Protože jsem věděla, co mě čeká, už mě to nikdy tolik nevystrašilo.

Jsem ale už přesvědčena, že to takhle bude trvat napořád, dokud budu i já na tomto světě. Snad se s tím věčným hněvem nesetkám i po své smrti. Spíš doufám, že pak naše duše dojdou usmíření

Kateřina P. (58), severní Morava

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud