Domů     Z hračky bývají plačky?
Z hračky bývají plačky?
3 minuty čtení

Byla to naše oblíbená dětská hra. Nikdo tehdy netušil, že se může snadno proměnit ve velké drama.

Jako každá malá holka z vesnice i já byla živé nátury.

S bráchou Pavlem jsme doma vyráběli po domácku různé zbraně, jako byly luky a samostříly, a nadšeni kultovním Vinnetouem jsme se proháněli místními kopci a představovali si, že se prodíráme prérií a pronásledujeme zlodušského nepřítele.

Nejednou jsme přišli domů se zraněním po lítém boji, s rozbitými koleny a šrámy. Tenkrát jsme kamarádili s partou kluků a holek, kteří s námi tyto bláznivé výpady sdíleli. Byla jsem z celé té bandy nejmladší, tak si ze mě ostatní občas utahovali.

Jednoho dne jsme se zase s bráchou chystali na velkou bitku a pamatuji si, že nás máma ten den nechtěla pustit. Jako by měla nějaké zlé tušení. Nakonec jsme ale mámu přemluvili. Honem jsme běželi na smluvené místo, aby nám kluci někam neutekli.

Všichni jsme byli jaksepatří vyzbrojeni, ale tentokrát zabodoval Bohouš. Ten totiž vytáhl pistoli zvanou „flusbrok“. Je to zbraň, která měla dostřel patnáct metrů a po stlačení kohoutku vystřelila kuličku.

Bohouš nám hned ukázal, jak bravurně s ní setřelí plechovku. To bylo něco jiného, než ty naše chabé, doma vyrobené zbraničky. „Pujč mi to!“ křičel jeden přes druhého.

Nebyla tak nevinná

Mně jako holce a k tomu nejmladší se pistolka vůbec nedostala do ruky. Kluci stříleli jako o závod a my, holky, s obdivem přihlížely.

Když se zdálo, že se kluci dostatečně vyblbli a flusbrok se dostal zpátky k Bohoušovi, bylo jasné, že kluci všechny kuličky už vystříleli a pistole je prázdná. Bohouš najednou přiložil za velkého smíchu bráškovi pistol ke spánku a křikl:

„Jsi mrtvej, kojote!“ A zmáčkl kohoutek. V tu chvíli se můj bratr zapotácel. Po bledém obličeji mu začala stékat temně rudá krev. Nastal absolutní šok. Všichni zůstali jako přikovaní. Ve zbrani dřímala ještě jedna kulička, která čekala na svou příležitost.

„Já… já…!“ zablekotal Bohouš a hlas mu sklouzl.Někdo sundal teplákovou bundu a přiložil ji Pavlovi ke spánku, aby zastavila krvácení a pak jsme s bráchou upalovali k domovu… Ten útěk už nebyl před rudými tvářemi indiánů, ale od bledých tváří k smrti vyděšených kamarádů.

Víc štěstí než rozumu

Když se nám podařilo doběhnout domů, rozrazila jsem dveře a křičela: „Mami, mami, Pavel umře!“ Máma zrovna myla nádobí. „Střelili mě do hlavy!“ chlubil se brácha. Maminka duchapřítomně chytla brášku a běžela s ním k doktorovi. A já s nimi.

Naše paní doktorka na nic nečekala, zastavila krvácení, ovázala bratrovi hlavu a zavolala sanitu. Odvezli nás do nemocnice, kde jsme čekali, jestli budou muset bráchu operovat. Naštěstí vše dopadlo dobře. Náš Pavel měl více štěstí, než rozumu,.

Kdyby se kulička trefila o půl centimetru doprava, byl by mrtvý na místě, protože by zasáhla spánek. Takhle ho jen zranila a odrazila se. Naše maminka se tehdy rozbrečela a dlouho nám nedovolila se s naší skvělou partou vesnických spratků kamarádit.

Bylo to tehdy nejen velké štěstí, ale také varování, co všechno dokážou děti vymyslet a jak blízko při tom mohou být při svých hrách úrazu nebo dokonce smrti.

Magdalena (65), Zlínsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.