Domů     Na Dušičky se děly tajemné věci
Na Dušičky se děly tajemné věci
5 minut čtení

Na duchy jsem nikdy moc nevěřila. Loni v den Památky zesnulých jsem se však na vlastní kůži přesvědčila, že krátce po uložení do hrobu mohou být duše zemřelých velice aktivní.

Před lety chodili lidé za svými zesnulými blízkými na hřbitov každou chvíli. V dnešní hektické době je to už bohužel jiné – mnoho lidí chodí za své milované zapálit svíčku už pouze v období Dušiček.

Já byla jednou z výjimek – hrob svých blízkých jsem chodila navštěvovat každý druhý týden. Často mě přitom doprovázela moje sestřenice, která rovněž nedávno ovdověla jako já.

Loni na podzim se nám při návštěvě hřbitova stala podivná věc, ze které mi ještě dnes při vzpomínce mrazí.

Přibyl nový hrob

Už během předchozí návštěvy hřbitova, kterou jsem absolvovala sama, jsem si všimla, že nedaleko našeho hrobu, přes uličku, přibyli noví zesnulí.

Tentokrát, bylo to druhého listopadu, jsem šla uctít památku rodičů, manžela i bratra opět v doprovodu své sestřenice Ivety.

Původně jsme se domlouvaly na brzké odpoledne, ale Ivetě do toho něco přišlo, a proto jsme se na hřbitov vydaly zapálit svíčky už skoro za tmy, nedlouho před zavírací hodinou. V tu dobu už tam skoro nikdo nebyl.

Přepadl ji tísnivý pocit

Jakmile jsme prošly vstupní brankou, sestřenice se mi svěřila, že má zvláštní tísnivý pocit. Odbyla jsem ji s tím, ať nestraší, ale sama jsem se také necítila moc dobře. Na hřbitově panovala zvláštní atmosféra, zvýrazněná tím, že byla mlha.

Člověk si tam najednou připadal jako v jiném světě. Do mlhavé tmy probleskovaly svíčky, čerstvě zapálené na většině hrobů.

Sestřenka se třásla strachem

Iveta se mě chytila za ruku, jako když jsme byly malé děti. Pevně mě sevřela. Cítila jsem, že má strach a hledá oporu. Došly jsme k našemu rodinnému hrobu, zapálily jsme svíčky a chvíli tiše postály se vzpomínkami. Sestřenka se mě stále držela.

Najednou mi stiskla ruku ještě silněji a šeptem se mě zeptala, jestli jsem neslyšela nějaké hlasy. Nejprve jsem jí chtěla opět trochu okřiknout, ale vzápětí jsem to zaslechla také. Šlo opravdu o dva hlasy, mužský a ženský.

Nebylo možné jim rozumět, ale z tónu, kterým se vyjadřovaly, bylo znát, že se hádají.

Tajemné hlasy se hádaly

Myslela jsem si, že se takhle potichu přou nějací další návštěvníci hřbitova, ale když jsem se rozhlédla kolem sebe, zjistila jsem, že široko daleko nikdo není. To už jsem se začala bát stejně jako Iveta. Sestřenka navrhovala, abychom rychle odešly.

Souhlasila jsem. Otočily jsme se a Iveta tlumeně vykřikla hrůzou. V mlze přímo před námi, u toho nového hrobu, jsme totiž spatřily dva vznášející se přízraky.

V mlze se vznášely fialové obláčky

Nikdy předtím jsem neviděla ducha mrtvého člověka, ale tak nějak jsem si ho vždy představovala. Nepřipomínalo to lidské postavy, spíš takové rozmazané fialové obláčky. Já i sestřenka jsme stály na místě jako zkamenělé a fascinovaně jsme pozorovaly ty přízraky. Nedokázaly jsme se pohnout z místa.

Hádali se mezi sebou

Zdálo se ale, že duchové jsou neškodní a vůbec si nás nevšímají. Chvílemi to vypadalo, jako by útočili jeden na druhého. Znovu se ozývaly ty hlasy, které jsme slyšely předtím. Teď už bylo jasné, že patří k přízrakům, na které jsme se dívaly.

Hlavou mi blesklo, že to jsou možná duše těch nedávno zesnulých, jejichž jmen jsem si předtím všimla jako čerstvě vytesaných na náhrobní desce.

Zničehonic zmizely

Ta hrůzná a zároveň fascinující podívaná trvala asi pět minut. Potom se přízraky najednou rozplynuly. V ten okamžik se k nám někdo blížil po hlavní cestě a Iveta znovu málem vykřikla. Tentokrát to byl ale živý člověk, hrobník, kterého jsme znaly.

Přišel nás upozornit na to, že bude zamykat vchod. O svém zážitku jsme mu raději nic neřekly, ale já jsem se zeptala na ta dvě nová jména. Hrobník odpověděl, že to jsou manželé, kteří zahynuli při autonehodě.

Zážitek budu mít v myšlenkách napořád

Od té doby se bojím na hřbitov chodit sama. Doprovází mě vždy kamarádka nebo sestřenice, která by tam také beze mě nešla. A také tam už nikdy nechodím po setmění.

Nic podobného se nám už poté naštěstí nestalo, ale to nic nemění na tom, že na onen zážitek do konce života nezapomenu.

Smrt je konec a možná i začátek

Někde jsem četla, že po smrti nějakou dobu trvá, než se čerstvě pohřbené duše dostanou do jiného světa. To mi připadá jako nejlogičtější zdůvodnění těch tajemných a nevysvětlitelných věcí, které jsme s Ivetou tehdy na hřbitově zažily.

Kdo ví, co bude, až jednou umřu… Možná smrtí opravdu nic nekončí a já se znovu setkám se svým nebožtíkem manželem.

Helena K. (50), Uherské Hradiště

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud