Domů     Jak nám smrt šlapala na paty
Jak nám smrt šlapala na paty

Kdysi jsem dostala nabídku vycestovat pracovně do Skotska. Tehdy jsem netušila, že nás bude cestou pronásledovat neštěstí.

Tu skvělou možnost vycestovat jsem dostala před třiceti lety. Provázeli mě dva zkušenější kolegové. Problémy začaly ještě doma. Naše výjezdní doložka platila až od šesti hodin ráno ten den, kdy jsme měli už mít důležitou schůzku.

Tu doložku vystavoval někdo, kdo nám tu cestu nejspíš záviděl. Věděli jsme, že trajekt z Belgie nepočká. Nervy, nervy a stres. Rozhodli jsme se, že si uděláme časového strejčka a budeme spát před hranicemi v Rozvadově v autě.

Dojeli jsme po půlnoci k hranici a v lese jsme se pokoušeli v autě usnout. Ve čtyři ráno nás probudila zima. Pobíhali jsme kolem auta a dělali střepy. „Zas… bolševici, to udělali schválně!“ křičel kolega Pepa na lesy.

Vyděšeně jsme se rozhlíželi kolem, protože tahle věta byla v té době nebezpečná. Nakonec přišla vysněná hodina. Úderem šesté jsme stáli na místě, ale celníci měli dost času. Pili kafíčko a smáli se. Kolega Pepa procedil mezi zuby:

„Já je snad pošlu někam!“ „Pepo, neprovokuj, tvař se neutrálně, ať nás neproberou,“ prosil kolega Karel. Po půlhodině přišla tvář nekompromisního úředníka.

„Tak ukažte.“ Podala jsem pasy já, protože jsem byla ženská, také jsem předala výjezdní doložku a celní prohlášení. „Vezete nějaké marky, dolary nebo jinou měnu?“ „Ne, my tam dostaneme,“ nesměle, aby to nevypadalo, že se chlubíme, odpověděl Karel.

„Vezete cigarety, alkohol?“ – „Jen pro svou potřebu.“ Třásli jsme se zimou a přidala se k tomu klepatice strachu. „Vezete drogy?“ – „Néééé,“ vyjekli jsme všichni hrůzou. Celník se na nás všechny podíval pohledem, který dnes umí jen policajti. „Otevřete kufr!“ zavelel…

Konečně jiný svět

Karel vystoupil z auta se slovy: „Ty seď, Pepíku, ty provokuješ už jen tím, že jseš.“ Otevřel kufr a celník se začal hrabat v našich věcech. „Otevřete tuhle tašku…“ Karel pokorně dělal, co celník chtěl.

„Vyndejte tohle a tohle…“ Vyděšeně jsme se na sebe s Pepíkem podívali, měli jsme tam schované peníze. Nevím, jak to Karel udělal, ale přehraboval tam ty věci sem a tam, neustále něco ukazoval, až celník nakonec odešel s celním prohlášením.

Pepa procedil mezi zuby: „Hurá!“ „No ještě nemáme vyhráno,“ poznamenal Karel. V autě zavládlo tiché dlouhé napětí. A do toho Karel zašeptal:

„Myslím, že ten trajekt už nestíháme.“ Po dalších patnácti minutách se celník objevil ve dveřích a nesl naše pasy… „Tak tady to máte.“ O překot jsme děkovali a nescházelo mnoho, abychom mu líbali střevíce.

Když jsme byli dostatečně daleko, Karel hlasitě vydechl: „Německá celnice snad bude o.k.“ A opravdu byla. „Komunisti mi teď můžou políbit pr…“ povykoval Pepa nadšeně, ale Karel ho okřikl, aby si dával pozor na pusu. „Tady je tajných víc než doma.

Skoro všichni emigranti si choděj pro prachy za udávání.“ Dozvěděl se to prý od kamaráda policajta z Bartolomějský. Tak jsme si museli paradoxně daleko za hranicemi dávat větší pozor, než u nás doma.

Loď nám uplavala

Jeli jsme jako draci a šance na náš trajekt se začala zase probouzet k životu. „Potřebuju zastavit na záchod,“ vyjekl najednou Pepa. „Není čas! Musíš to vydržet!“ pustili jsme se do něho. „Praskne mi močák a umřu,“ kroutil se na sedadle.

„Pepo, neblbni, měl jsi jít na celnici,“ domlouvali jsme mu. „Tam se mi strachy nechtělo,“ kvílel. Konečně jsme přijeli do přístavu a hledali rychle tu správnou loď. „Tak nám to ujelo, o fous… a další pluje za dvě hodiny…“ povzdechl si Karel.

„A kdo za to může?“ podíval se významně na Pepu. Ten se ale nedal: „Za to může bolševik!“ V tu chvíli jsme netušili, že nám v patách jde smrt, a bolševik nás paradoxně zachránil. Najeli jsme autem na druhou loď a vystoupali na palubu.

Trajekt se konečně odpíchl od břehu a my se dívali na moře vody. Pluli jsme asi půl hodiny a najednou viděli tu naši loď, co jsme nestihli. Daleko nedoplavala. Havárka, nabrala vodu a položila se na bok… a pomalu se potápěla… Úplně nás to ochromilo.

Dopluli jsme do Doveru a pádili po dálnici do Skotska. Do Edinburghu jsme sice dorazili pozdě, ale nakonec to pracovně všechno nějak dopadlo.„Hele, pojďte ještě do Marc and Spencer, potřebuju si tam koupit něco na sebe…“ loudila jsem.

To oblečení, co jsem si vezla, bylo pro ostudu. Druhý den jsem už chtěla vyrazit v něčem úžasným. „Zítra je taky den,“ přemlouvali mě. Ale já je ukecala, a tak jsme nakonec vyrazili do večerního města.

Únava z cesty a nepříjemného zážitku nás ale tak přepadla, že jsme usedli do prvního podniku, abychom si dali něco k jídlu a pití, a pak se vrátili do hotelu. A to nás ten den zachránilo podruhé. Když jsme si večer pustili televizi, zkoprněli jsme.

Ukazovali v ní, jak na Prince Street explodovala bomba v obchoďáku Marc and Spancer v době, kdy jsme tam měli být, a pár lidí to zabilo. „Ta zubatá nám ale dneska šlape na paty!“ stěhoval si Pepa svou postel od okna ke dveřím.

„To kdyby přiletěl v noci meteorit…“ A tak jsme se ten večer hrozně opili, až jsme z toho nakonec málem umřeli na otravu alkoholem.

Alena (51), Praha

Související články
12.7.2024
S Blankou jsem se seznámila hned první den na vysoké. Dali nás na koleji do jednoho pokoje a sedly jsme si kupodivu okamžitě. Ještě ten večer jsme vyrazily na pivo a náš pokoj jsem pokřtila nocí strávenou na záchodě. Brzy jsem pochopila, že Blanka není úplně šťastný člověk. Než nastoupila na univerzitu, žila s mámou, která hodně pracovala, hodně pila a málo se jí věnovala, a z několika jejích n
12.7.2024
Po rozvodu jsem byla v koncích. Děti už měly svůj život a já si se svou osamělostí nedokázala poradit. Řešení kolegyně ale bylo cestou do pekla. Rodičům bylo už ke čtyřiceti, když jsem se narodila. Předtím jim zemřel na leukémii můj desetiletý bratr. Já jsem přišla na svět dva dny po pátém výročí jeho smrti. Už ani nedoufali, že by se jim ještě poštěstilo mít dítě. Já pro ně byla něco jako zázr
11.7.2024
Je na mě milý a vlídný. Ale jen do chvíle, kdy něco potřebují jeho děti. Těm by, na rozdíl ode mě, snesl modré z nebe. Dá jim vše, o co si řeknou. Nemohu si pomoct, ale jeho rozhazování mi jde na nervy. Manželovy děti z prvního manželství mám ráda a svoje děti jsem před nimi nikdy neupřednostnila. Kupovala jsem všem stejně nebo alespoň za stejné peníze. Jsou to vydřiduchové Nyní, když jso
8.7.2024
Vždy jsem se o svůj vzhled starala sama. Chodit po salonech je jen pro zhýčkané dámičky. Teď jsem však poznala kouzlo nepoznané péče! Celý život jsem na sobě šetřila, nikdy jsem o sebe nenechala pečovat a myslela si, že mi je jen ke cti, že neutrácím a ještě se na mě dá dívat. Až po padesátce jsem poznala, jaké to je nechat se trochu rozmazlovat a že si to my, ženy, zasloužíme. Kadeřnice byl
7.7.2024
Zvědavá sousedka nás nenechala na pokoji ani na maličkou chvilku. Nic jí neuniklo, o všem musela vědět. Připadali jsme si s manželem, jako bychom byli pod dohledem. Vypadala jako neviňátko. Usměvavá, hovorná a také docela pohledná. V hezké domácí zástěrce a s fialovými nakadeřenými vlasy, sepnutými do drdůlku. Budila dojem takové té babičkovské nevinnosti. Nikdo by do ní neřekl, jaká je to čaro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
historyplus.cz
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
Část obránců Konstantinopole uprchne. Vytušili, že město co nevidět padne, a chtějí si zachránit život. Císař Konstantin XI. však byzantskou metropoli neopustí. Vždyť jejími ulicemi kráčely dějiny. S hrstkou nejvěrnějších druhů bude s Turky v roce 1453 bojovat do posledního dechu!   Stěhování na východ Řím ohrožují barbaři. Současně stále více jeho obyvatel konvertuje ke
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
21stoleti.cz
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena
Tragické následky exorcismu v Evropě
enigmaplus.cz
Tragické následky exorcismu v Evropě
Jeden z nejstrašlivějších novodobých případů údajného posednutí se odehrává v roce 1974 v anglickém městě Ossett, kde žije silně věřící křesťan Michael Taylor se svou ženou Christine. Oba společně doc
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
iluxus.cz
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
Chorvatská společnost Rimac Automobili, známá svými elektrickými hyperauty, oslavuje 15 let působení na trhu uvedením speciální edice modelu Nevera. Tato limitovaná edice, označená jako Nevera 15th An
Bezpečné randění se slunečními paprsky
nejsemsama.cz
Bezpečné randění se slunečními paprsky
Na pohlazení od sluníčka se těšíme celý rok. Bronzový nádech pokožku omlazuje a tělo působí tak nějak zdravěji. Pamatujte ale na to, že i opalování je trochu věda a má svá pravidla. Na procházkách a při sportování je nejvíce v ohrožení tvář a dekolt. Nespoléhejte na předpověď počasí, i pod mrakem si můžete spálit nos a nastřádat si pod kůži UVA záření, které
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
nasehvezdy.cz
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
Franta je v Ulici stálicí, diváky už ale další příběhy oblíbené postavy na podzim nečekají. Jeho představitel Matyáš Valenta (27) totiž s herectvím sekl! „Myslím, že jsem se hodil na to dětské herec
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
epochaplus.cz
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
Dobře znají ten pocit, když jim vestoje tleská celý stadion nebo když jim hostesky navlékají žlutý trikot. Jenže poznali i obrácenou tvář vrcholového sportu. Dny, kdy z titulních stran novin celého světa křičelo velkými titulky jejich jméno. A u něj ještě výraznější text: Dopingový hříšník… Sprintérská rivalita mu zničila život Dlouhá léta bojují o trůn nejrychlejšího
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
epochanacestach.cz
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
„Nic než tmářství kacířů,“ rozčiluje se roku 1404 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, když se doslechne o podivných pověstech, které se vážou k hoře Blaník ve středních Čechách. Ale on už ty čarodějné rejdy jednou provždy zatrhne! Jak se rozhodne, tak také udělá. „Zakažte lidem stoupat na tu horu,“ klade na srdce pražský arcibiskup
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
epochalnisvet.cz
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti
Fazolová pomazánka
tisicereceptu.cz
Fazolová pomazánka
Objevte kouzlo luštěninových pomazánek třeba s touto dobrotou z bílých fazolí. Skvělá je i na topinky. Potřebujete 300 g bílých uvařených fazolí (nebo fazole v konzervě ve slaném nálevu) 2 vejc
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Jeho děti mají vždy přednost
skutecnepribehy.cz
Jeho děti mají vždy přednost
Je na mě milý a vlídný. Ale jen do chvíle, kdy něco potřebují jeho děti. Těm by, na rozdíl ode mě, snesl modré z nebe. Dá jim vše, o co si řeknou. Nemohu si pomoct, ale jeho rozhazování mi jde na nervy. Manželovy děti z prvního manželství mám ráda a svoje děti jsem před nimi nikdy neupřednostnila. Kupovala jsem všem