Domů     Ten nejkrásnější dárek
Ten nejkrásnější dárek
4 minuty čtení

Vdávala jsem se jako osmnáctiletá, ne proto, že jsem „musela“, ale takto to bylo u nás na vesnici zvykem.

Můj nastávající byl vysoký, modrooký a světlovlasý muž, který se líbil nejen mně, ale i všem mým kamarádkám. Byla to velká láska, která vyústila do manželského slibu. Jako novomanželé jsme začali bydlet u manželových rodičů v rodinném domě.

Moje tchyně, která se do svatby zdála jako velmi příjemná žena, byla hlavní řídící jednotkou rodiny. Organizovala život každému členu domácnosti od malého štěňátka, přese mě, až po chudáka tchána.

Touha po miminku

Avšak jak se říká, kde se dva milují, nad třetího se povznesou. Tak jsme to dělali i my. Pět let nato tchyně zemřela a ve velkém domě jsme zůstali jen my tři. Stále více začala v ovzduší „viset“ otázka potomstva. Ano, v domě bylo příliš velké ticho.

Předtím jsme na děti ani nepomysleli, nebylo kdy, protože práce kolem domu bylo habaděj, a i když už žádná nebyla, tchyně mi ji raz dva našla.

Pak jsem změnila zaměstnání. Z práce, kde se lepily podrážky na boty, jsem se dostala do mateřské školky jako kuchařka. Konečně jsem dělala to, čím jsem se vyučila a co mě opravdu bavilo.

Jenomže poté, co tchyně zemřela a já jsem byla dennodenně v kontaktu s malými dětmi, jsem po dítěti toužila stále více a více.

Vyšetření nic neukázala

Manžel pracoval v Rakousku jako zedník a domů chodil jen na pár dní, proto příležitostí na početí nebylo mnoho. Pokaždé, když jsem otěhotněla, jsem za pár týdnů potratila. Dítě jsem nemohla donosit.

Začali jsme s manželem absolvovat různá vyšetření, léčila jsem se hormonálně, ale nic nepomáhalo. Byli jsme oba zdraví, já i manžel.

Dohadů o tom, proč nemůžu mít děti, bylo mnoho, ale já jsem se ztotožnila s jediným vysvětlením, a to, že jsem pracovala několik let s toxickým lepidlem a pravidelně vdechovala jeho výpary, což se projevilo na mém zdraví.

Pak jsem zanevřela na všechny doktory a rozhodla jsem se, že k žádnému už chodit nebudu, že to nemá smysl.

Manžel byl vnímavý

Manžel se snažil brát to statečně, ale velmi dobře jsem věděla, že mi to nechce ještě více ztěžovat svými pocity, byl mi velkou oporou. A tak roky plynuly a já jsem brzy oslavila čtyřicítku.

Tchán už dávno zemřel, manžel pracoval blízko domova a já jsem se pomalu smířila s tím, že děti mít nikdy nebudu.

Rozhodli jsme se pro adopci

Jednoho dne mě potkala známá, která mi vnukla myšlenku o adopci. Opravdu, proč mě to nikdy nenapadlo? Manžel můj nápad radikálně zamítl, ale dva týdny „tiché domácnosti“ udělaly své a nakonec souhlasil.

Začali jsme vyřizovat papíry a po všech těch peripetiích jsme měli jen čekat. Naší podmínkou bylo, aby to byl zdravý chlapeček, nejlépe novorozeně.

Jednou za čas se ozval telefon, jestli nechceme postiženou holčičku nebo chlapečka, ale pokaždé jsem řekla ne, můj otec byl zdravotně těžce postižený, takže vím, kolik energie a sil to stojí.

Bude to holčička

V době, kdy jsme už opravdu přestali doufat, zazvonil telefon. Hlas ve sluchátku nám oznámil, že pokud máme zájem, mají pro nás zdravou, nedávno narozenou holčičku, prý se na ni můžeme přijet podívat.

Chlapeček nebo holčička, je to vlastně jedno, řekli jsme si. Když jsme ji v nemocnici spatřili, byla to láska na první pohled. Byla tam tak sama, vystrašená a bezmocná.

Nikdy nezapomenu na ten den, kdy se Anička stala součástí naší rodiny, bylo to přesně den před mými pětačtyřicátými narozeninami. Byl to nejhezčí dárek, jaký jsem kdy dostala.

Jarmila P. (50), Zlín

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika