Domů     Advent jsme s dcerkou strávily v azylovém domě
Advent jsme s dcerkou strávily v azylovém domě
7 minut čtení

Uvěřila jsem tomu, že měl v životě na ženy smůlu, pozdě jsem poznala na vlastní kůži, jak pádnou ruku při prosazování svých názorů můj muž má. Styděla jsem se požádat o pomoc rodinu a kamarádky.

Vdávala jsem se z lásky. Hledala jsem toho pravého, a když jsem ho potkala, skutečnost, že je o sedm let starší a stihl se už dvakrát rozvést, mi nepřišla podezřelá. Zamilovaní mají nasazeny růžové brýle, nevidí chyby partnera, protože je vidět nechtějí.

Mělo mi být podezřelé, že mu dvě manželství záhy vyhořela, a krize nastala vždy po narození dítěte. Poslouchala jsem zoufalé výjevy Lukáše, jak ho ty dvě přede mnou zneužily, a nakonec mu ještě zahýbaly.

Byly to zkrátka mrchy, a on pevně věří, že já jsem ta, která mu všechny rány osudu vyléčí a on bude zase věřit ve velkou lásku a šťastnou rodinu… Vzali jsme se, i když z toho neměli mí rodiče radost. Necelý rok po svatbě se nám narodila dcera Kačenka.

Bydleli jsme na jednom z pražských sídlišť a já si říkala, že mě potkalo štěstí…

Stala jsem se třetí obětí

Byla jsem na mateřské dovolené, de facto bez příjmu, protože příspěvek byl zasílán na účet, ke kterému jsem neměla přístup. Násilí začalo nejprve psychickým terorem.

Už mezi dveřmi jsem místo políbení schytala příval manželovy špatné nálady, nespokojenosti a vzteku, které pokračoval celý zbytek dne. Naše dítě ho dráždilo už jen tím, že existovalo.

Vadilo mu, že pláče, vadilo mu, že se směje, vadilo mu, že si brouká, vadilo mu, že dýchá. Nejenže mi nepomohl, ale já se dokonce bála ho s malou nechat samotnou. V jeho očích se objevilo něco, co jsem neznala a co mě zneklidňovalo.

Bylo to tam vždy, když se na naše dítě díval, taková zvláštní zášť. Vždycky mi až zamrazilo. Během několika měsíců k psychickému teroru přibyly fyzické útoky, pak sexuální a také ekonomické násilí.

Byla jsem na něm zcela existenčně závislá a díky jeho chování jsem nesnesla jen pomyšlení, že bych se s ním mohla milovat. A to ho dokázalo rozběsnit nejvíc.

Už jsem nemohla dál

Byla jsem sociálně izolována, s rodinou ani kamarádkami nebyla v kontaktu, protože si to manžel nepřál a dlouhodobě pracoval na tom, aby mi vztahy zničil.

Když jsem nebyla schopná intimního styku, obviňoval mě z nevěry, urážel mě různými vulgarismy, a když jsem se ohradila, že mi takto nadávat nebude, začal mě fackovat, bít pěstmi do ramenou, prsou, až mě vždy srazil na zem.

Poslední kapka byla, když se na mě jednou, když jsem ležela bezmocně na zemi a krev mi tekla po obličeji, vymočil. Pak odešel do obýváku. Tam si dal několik piv a naštěstí usnul u televize.

Proplížila jsem se do koupelny, ošetřila si rány, zamkla se v dětském pokoji a na internetu v mobilu si začala hledat informace, jak ze situace ven. Ráno jsem našla na stole vzkaz:

„Těš se, příště to dokončíme.“ A v tu chvíli jsem se rozhodla pro azylové ubytování, protože jsem měla strach… Rodina byla daleko a před kamarádkami bych se musela hanbou propadnout.

Našla jsem si tedy číslo do poradny a začala jednat. Ještě ten den jsem utíkala na konzultaci. Přijetí ale nebylo možné okamžitě. Nástup byl možný až druhý den. Přemýšlela jsem zoufale, kde s dcerou strávím noc. Domů jsem nechtěla, už jsem tu hrůzu zažívat nedokázala.

Jednu jedinou noc!

Zjistila jsem, že mám v sobě obrovský blok, za žádnou cenu jsem se nechtěla svěřit žádné z kamarádek. Velmi jsem se za celou situaci styděla.

Argument pracovnice azylového domu, že stydět by se měl především manžel, můj názor trochu změnil, a tak jsem se rozhodla zavolat kamarádce Jitce, se kterou jsme si byly vždycky hodně blízké.

Třásl se mi nejen hlas, ale celá duše, když jsem slyšela, jak její telefon vyzvání. Na chvíli jsem si dokonce přála, aby ho kamarádka nezvedla. Osud ale chtěl, aby se to řešilo rychle.

Jitka mě příjemně překvapila, na nic se nevyptávala a nabídla mi ubytování, na jak dlouho prý potřebuju. Ba co víc! Mohla jsem jí dokonce dát dcerku ještě ten den na hlídání, abych si zařídila vše potřebné. Byla jsem jí tak vděčná!

Dvouletá Kačenka se s novou situací vypořádala nad očekávání dobře. Možná vycítila, jak se její mamince ulevilo.

Přesto během prvních pár dnů v azylovém domu přišly i kritické momenty, plné vyčerpání, vzteku, strachu a pochybností, zda odchod do azylového domu nebyl unáhlený krok.

Přišla vánoční deprese

Ve spolupráci se svou klíčovou pracovnicí jsem podala k soudu žádost o předběžné opatření, abych měla dcerku ve své péči. A zároveň podala žádost o rozvod. Zvažovala jsem také, zda podat na manžela trestní oznámení za týrání.

S pomocí kamarádky Jitky jsem si vyřídila nějaké sociální dávky a našla brigádu. Jednalo se o práci na počítači, kterou bylo možné vykonávat doma a dobře ji skloubit s péčí o malou dcerku.

Co bylo ale nejhorší, musela jsem čelit útokům manžela, který chtěl, abych se k němu vrátila. V azylovém domě byly ženy v podobné situaci, takže jsme mohly své zážitky sdílet a poskytovat si rady a pomoc vzájemně. Jenže pak se přiblížily Vánoce.

Najednou mi přišlo hrozně smutné a deprimující, že nemám domov. I když byl Mikuláš s čertem a andělem v našem azyláku parádní akcí, které si užily jak děti, tak maminky, přesto se mi do duše vloudil smutek.

Za několik dní tu budu trávit i Štědrý den, jeden stromeček pro všechny, zneužité, týrané a vyhnané matky ze svých domovů.

Byla jsem ráda, že je moje dcerka tak malá, a tuhle stránku ještě nevnímá, měla tam kamarády, pořád s kým si hrát, všude samé hodné tety…

Přišla jako anděl

V ten předvánoční čas k nám přišla starší elegantní žena. Byla takovou dobrou duší, která do azylového domu přicházela už po několik let před Vánoci, aby děti podarovala dárky.

Vždycky prý říkala, že na tom bývala stejně, že také musela kdysi utíkat s dětmi před manželem, zažila hlad a bídu, ale nakonec se na ní štěstí usmálo. Potkala svého budoucího manžela, hodného člověka, podnikatele, který jí vše vynahradil.

A že za to chce pomáhat podobně nešťastným ženám, jako byla ona. Náramně jsme si spolu porozuměly.

Ta paní našla ve mně nějaké zalíbení, a když se dozvěděla, že jsem profesí kadeřnice, došla k názoru, že by se jí hodilo, kdyby jí každé ráno někdo učesal a nalíčil, protože ta její vizážistka si už práce u ní neváží, chodí pozdě a chce čím dál více peněz.

A jestli by mi stačil pokojík v podkroví s malou kuchyňkou a vlastní koupelnou. Srdce mi v tu chvíli zaplesalo radostí, ale říkala jsem si hned vzápětí, že by to bylo moc velké štěstí.

Na Vánoce ve svém

Jak se ale ukázalo, myslela to vážně. Druhý den přišla s tím, že je vše přichystáno k tomu, abych se mohla s dcerou ubytovat.

Bylo mi to tak nepříjemné vůči ostatním ženám, které bydlely v azylovém domu déle než já, viděla jsem ty jejich oči, když jsem odcházela a loučila se. Ale člověk má občas v životě myslet na sebe.

Snad nikdy jsem se necítila tak šťastná, jako ten večer, když Kačenka usnula a já seděla na terase velkého domu, popíjela punč s paní Jiřinkou, jak se ta dobrá duše jmenovala, a vyprávěla si s ní o životě.

Její děti byly daleko, dcera se vdala do Austrálie, syn pracoval v Kanadě. Na Vánoce prý nepřijedou a ona se na tu dalekou cestu necítí. Bude doma a prvně, po třech letech, nebude Štědrý den trávit sama.

Bydlím u paní Jiřinky už šest let a zatím je stále tou milou a vlídnou paní. Do azylového domu teď chodíme s dárečky spolu.

Blanka (40), Praha

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi