Domů     Pod stromeček jsme dostali nečekaně dvě miminka, to druhé ale bylo téměř bez šancí
Pod stromeček jsme dostali nečekaně dvě miminka, to druhé ale bylo téměř bez šancí
7 minut čtení

Takový Štědrý den nikdo nečekal. Dcera své první dítě porodila o mnoho týdnů dříve. A bylo pro nás ještě větší překvapení, že přivedla předčasně na svět děti dvě.

Kačenka se narodila na Štědrý den společně se svým bráškou Lukášem. Takto brzy a nečekaně přišli na svět po odběru plodové vody, který dcera absolvovala. Kačenka byla téměř o polovinu menší než Lukášek, její váha činila zoufalých 620gramů.

Lékaři nás okamžitě připravili na to, že s holčičkou nebude vše v pořádku. Byly to ty nejdivočejší Vánoce, jaké jsem prožila. Už nikdy bych nechtěla zažít ten stres a strach znovu, i když se nakonec obavy lékařů naštěstí ukázaly jako liché.

Kolotoč štěstí  i neštěstí byl na Štědrý den před dvěma lety neodvratně spuštěn…

Drtivá rána osudu

Porod začal a dětičky musely ven císařským řezem. Přestože byla Kačenka tak maličká, ukázala se nakonec silnější než Lukáš , který na následky všech poškození a předčasného narození po dvou dnech zemřel. Všechny nás to dostalo do kolen.

Dcera byla vyčerpaná a zdrcená, nebylo to ale nic proti tomu, jak vyváděl zeť. Takovou hromádku deprese jsem do té doby neviděla. S jeho matkou jsme se musely střídat u něho doma a hlídat ho, aby si něco neudělal.

Celé noci prochodil po bytě, mlčel a zíral nejen z okna, ale i do zdi. Nakonec ho pohltila zoufalost a apatie, která nevěštila nic dobrého. Prášky na spaní odmítal, a tak se na něm začalo podepisovat i nevyspání.

Naštěstí měl mezi svátky volno v práci, nevím, jak by to dával v zaměstnání. Musela jsem se obrnit pozitivní energií a stát se i psychologem. Když jsem nezpracovávala zetě, seděla jsem v nemocnici u dcery. Tajně jsem brečela v koupelně nebo na záchodě, aby to nikdo neviděl.

Statečná bojovnice

Kačenka, to malinké nic, které nebylo v inkubátoru téměř vidět a které zatím človíčka pomalu ani nepřipomínalo, byla tím, co nás v té chvíli drželo nad vodou, abychom se z toho, co se stalo, nezbláznili..Museli jsme tu být pro ni a bojovat s ní.

Pro mě osobně byl další velikánskou podporou můj manžel, který mě nenechal padnout na kolena. A taky rodiče našeho zetě, kteří se ukázali jako velcí pomocníci a přátelé do nepohody.

Až do té doby jsme se moc nevídali a ani nemuseli, boj o naši společnou vnučku nás ale spojilo a učinilo nejlepšími přáteli na zbytek života. Kačenka byla po narození zaintubovaná a slabounká.

Nikdo nám nedokázal říct, co bude za hodinu, natož jestli má šanci na přežití. Vzpomínám si, že jsme pořád chtěli, aby nám někdo řekl, jestli už je z nejhoršího venku, ale na to jsme si počkali ještě hodně dlouhou dobu…

Čekání na kousek naděje

Desátý den po narození udeřila infekce. Vzhledem k rozměrům Kačenčina tělíčka a naší zkušenosti s Lukáškem  jsme se báli každého zazvonění telefonu a bezmocně čekali, jestli začnou zabírat antibiotika.

Ta naštěstí zafungovala rychle a malá tu těžkou zkoušku opět zvládla. Další týden se ale potvrdila bronchopulmonální dysplazie a začala nám kortikoidová kůra. Večer jsem se modlila, aby byla Kačenka stále tak statečná bojovnice.

Dceru jsme už měli doma, ale každý den ráno jsme ji vezli do nemocnice, a večery se vracela psychicky vyčerpaná. Nestěžovala si, ale já to na ní poznala. Ani slovem jsme si doma nepřipustili, že by to mohlo dopadnout špatně. Mluvili jsme jen pozitivně.

Bylo to ale hrozně vysilující. Měsíc po narození zkusili lékaři Kačenku odintubovat, na hodinu nebo dvě, než se unaví. My všichni jsme tam byli a čekali, jestli bude dýchat sama aspoň chvíli. Ale ona všechny neskutečně překvapila. I lékaře.

Začala sama dýchat a k intubaci se už nevrátila. To byla velká naděje. Pořád jsme se ale vnitřně báli, aby se to nezvrtlo.

Konečně v náručí!

Přesunuli nás na oddělení JIP,  a my všichni měli radost, že jsme pokročili dál… Pak už jsme se nemohly dočkat, až Kačenka dosáhne na 800 g a dcera si ji bude moct pochovat.

Až do té doby záviděla maminkám, které si svoje drobečky mohly vzít do náručí, lépe řečeno přitisknout na prsa. Začátkem února se konečně dočkala a držela svoji holčičku poprvé v náručí. Byl to nádherný pocit, i když hodně smíšený s obavami.

Ale na poprvé jim to šlo spolu nádherně a my byli konečně aspoň v jednom ohledu spokojení. Asi 14 dní na to ale zaútočila další infekce, tentokráte močových cest,  a my se báli zase. Ta se držela poněkud déle.

První antibiotika vůbec nezabírala, a my začali propadat opět panice . Já tedy víc, manžel vždy věřil v dobrý výsledek a uklidňoval mě, že to dobře dopadne. Musela jsem obdivovat dceru,, jakou sílu v sobě nacházela.

Lékaři nasadili další antibiotika, a ta konečně začala zabírat. Trvalo ale asi 2 týdny, než se Kačenka infekce zbavila úplně. Byl to nekonečný boj o život naší jediné vnučky, která se nechtěla dát.

A příroda, jak se říká, miluje statečné a někdy dokáže pro ně udělat výjimku nebo dokonce zázrak.

Dárek k narozeninám

A opravdu se zázrak stal. Najednou bylo vše v pořádku. Nemohli jsme se dočkat, až Kačenku přesunou z JIPu na normální lůžkové oddělení.

Ne, že by se tu o ni nestarali dobře, to naopak, ale za tu dobu, co byla na JIPu se na jejím pokoji prostřídalo mnoho dětiček, které vzápětí mířili na oddělení následné péče, a Kačenka stále nic. Nakonec jsme se ale taky dočkali.

Jednoho dne jsme se mezi dveřmi s dcerou dozvěděly, že je Kačenka přestěhovaná. Konečně! Byly jsem v tu chvíli nejšťastnější na světě. Byl to totiž už jen krok domů… Pak už se vše hnalo jen a jen k lepšímu a my jsme byly po 4,5 měsících od narození propuštěny.

Přesně na zeťovy narozeniny. Moc si toho považoval! Ten den jsme přijeli do nemocnice třemi auty, Já s manželem, dcera se zetěm a jeho rodiče s mladším bratrem.

Nesli jsme si Kačenku slavnostně domů, točili to, fotili, lidé, co chodili kolem, nechápali, proč s tím děláme takový „ohňostroj“. Oni ale vůbec netušili, jak dlouho jsme na tu chvíli čekali a co všechno jí předcházelo…

Co bude teď dál?

Odvezením Kačenky domů rozhodně vše neskončilo. Začala celá řada různých vyšetření, které musela absolvovat. S každou další návštěvou lékaře jsme s napětím čekali, co bude?

Stále jsme měli na srdci a v hlavě nepříznivou prognózu lékařů, že to dítě nebude nikdy zcela v pořádku. Po neurologické stránce je ale Kačenka naprosto v pohodě..

V růstových křivkách se také přibližuje „normálně“ narozenému dítěti , a to rychleji ,než by musela. Takže i když je drobnější, výškově dosahuje na svůj korigovaný věk. Co se týče psychologie, tam je v některých oblastech, jako je komunikace, dokonce napřed.

V jemné  motorice ale malinko zaostává – ale to ani dětičky narozené v běžném termínu se nevyvíjí všechny stejně. Takže z toho si nikdo z lékařů také nic nedělá.

Jinak nás sledují také na nefrologii kvůli infekci, kterou Kačenka prodělala ještě v inkubátoru, ale i tam máme zatím vše v pořádku. Vnučka je velice živá a neúnavná. Velice rychle se učí.

Samozřejmě se nejlépe chytá toho, co by se  učit ani nemusela, takže nás rozesmívá svými hláškami poměrně často.

Ona je prostě ten nejkrásnější vánoční dárek, který jsme dostali, a snad bude po celý život tak úžasně chráněná anděly, jako tomu bylo při jejím narození a prvních půl roku života.

Máme živé, naprosto normální dítě, ze kterého jsme každý den odrovnaní, ale šťastní, že ho máme!

Anna (57), Chomutovsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi