Domů     Pod stromeček jsme dostali nečekaně dvě miminka, to druhé ale bylo téměř bez šancí
Pod stromeček jsme dostali nečekaně dvě miminka, to druhé ale bylo téměř bez šancí
7 minut čtení

Takový Štědrý den nikdo nečekal. Dcera své první dítě porodila o mnoho týdnů dříve. A bylo pro nás ještě větší překvapení, že přivedla předčasně na svět děti dvě.

Kačenka se narodila na Štědrý den společně se svým bráškou Lukášem. Takto brzy a nečekaně přišli na svět po odběru plodové vody, který dcera absolvovala. Kačenka byla téměř o polovinu menší než Lukášek, její váha činila zoufalých 620gramů.

Lékaři nás okamžitě připravili na to, že s holčičkou nebude vše v pořádku. Byly to ty nejdivočejší Vánoce, jaké jsem prožila. Už nikdy bych nechtěla zažít ten stres a strach znovu, i když se nakonec obavy lékařů naštěstí ukázaly jako liché.

Kolotoč štěstí  i neštěstí byl na Štědrý den před dvěma lety neodvratně spuštěn…

Drtivá rána osudu

Porod začal a dětičky musely ven císařským řezem. Přestože byla Kačenka tak maličká, ukázala se nakonec silnější než Lukáš , který na následky všech poškození a předčasného narození po dvou dnech zemřel. Všechny nás to dostalo do kolen.

Dcera byla vyčerpaná a zdrcená, nebylo to ale nic proti tomu, jak vyváděl zeť. Takovou hromádku deprese jsem do té doby neviděla. S jeho matkou jsme se musely střídat u něho doma a hlídat ho, aby si něco neudělal.

Celé noci prochodil po bytě, mlčel a zíral nejen z okna, ale i do zdi. Nakonec ho pohltila zoufalost a apatie, která nevěštila nic dobrého. Prášky na spaní odmítal, a tak se na něm začalo podepisovat i nevyspání.

Naštěstí měl mezi svátky volno v práci, nevím, jak by to dával v zaměstnání. Musela jsem se obrnit pozitivní energií a stát se i psychologem. Když jsem nezpracovávala zetě, seděla jsem v nemocnici u dcery. Tajně jsem brečela v koupelně nebo na záchodě, aby to nikdo neviděl.

Statečná bojovnice

Kačenka, to malinké nic, které nebylo v inkubátoru téměř vidět a které zatím človíčka pomalu ani nepřipomínalo, byla tím, co nás v té chvíli drželo nad vodou, abychom se z toho, co se stalo, nezbláznili..Museli jsme tu být pro ni a bojovat s ní.

Pro mě osobně byl další velikánskou podporou můj manžel, který mě nenechal padnout na kolena. A taky rodiče našeho zetě, kteří se ukázali jako velcí pomocníci a přátelé do nepohody.

Až do té doby jsme se moc nevídali a ani nemuseli, boj o naši společnou vnučku nás ale spojilo a učinilo nejlepšími přáteli na zbytek života. Kačenka byla po narození zaintubovaná a slabounká.

Nikdo nám nedokázal říct, co bude za hodinu, natož jestli má šanci na přežití. Vzpomínám si, že jsme pořád chtěli, aby nám někdo řekl, jestli už je z nejhoršího venku, ale na to jsme si počkali ještě hodně dlouhou dobu…

Čekání na kousek naděje

Desátý den po narození udeřila infekce. Vzhledem k rozměrům Kačenčina tělíčka a naší zkušenosti s Lukáškem  jsme se báli každého zazvonění telefonu a bezmocně čekali, jestli začnou zabírat antibiotika.

Ta naštěstí zafungovala rychle a malá tu těžkou zkoušku opět zvládla. Další týden se ale potvrdila bronchopulmonální dysplazie a začala nám kortikoidová kůra. Večer jsem se modlila, aby byla Kačenka stále tak statečná bojovnice.

Dceru jsme už měli doma, ale každý den ráno jsme ji vezli do nemocnice, a večery se vracela psychicky vyčerpaná. Nestěžovala si, ale já to na ní poznala. Ani slovem jsme si doma nepřipustili, že by to mohlo dopadnout špatně. Mluvili jsme jen pozitivně.

Bylo to ale hrozně vysilující. Měsíc po narození zkusili lékaři Kačenku odintubovat, na hodinu nebo dvě, než se unaví. My všichni jsme tam byli a čekali, jestli bude dýchat sama aspoň chvíli. Ale ona všechny neskutečně překvapila. I lékaře.

Začala sama dýchat a k intubaci se už nevrátila. To byla velká naděje. Pořád jsme se ale vnitřně báli, aby se to nezvrtlo.

Konečně v náručí!

Přesunuli nás na oddělení JIP,  a my všichni měli radost, že jsme pokročili dál… Pak už jsme se nemohly dočkat, až Kačenka dosáhne na 800 g a dcera si ji bude moct pochovat.

Až do té doby záviděla maminkám, které si svoje drobečky mohly vzít do náručí, lépe řečeno přitisknout na prsa. Začátkem února se konečně dočkala a držela svoji holčičku poprvé v náručí. Byl to nádherný pocit, i když hodně smíšený s obavami.

Ale na poprvé jim to šlo spolu nádherně a my byli konečně aspoň v jednom ohledu spokojení. Asi 14 dní na to ale zaútočila další infekce, tentokráte močových cest,  a my se báli zase. Ta se držela poněkud déle.

První antibiotika vůbec nezabírala, a my začali propadat opět panice . Já tedy víc, manžel vždy věřil v dobrý výsledek a uklidňoval mě, že to dobře dopadne. Musela jsem obdivovat dceru,, jakou sílu v sobě nacházela.

Lékaři nasadili další antibiotika, a ta konečně začala zabírat. Trvalo ale asi 2 týdny, než se Kačenka infekce zbavila úplně. Byl to nekonečný boj o život naší jediné vnučky, která se nechtěla dát.

A příroda, jak se říká, miluje statečné a někdy dokáže pro ně udělat výjimku nebo dokonce zázrak.

Dárek k narozeninám

A opravdu se zázrak stal. Najednou bylo vše v pořádku. Nemohli jsme se dočkat, až Kačenku přesunou z JIPu na normální lůžkové oddělení.

Ne, že by se tu o ni nestarali dobře, to naopak, ale za tu dobu, co byla na JIPu se na jejím pokoji prostřídalo mnoho dětiček, které vzápětí mířili na oddělení následné péče, a Kačenka stále nic. Nakonec jsme se ale taky dočkali.

Jednoho dne jsme se mezi dveřmi s dcerou dozvěděly, že je Kačenka přestěhovaná. Konečně! Byly jsem v tu chvíli nejšťastnější na světě. Byl to totiž už jen krok domů… Pak už se vše hnalo jen a jen k lepšímu a my jsme byly po 4,5 měsících od narození propuštěny.

Přesně na zeťovy narozeniny. Moc si toho považoval! Ten den jsme přijeli do nemocnice třemi auty, Já s manželem, dcera se zetěm a jeho rodiče s mladším bratrem.

Nesli jsme si Kačenku slavnostně domů, točili to, fotili, lidé, co chodili kolem, nechápali, proč s tím děláme takový „ohňostroj“. Oni ale vůbec netušili, jak dlouho jsme na tu chvíli čekali a co všechno jí předcházelo…

Co bude teď dál?

Odvezením Kačenky domů rozhodně vše neskončilo. Začala celá řada různých vyšetření, které musela absolvovat. S každou další návštěvou lékaře jsme s napětím čekali, co bude?

Stále jsme měli na srdci a v hlavě nepříznivou prognózu lékařů, že to dítě nebude nikdy zcela v pořádku. Po neurologické stránce je ale Kačenka naprosto v pohodě..

V růstových křivkách se také přibližuje „normálně“ narozenému dítěti , a to rychleji ,než by musela. Takže i když je drobnější, výškově dosahuje na svůj korigovaný věk. Co se týče psychologie, tam je v některých oblastech, jako je komunikace, dokonce napřed.

V jemné  motorice ale malinko zaostává – ale to ani dětičky narozené v běžném termínu se nevyvíjí všechny stejně. Takže z toho si nikdo z lékařů také nic nedělá.

Jinak nás sledují také na nefrologii kvůli infekci, kterou Kačenka prodělala ještě v inkubátoru, ale i tam máme zatím vše v pořádku. Vnučka je velice živá a neúnavná. Velice rychle se učí.

Samozřejmě se nejlépe chytá toho, co by se  učit ani nemusela, takže nás rozesmívá svými hláškami poměrně často.

Ona je prostě ten nejkrásnější vánoční dárek, který jsme dostali, a snad bude po celý život tak úžasně chráněná anděly, jako tomu bylo při jejím narození a prvních půl roku života.

Máme živé, naprosto normální dítě, ze kterého jsme každý den odrovnaní, ale šťastní, že ho máme!

Anna (57), Chomutovsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.