Domů     Týral nás zlý soused
Týral nás zlý soused
5 minut čtení

Soused, který byl téměř členem naší rodiny, se zničehonic úplně změnil. Začal nám škodit víc, než kdybychom byli nějací nepřátelé. Trvalo celých deset let, než jsme zjednali nápravu.

Se sousedem odvedle vycházela moc dobře už moje maminka, která skromný domek se zahrádkou zdědila po svých rodičích. Bylo samozřejmostí, že dalšími nájemníky budeme my s manželem. Bratrovu polovinu dědictví jsem vyplatila a spokojeně se nastěhovala domů.

V domku jsem vyrostla a strávila hezké dětství. Mých dalších několik bydlišť bylo vždycky jen tak na přechodnou dobu, protože skutečný domov jsem měla zde.

V sousedovi jsem se zmýlila

Maminka už byla velmi stará a já byla ráda, že se o ni mohu do posledních chvil postarat. Sousedova veselá povaha mamince velmi imponovala. „Lidunko, přichystej něco dobrého ke svačince, za chvíli přijde soused!“ připomínala mi mamka, ale nemusela.

S jeho návštěvami jsem počítala a dávala mu pravidelně i nějakou tu výslužku. On nikdy nic neodmítnul. Prý, proč by si nepochutnal! Manželovi se moje počínání moc nelíbilo. Považoval souseda za vyžírku. „Není tak hodný, jak si tady všichni myslíte.

Je to pěkná podšívka. Všemi mastmi mazaná!“ tvrdil, ale já mu nevěřila, Byl od přírody podezíravý. I mně občas prohrabal kabelku a přepočítal peníze. Měla jsem čisté svědomí a tak mě to ani nijak nerozčilovalo.

Prostě, v každém manželství musí být nějaký kompromis. Lepší malá nedůvěra než velká nevěra, že… Ale abych se vrátila k tomu sousedovi. Po smrti maminky jsem přirozeně předpokládala, že naše vztahy zůstanou stejně hezké, ale mýlila jsem se. Mýlila jsem se hrozně moc!

Začal být zlý

Soused sice byl pár dní po pohřbu celkem v pohodě, ale potom mi jednoho dne neodpověděl na pozdrav. Myslela jsem, že je jen zamyšlený, ale on po mě hodil nenávistným pohledem a ušklíbnul se. Tím to všechno začalo.

Nemluvil s námi a potom začal stavět místo plotu mezi našimi zahradami vysokou zeď. Stínila nám na záhony a bránila v rozhledu do krajiny. Naše domluvy byly marné. „S vámi se nebavím!“ odpověděl a uplivnul si! Byla jsem úplně ohromená.

Ráno mi ležel na prahu náš mrtvý kocour. Byl to můj miláček a hodně jsem ho obrečela. V tu chvíli mě nenapadlo, že ho má na svědomí soused, ale on se ke svému činu přiznal. Byl na tu vraždu dokonce pyšný!

Jednou jsme měli posprejovaná vrata, jindy zlomených pár planěk od plotu a potom zase propíchnutou gumu u auta.

Zaslechla jsem volání o pomoc

V neděli odpoledne pravidelně pálil na zahradě pneumatiku, abychom nemohli vytáhnout hlavu z domu. „Takhle to dál nejde,“ rozhodl se manžel a šel na Místní úřad. Tam se mu ale vysmáli. Prý nemá žádné důkazy, tak co. Náš život se změnil ve válečný stav.

Neuplynul týden, kdy by se něco ošklivého neudálo. Je to docela s podivem, ale zvykli jsme si. Vážili jsme si každého dne, který proběhl v klidu. Jednou jsem hrabala spadané listí na konci zahrady, když jsem uslyšela slabé volání o pomoc.

„Haló, pomozte mi někdo!“ opakoval stále dokola tenounký hlásek a mně v tu chvíli ani na chviličku nenapadlo, že by mohl patřit sousedovi.

Jen podle směru, odkud ten hlas vycházel, jsem odhadovala, že se něco stalo za tou vysokou zdí, kterou soused mezi našimi zahradami postavil. Oběhla jsem náš i jeho dům a přelezla jeho plot z druhé strany. Ke svému údivu jsem našla souseda na zemi.

Naschvály se mu nevyplatily

Svíjel se bolestí a naříkal. Na rukou měl obrovské krvavé puchýře. Z očí mu bolestí tekly slzy. Vedle něho ležela lahev s lebkou a překříženými hnáty. Byla to asi nějaká žíravina či co. O kousek dál se povalovala konev a trychtýř.

Nemusela jsem být detektiv, aby mi došlo, že soused chystal zase nějakou pohromu. Asi nám chtěl s tou žíravinou pokropit úrodu zeleniny a při tom se sám poranil. Zavolala jsem záchranku a ti ho s popáleninami odvezli do nemocnice.

„Dobře mu tak!“ řekl cynicky manžel, když jsem mu vyprávěla, co se stalo. Mně to ale nedalo. Přes to všechno mi bylo toho našeho ubožáka líto. Nikoho neměl. Tedy, měl syna, ale s tím byl také dlouhé roky rozkmotřený. Vlastní vnoučata nikdy neviděl! V nemocnici jsem ho našla, jak nehybně leží s očima upřenýma do zdi.

Odpustila jsem mu

„Zdravím, sousede, oslovila jsem ho a čekala, co mi řekne. Myslela jsem, že mi začne nadávat, ale on se jen pomalu otočil, ukázal zafačované ruce a řekl: „To jsem dopadl, co?

No, zasloužím si to…“ Nemohla jsem odolat a zeptala se ho, proč vlastně s námi tolik let válčí? Vždyť jsme mu nic neudělali…On se jen trpce zasmál. „Že neudělali? Vaše matka mi mnoho let slibovala, že mi ten váš barák prodá.

Těšil jsem se na syna, že se přistěhuje. Místo něho jste ale přišli vy a já neměl nic! Podvedli jste mě!“ Nyní bylo na mě, abych se divila. O nějaké dohodě jsem neměla ani tušení a také mu to řekla. Usmířili jsme se.

Díky pomoci svých vnoučat jsem vypátrala i toho jeho syna a řekla mu, jak na tom jeho táta je. Přijel okamžitě! A tak, přesně po deseti letech a jednom měsíci, jsme se zase všichni usmířili!

Ludmila Š. (56), jižní Morava

Související články
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.