Domů     Můj otec mě stále týral
Můj otec mě stále týral
5 minut čtení

Měla jsem hrozné dětství, můj otec byl násilník a alkoholik. Matka ale od něj neuměla odejít a já si do života odnesla pěkné trauma, s kterým se potýkám dodnes.

Držím Pavla pevně za ruku a snad poprvé v životě se doopravdy modlím. Už totiž nevím, jak jinak zařídit, aby se Pavel probral a byl zase zdravý. Vždyť mám jen jeho. Konečně v čtyřiapadesáti jsem našla toho správného mužského.

Dokonce jsem mu už dala i klíče od bytu. A možná, kdo ví, bychom se časem i sestěhovali. Z mé strany je to pozoruhodný posun. Dříve bych o něčem takovém ani na chvíli nepřemýšlela. Já a chlapa do bytu, nikdy!

Hororové dětství

Moje averze vůči mužům pochází z dětství. Jednak mi to řekla psycholožka, ke které jsem řadu let chodil, ale já to samozřejmě vím sama nejlépe. Může za to můj otec. Vůbec se mi ho takto nechce nazývat, ale bohužel jsem i díky němu přišla na svět.

Vzpomínky na něj jsou ale děsivé. Od momentu, kdy jsem si byla schopna něco pamatovat a vnímat svět kolem sebe. To nebylo dětství, to bylo peklo.

Nepřiměřené tresty

Pod rouškou zásadové výchovy se otec moc dobře bavil tím, že mě a mého mladšího bratra trestal za sebemenší neposlušnost a nesplnění jeho nesmyslných úkolů. Dnes už vím, že byl psychopat. Tenkrát jsem ale nemohla pochopit, proč je tak zlý.

Proč nás bije páskem na holou, proč nás zavírá doma a nechá nás hodiny klečet v koutě. To všechno nám dělal, když byl střízlivý. Mnohem horší chvíle pro nás nastaly, když se napil.

Opilecká mlátička

Už z chodby jsme slyšeli, v jakém stavu náš otec přichází domů. Ládík, můj malý bráška, se celý rozklepal a většinou se rovnou počůral strachy. Rozrazily se dveře našeho pokojíčku a začaly létat první rány. Padni, kam padni. Nejvíc jich schytala matka.

I tak jsem ji ale měla za zlé, že nás víc před tím darebákem nechrání. Nechápala jsem, že se nesebere i s námi a neodejde. Když jsem se jí na to jako starší ptala, vždy jen pokrčila rameny a sklopila hlavu.

Přestal mě bít, přišlo něco horšího

Když mi bylo zhruba deset let, otec na mě namířil trochu jinou pozornost. Místo ran se se mnou začal mazlit, osahávat mě. Tyto nechutnosti postupně přešli do normálního sexuálního zneužívání.

Chtěla jsem to říct matce, paní učitelce ve škole, chtěla jsem někoho poprosit o pomoc. Ale nemohla jsem. Otec mi řekl, že jestli to budu někdy vykládat, co spolu tajně v posteli děláme, tak Ládíka zabije.

To byla příliš silná hrozba a já věřila, že je schopen ji udělat. Svého vlastního syna totiž nenáviděl. Pohrdal jím, že je slaboch, že je k ničemu.

Začalo se to řešit

Teprve, když Ládík po jednom dalším opileckém útoku našeho otce, před ním vyskočil z okna, nastal v naší rodině zvrat. Ládík naštěstí svůj pád ze třetího patra přežil, ale s trvalými následky. Skončil na invalidním vozíku.

Matka se tentokrát kupodivu sebrala a vše oznámila na policii. I to, že mě otec zneužívá. Šokovalo mě, že o tom věděla, aniž bych jí to byla řekla. A přesto neustále mlčela. Od té chvíle se velice změnil i můj vztah s matkou.

Ale naštěstí jsem dál nemusela zůstávat doma a až do plnoletosti jsem žila v dětském domově. A byla jsem tam opravdu ráda, to mi věřte.

Nový život nebyl špatný

Podařilo se mi odmaturovat, najít si zaměstnání a dobrou psycholožku, která mě pomalu ale jistě vedla normálním životem. Žila jsem vlastně poprvé normální život, bez věčného strachu, ponižování a bolesti. Celkem se mi dařilo, až na jedno.

Neměla jsem žádné skutečné kamarádky a úzkostlivě jsem se vyhýbala mužům. Nevěřila jsem nikomu. S matkou a otcem jsem se nestýkala vůbec, nevím, co se s nimi stalo. Bratr Ládík se dlouho snažil a statečně čelil svému osudu. Přesto mu nakonec tělo vypovědělo službu a on před několika lety zemřel.

Co když mě podrazí?

Chtěla jsem vést normální život, pořídit si děti, mít hezkou rodinu. Zařídit jim dětství, o kterém jsem vždy sama snila. Jenže můj blok vůči chlapům byl dlouhá léta naprosto nepřekonatelný.

Určitě bych si bývala mohla z těch chlapíků, kteří se kolem mě točili, nějakého vybrat. Jenže já žádnému z nich nevěřila ni nos mezi očima. A když mi říkali, že se jim líbím, že jsem prima ženská, že mě milují, že by si mě vzali, odbývala jsem je,bez rozdílu.

Měla jsem pocit, že se mi všichni vysmívají, že lžou. Před očima jsem pořád měla vzor chlapa – mého otce, násilníka, hulváta a ožralu.

Byl docela jiný

Pak se ale objevil Pavel. Nijak na mě netlačil. Viděla jsem na něm, že má o mě skutečný zájem. Byl pozorný, tichý, tak trochu plachý. Tohoto mužského jsem se nebála.

Postupně mi docházelo, že mi je v jeho přítomnosti dobře, že když jdeme spolu procházkou z práce a jen tak si povídáme, cítím se najednou v jeho blízkosti v naprostém bezpečí. Ten pocit jsem nikdy v životě neznala. Celý život jsem musela být neustále ve střehu.

Co kdyby… Poprvé jsem také poznala lásku. A v padesáti jsem po mnoha letech také poznala milování a sex tak, jak má ve skutečnosti mezi ženou a mužem vypadat.

Bojím se svého štěstí

Vím, že děti už mít nebudu, přesto bych ráda s Pavlem měla svoji malou dvoučlennou rodinu. Je mi s ním moc dobře, miluji ho. Konečně jsem vyléčená ze svých traumat z dětství. Pavel mi pomohl, díky své empatii, velké trpělivosti a lásce.

Jen se bojím, že teď o své štěstí přijdu. Doktoři jsou sice optimističtí, ale co já vím. Teď můžu jen čekat, až se Pavel probudí.

Alena K. (54), Litvínov

Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.