Domů     Aby zachránila rodiče, odešla naše holčička z domova
Aby zachránila rodiče, odešla naše holčička z domova

Díky dobrému skutku jsem se seznámila s bezdomovci a získala jejich důvěru. Netušila jsem, že mezi nimi vládnou kasty a nenávist. Přimotala jsem se do vyřizování účtů.

Sousedovic Madlenku jsem znala od dětství, vyrůstala s mými kluky a já jsem k ní měla mateřský vztah. V podstatě jsem ji brala jako dceru. Holčičku mi totiž osud nedopřál, tak jsem strojila ji.

Se sousedkou jsme si děti vzájemně hlídaly a díky nim navázaly dlouholeté přátelství. Proto bylo i pro mě těžké vyrovnat se s tím, že naše společná holčička odešla z domova. Bylo to tak náhle a nečekaně, že jsme z toho neměli dobrý pocit.

Intuice mi říkala, že něco není v pořádku. I když se holka snažila o optimistický úsměv, něco mi nehrálo. A stejně tak si dělali starosti i její rodiče. Tak rychle se odhlásila z trvalého pobytu, že to bylo divné.

Tvrdila, že si našla přítele a k němu se stěhuje. S tím odjela, a dlouhé měsíce se doma neukázala. Byli jsme sice v kontaktu přes mobilní telefon, jakmile ale došlo na otázku, kdy přijede, vždycky se z odpovědi vykroutila. Její nemocní rodiče se trápili.

A tak jsem došla k názoru, že to musím být já, kdo se do Prahy rozjede, a zjistí, jak se věci mají.

Nenechala jsem se opít rohlíkem

S Madlenkou jsme se setkaly v cukrárně. Přiběhla se svým zářivým úsměvem a byla milá – až příliš. Najednou mi došlo, že to na mě hraje. Byla až moc nadšená vším, co říkala. Mluvila jen v superlativech jak o své práci, tak o svém příteli.

Čím déle jsem jí naslouchala a pozorovala, tím více mi bylo jasné, že nic z toho, co mi vypráví, není pravda. Tak špatně uměla lhát! Podívala jsem se jí zhluboka do očí a udeřila. „Pověz mi pravdu!

Kdo jiný, než já ti mohu poradit nebo možná i pomoct?“ Oči se jí zamlžily. Chvíli váhala, a pak to z ní vytrysklo jako gejzír bolesti. Odpřisáhla jsem, že nic z toho, co mi řekne, neprozradím jejím starým rodičům.

Aby se netrápili a ve zdraví se jim nepřitížilo. Svou nejlepší kamarádkou se nechala zatáhnout do podnikání. Doplatila na svou důvěru. Vzala si hypotéku na kavárničku, po které toužila, a ve finále nebyly ani peníze ani kavárna.

Jen povedená kamarádka, která se jí vysmála. Slíbené splátky, které měly hradit spolu, ji upřela, a tak se na milou Madlu začaly valit exekuce. Kdyby zůstala v domku svých rodičů, přišli by o střechu nad hlavou.

Pronajala si garáž s kozou

Chtěla jsem vidět, kde bydlí a co ji živí. Kroutila se jako píďalka, ale já to z ní dostala. Pronajala si za pětistovku měsíčně garáž na Zahradním městě. I s kozou, kočkou a starým psem. Ale bydlí se jí tam dobře. Prý bych se divila, jak to tam má zařízené.

Tomu se nedalo věřit. A tak jsme se tam rozjely. Musím přiznat, že to nebyla ani zdaleka jediná garáž, která byla v tom utajeném koutku Prahy obydlená, byla to hotová garážová vesnice. Zůstávala jsem v němém úžasu, jak si tam bezdomovci bydlí.

Mnozí z nich si garáž zařídili opravdu hezky. Na víkendový pobyt pěkné bydlení, říkala jsem si. Ani Madla si stěžovat nemusela. Velké letiště, kuchyňský kout, koberec, závěs a křesílka. Jen ta elektřina a voda nebyla. „Kam se chodíš koupat?“ zajímalo mě.

„K jedné staré paní, co tu má domeček,“ odpověděla. Stařenka musela mít velkou duši. Chtěla jsem ji poznat. Bezdomovci jí chodili nakupovat, sekali zahrádku, pleli záhonky a pěstovali zeleninu. Za to si chodili pro vodu a občas se vysprchovat.

Nebyla to taková idylka

Lidé, kteří v garážích žili, byli nevtíraví a zajímaví. Už jsem na ně začínala mít pozitivní náhled, když se přihnala skupinka dalších osadníků. Okamžitě jsem vycítila napětí, které nastalo. Madla mě vzala za ruku a táhla pryč.

Co se dělo po našem odchodu, nevím. Ale nic dobrého to nebylo. Zvědavost mi nedala, abych se nezačala vyptávat. A tak jsem se dozvěděla, že to je skupinka bezdomovců narkomanů, kteří dělají jen samé problémy. Jsou nevyzpytatelní.

Ti, kteří se ale přátelí s Madlou, jsou slušní, dostali se do problémů podobně jako ona. Nešťastnou náhodou nebo aby ochránili své drahé. To mi na klidu nepřidalo. Mezi takovými lidmi Madla žije?

Rozhodla jsem se, že vymyslím něco, co by pomohlo nejen jí, ale i těm ostatním slušným. Věřila jsem, že mě něco napadne. Když jsme se loučily, chtěla jsem vnutit Madle peníze, ale odmítla. Pracuje prý jako brigádnice v jakési kavárně a na skromnou obživu si vydělá.

Byla jsem na Madlu pyšná

Při cestě domů jsem měla myšlenek plnou hlavu. Abych přiznala, v podstatě jsem byla na tu naší holku pyšná. Taková hezká dívka mohla svou svízelnou situaci řešit jinak. Ale ona se nenechala srazit na kolena tak, aby zvolila cestu prostitutky.

Kdo by to do ní řekl! Jejím rodičům jsem nic z toho, co jsem se dozvěděla, neprozradila. Nebylo to ale lehké vyprávět jim do očí, jak úžasně se jejich holčička má, a přitom znát drsnou skutečnost. Tak jsem je krmila lží čtyři měsíce.

Blížily se Vánoce a Madla konečně přijela. A nebyla sama. Přivezla ukázat svého přítele, se kterým bydlí. Společně chtěli prozradit úžasnou novinu, že čekají miminko. Němě jsem zírala a nemohla uvěřit. Stal se snad zázrak?

Jak mi ale naše |Madla vzápětí svěřila, už v době, kdy jsem ji navštívila, se kolem ní v kavárně tento mladík točil. Osud zasáhl. Bylo krásné vidět a poslouchat, jak se věci vyřešily samy. V hlavě se mi ale jako brouci usadili ti, kteří v garážích zůstali.

Jak asi tráví Vánoce? Vzala jsem cukroví, sedla na vlak a jela jim popřát.

Našla jsem opuštěnou vesnici

Garáže zely prázdnotou. Byly smutné, bez života. Ještě před několika měsíci kolem nich pobíhalo několik psů a koček, které lidem bez domova dělali společnost. Po těch, kteří garáže se souhlasem majitelů osídlili, nebylo ani památky. Stála jsem tam v údivu.

Kam všichni zmizeli? Šli snad sami na lepší nebo je vyhnali? Zamířila jsem k domku staré paní a zazvonila. Zamávala mi z okna a pak se dlouho belhala k vrátkům. „Jen pojďte dál!“ Pozvala mě. Při kávě jsem se dozvěděla, co se v garážové vesničce stalo.

Stará paní byla hodná až moc, a tak neváhala otevřít své dveře dokořán i těm, před kterými mě Madla varovala. A ti se jí za to odměnili. Domek jí vykradli.

Policie, která bezdomovce do té doby tolerovala, musela zasáhnout a vyhodit všechny – i ty, kteří byli bezproblémoví a babičce pomáhali. S lítostí v duši jsem odcházela. Kdepak asi jsou? Už je nikdy neuvidím? Madla má určitě na někoho z nich telefon. A tak jsem jí, když už jsem v Praze byla, zavolala.

Brouk v hlavě navždycky?

Všechna čísla vymazala. Chtěla udělat tlustou čáru za smutným obdobím svého života. Chápala jsem jí. Šla jsem pražskými ulicemi nazdařbůh – jen tak procházkou, až jsem dorazila k restauraci se zahrádkou.

Muselo na ní být příjemné posezení ve stínu urostlého kaštanu. Já se ale v tomto období uchýlila do tepla. Dala jsem si svařené víno a přemýšlela při hudbě, která tam tiše hrála.

Restaurace zela prázdnotou, většina lidí seděla doma u televize, ládovala se cukrovím a nějací nešťastníci bez střechy nad hlavou je na mysli netížili. Mě ale ano. Já o svůj vnitřní klid přišla, protože jsem je poznala.

Oknem jsem se dívala kamsi dáli, až mě z rozjímání vyrušil obsluhující. „Tak si představte, co se nám tady na Vánoce stalo! Ráno po Štědrým dni viselo na tomhle stromě pět oběšených bezdomovců. V noci tam vylezli a všichni to společně skoncovali.

Ráno jsme tu měli originální vánoční stromeček!“ Když jsem se z této zprávy vzpamatovala, měla jsem svůj svařák studený. Marně jsem si říkala, že to snad nebyli ti mí, které jsem znala.

Od té doby, a už to je řádka let, jsem se nezbavila této děsivé zprávy, která mě už bude navždy pronásledovat.

Alžběta (61), Olomouc

reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet