Domů     Šel po mně přízrak oběšence
Šel po mně přízrak oběšence
5 minut čtení

Měla to být příjemná dobrodružná dovolená. Ale místo toho jsem prožila noční můru, která mě pronásleduje doteď…

Před třemi lety mě kolegyně a kamarádka Dana pozvala na svoji rozlučku se svobodou. Konala se u nich na vesnici, kde byla plánovaná i svatba.

Jsem holka z města, tak jsem se těšila, že poznám i trochu jiné zvyky – Dana mi povídala, že u nich podobné události slaví celé příbuzenstvo i další známí z vesnice třeba i dva dny vkuse.

V té době jsem neměla žádného přítele, tak jsem si podvědomě namlouvala, že pro místní muže může být holka z Prahy zajímavý objekt. „Musím být neodolatelně přitažlivá,“ říkala jsem si, když jsem si balila šaty.

Nevhodní nápadníci

Po příjezdu na místo jsem zjistila, že rozlučka a následná svatba se budou konat v lůně přírody, ve starém statku téměř na samotě, s lesem na dohled. Po přípitku a dvou panácích na kuráž jsem se začala poohlížet po přítomných mužích.

Ale jako na potvoru tam všichni měli partnerky. Smutně jsem koukala, jak si dvojice odchází zatančit na zahradu, kde se rozezněla poctivá lidová muzika. Mně nezbylo nic jiného než si připíjet na potkání se stejně opuštěnými ženami všeho věku.

Pak si mě povšimli místní starší pánové a začali kolem mě kroužit. „Taková pěkná šťabajzna a je tu sama?“ utrousil jeden. „Je moc nesmělá, pojď, vezmu tě na parket,“ přidal se druhý a toho prvního odstrčil.

„Je to od vás hezké, ale musím si odskočit,“ vymluvila jsem se a téměř utekla pryč.

Procházka přírodou

Zamířila jsem do zahrady, ale ani tam se mi nálada bohužel nespravila. Jak jsem procházela temnými kouty mezi stromy a keři, každou chvíli jsem narazila na nějakou dvojici, která tady hledala soukromí.

Povzdechla jsem si a vyšla brankou na polní cestu vedoucí od statku k lesu. Pod nebem, na kterém se třpytily tisíce hvězd, jsem si vykračovala docela svižně, chladný větřík mě příjemně osvěžil.

Náhle se zvedl silný vítr

Přemítala jsem, jestli se nemám vrátit zpátky a dopřát si pár skleniček dobrého pití, když se cesta změnila z polní v lesní pěšinu. Nad hlavou mi šuměly vysoké buky a modříny, a ten zvuk mi přinášel klid do duše.

Vtom se najednou zvedl prudký vítr, až jsem zalapala po dechu. Stromy se ohýbaly v jeho nárazech, kolem mě létaly utrhané listy i větve. V tu chvíli jsem si vzpomněla na strašidelné historky, které mi jako malé holce vykládala babička.

Pomalu se mě začínal zmocňovat strach. Co když je na těch povídačkách něco pravdy?

Spatřila jsem oběšence

Rozhodla jsem se, že se vrátím zpátky na statek, ale ke své hrůze jsem zjistila, že vůbec nevím, kde jsem a kudy mám jít. Bezradně jsem přešlápla na místě. Nic nepřipomínalo cestičkou, kterou jsem do těchto míst přišla.

Nazdařbůh jsem se rozběhla lesem a najednou jsem nad hlavou uslyšela ohromný rachot. Podívala jsem se vzhůru a spatřila velkou větev, která se řítila přímo na mě. Jen tak tak jsem stačila uskočit. „To je síla,“ vydechla jsem a postavila jsem se na nejisté nohy.

Vtom jsem to uviděla… Pár metrů přede mnou, v matném, chvějícím se paprsku, se cosi vznášelo. Byl to muž. Oběšenec!

Už jsem se loučila se životem

Rozum mi našeptával, že je to pouhý přízrak, který nepatří do světa živých, ale moje podvědomí zachvátil čirý děs. Nebyla jsem schopná pohnout se z místa. Zato oběšenec se náhle pohnul. Vztáhl ke mně hubené ruce.

Pak je sevřel v pěst a já jsem se začala náhle dusit, jako by moje hrdlo cosi pevně sevřelo. Bezmocně jsem lapala po dechu. Padla jsem na kolena a v duchu jsem se začala modlit. Pak jsem uslyšela ránu podobnou výstřelu.

Zůstala jsem ležet na zemi, úplně vysílená. Až po několika minutách jsem se odvážila podívat před sebe. Přízrak byl pryč.

Cesta se náhle vynořila

Pomalu jsem se postavila na nohy. Byla jsem celá uválená a špinavá, šaty jsem mohla rovnou vyhodit. Ale bylo mi to jedno. Hlavně, že žiju! Nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a spatřila pěšinku, která se jako zázrakem vynořila z přítmí. Na nejistých nohou jsem se po ní vydala zpátky.

Za dvacet minut jsem byla zpátky na statku, kde stále ještě pokračovalo veselí, ke kterému moje vizáž otrhance ještě přispěla.

Nikdo mi nevěřil

„Kde ses toulala?“ zeptala se mě Dana a sjela mě pohledem od hlavy až k patě. „Že ty sis na tu procházku vzala flašku slivovice?“ přisadila si její sestra Kamila. „Ne!“ odsekla jsem.

„Prostě jsem se ztratila a pak se po mě sápal nějaký přízrak nebo co.“ Holky se na mě podívaly, jako bych zešílela. „Podívejte, ještě mám celý krk poškrábaný,“ ukazovala jsem na krvavé šrámy na svém těle. „Bůhví, kudy ses prodírala,“ odvětila Dana.

„Pojď, dáš si s námi panáka a bude ti líp.“ Nehádala jsem se s nimi, nemělo to cenu, stejně mi nebyly ochotné věřit. Já jsem toužila jen po jediném – na všechno zapomenout…

Modřiny jako důkaz

Když jsem se ráno probudila v jednom z pokojů pro hosty, doufala jsem, že ta celá příhoda s oběšencem se mi jenom zdála. Při pohledu do zrcadla jsem ale jasně na svém krku viděla modřiny.

Když jsem v pondělí přišla do práce, pár kolegyň si neodpustilo nejapné poznámky. Nechala jsem je bez odpovědi. Ať si klidně myslí, že jsem blázen, pomyslela jsem si. Já vím svoje.

Martina L. (43), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Byli jsme tak nadšení, když jsme se do toho starého domu nastěhovali! Brzy se v něm ale začaly dít divné věci. Za oknem jsme vídali cizí tvář. Vybalovali jsme s manželem krabice jednu za druhou a tetelili se štěstím, že máme tak nádherný dům. Pravda, byl starý, ale měl své kouzlo, navíc byl opravdu velký, byli jsme za něj šťastní jako blechy. Patřila totiž k němu i nádherná zahrada, kde jsem už
3 minuty čtení
To dítko bylo vymodlené. Co mu bylo ale ubráno na rozumu a tělesné schránce, to mu příroda asi vynahradila v nadpřirozených schopnostech. Luboš je můj jediný syn, který se mi narodil krátce před čtyřicátým rokem. Můj muž byl o deset let starší než já, bylo to tudíž hodně vymodlené dítě. Příliš bystrosti náš syn sice nepobral a také zdravotně na tom nebyl nejlépe, zjistila jsem ale, že umí geniá
4 minuty čtení
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc. Snažím se jim pomáhat, jak to jen jd
3 minuty čtení
V bytě na balkoně jsem vídala papouška. Myslela jsem, že někomu ulétl, pak jsem na něj ale narazila na hřbitově – vedle svého hrobu! Manžel byl tehdy na chalupě, po celodenním sobotním úklidu jsem si sedla se sklenkou vína na balkon a relaxovala. Vtom se odněkud snesl pták, uslyšela jsem tlukot křídel a automaticky stáhla hlavu mezi ramena. Myslela jsem si, že to je nějaký holub. Jenomže přímo
5 minut čtení
Ve chvílích, kdy mě moje samota téměř zabíjela, jsem se začala modlit ke svému andělovi a přála jsem si, aby se stal zázrak. Vždy jsem věřila, že existují dobré síly, které nám pomohou, když už dál nevíme, kudy kam. Například naši strážní andělé. Zjevení anděla mi pomohlo Moje obavy ze samoty vyřešilo zjevení právě jednoho takového krásného anděla. Tajemná zářivá bytost mi pomohla najít o
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do