Domů     Dceru jsme zachránili na poslední chvíli
Dceru jsme zachránili na poslední chvíli
5 minut čtení

Dlouho nám trvalo, než jsme pochopili, že manželství naší jediné dcery není šťastné ani spokojené. Vzala si násilníka, který ji dlouhé měsíce brutálně týral.

Toužila jsem po velké rodině, ale nakonec mi osud dopřál jedinou dceru. O to víc jsem se o ni strachovala. Asi až moc, ale srdce si poroučet nedá. Hlídala jsem ji jako oko v hlavě. Možná, nebo spíš určitě, to bylo důvodem jejího brzkého odchodu z domova.

Našla si schválně střední školu hodně daleko od domova, aby mohla bydlet na internátě. „Mami, já se doma dusím. Vždyť ty se mnou pořád zacházíš jako s miminkem!“ vyčítala mi a já musela nechtíc přiznat, že na tom něco pravdy je. Jenže i manžel měl o ni starost.

Ale nedával to tak okatě najevo, jako já. I přes všechny drobné rozepře jsme spolu vycházeli dobře. Helenka se prostě osamostatnila a nám nezbylo nic jiného, než to respektovat.

Dceřin přítel na mě udělal dobrý dojem

Krátce po maturitě nám oznámila, že se nastěhuje ke svému příteli. Samozřejmě jsme měli spoustu otázek, ale nějakých konkrétních odpovědí jsme se nedočkali. Když k nám měli přijet mladí na oběd, byla ve mně malá dušička. Jaký ten kluk bude? A čím se živí?

A hlavně, má naši Helenku rád? Bude na ni hodný? Myšlenky se mi honily zběsile hlavou. Skoro jsem přeslechla zvonek. Na prahu stál pohledný muž s kyticí a lahví vína. Hned na první pohled mi byl sympatický. Slušný a chytrý.

Byl učitel na střední škole a na Helence mohl samou zamilovaností oči nechat. Pod stolem se spolu naši mladí drželi za ruce a mě to úplně dojalo. Hned jak odjeli, jsem se zeptala manžela, co si o Mirkovi, Helenčině příteli, myslí. K mému údivu tak nadšený, jako já, nebyl.

Helenka nám přestala volat

„Abych pravdu řekl, nevím. Mám z něho takový divný pocit!“ přiznal manžel, ale já se mu vysmála. Myslela jsem si, že na svoji jedinou dceru žárlí! Netušila jsem, jak velkou pravdu můj muž má.

Helenka mi ob den telefonovala, ale její návštěvy byly čím dál řidší. Potom ustaly úplně. „Mám moc práce! Jsem nemocná! Nemám čas! Nechce se mi!“ vymlouvala se pokaždé, když jsem ji zvala domů.

O tom svém Mirkovi skoro nemluvila, a když jsem se na něho zeptala, skoro nic neřekla. Postupem času mi to všechno začalo být divné. Napadlo mě, zda se s ním nerozešla a nám to z nějakého důvodu tají. Nebo je úplně všechno jinak? „Musíme jet za Helenkou.

A hned!“ oznámila jsem nekompromisně manželovi. Když uviděl moje odhodlání, netroufl si odporovat. Ještě téhož odpoledne jsme se vydali na dvě stě kilometrový výlet.

Dcera byla samá modřina

Dorazili jsme za tmy a čekali, že nás dcera vřele přivítá. Místo hezké mladé ženy nám přišla otevřít troska. Hubená, rozcuchaná, pod okem modřina a na pažích fialovo žluté podlitiny.

Rozbité zrcadlo a prokopnuté dveře u skříně jen dokreslovaly hororovou atmosféru. „Tady zůstat nemůžete, za chvíli přijde Mirek!“ zašeptala vyděšeně a chystala se nám zabouchnout dveře před nosem.

Manžel strčil duchapřítomně nohu na práh a proti dceřině vůli vstoupil do bytu. Já polykala slzy. Nemohla jsem vůbec uvěřit, jak se naše Helenka změnila. „Sbal si věci, jedeš s námi!“ zavelel můj muž. Vůbec jsem ho nepoznávala.

Helenka ale jen mlčky kroutila hlavou, že nesmí. Byla jako vyměněná! Z veselého a sebevědomého děvčete se stala skoro nesvéprávná bytost. Její strach byl opodstatněný. Po chvíli se za našimi zády ozval křik. Její přítel se vrátil domů.

Násilník je na svobodě

„Co tady děláte, vypadněte!“ zařval a než jsme se vzpamatovali, popadl Helenku za paži a odtáhl ji do koupelny, kde ji zamkl. Potom strčil do manžela, až se zapotácel. Začali se prát. Rychle jsem vytáhla z kabelky telefon a zavolala na policii.

Roztřeseným hlasem jsem líčila, co se děje. Přijeli za chvíli. Byl nejvyšší čas. Manželovi tekla z nosu a pusy krev. Přišel o přední zub. Helenka v té koupelně omdlela, bála se o nás víc než o sebe.

Odvezli jsme ji do nemocnice, kde nám řekli, že jsme ji vysvobodili v nejvyšší čas. Měla totiž zlomená žebra a od nich poraněnou plíci. I když jsme dceru vysvobodili, dodnes si vyčítám svoji důvěřivost. Měla jsem Helenku víc hlídat, přestože byla dospělá.

Člověk nikdy neví, co všechno se může stát! Dcera se nastěhovala zpátky domů. Je vystrašená, protože její přítel, nebo spíš nepřítel, dost za svoje násilí jen podmíněný trest. Je na svobodě a vyhrožuje nám všem pomstou.

Helena T. (59), východní Čechy

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a