Domů     Navštěvovala nás pohádková víla
Navštěvovala nás pohádková víla

Když jsme s manželem začali jezdit na chatu, spatřili jsme jednou večer na okraji lesa záhadnou dívku. Ale jakmile jsme se k ní přiblížili, rozplynula se do ztracena…

Před sedmi lety jsme si s manželem Ludvíkem koupili malou chatu na Šumavě. Oba dva jsme byli v práci velice vytížení, a tak nám víkend strávený v krásné a tiché přírodě vždy pomohl načerpat novou energii.

Po čase se z chatky stal náš druhý domov a trávili jsme tam stále více času. Dokud děti bydlely doma, jezdily na chatu s námi. Až teprve když vyrostly a postavily se na vlastní nohy, užívali jsme si na chatě vytouženého klidu pouze já s Ludvíkem.

Pozorovala nás

Naše chatka byla malá, třípokojová, a stála na poměrně osamělém místě. Nejbližší sousedé měli své stavení asi kilometr od nás. Nikdy jsme se tam ale nebáli.

Místní lidi jsme znali a až k nám na okraj vesničky chodil jen málokdo, proto mě jednou dosti překvapilo, když jsem si všimla, že na kraji lesa někdo stojí. Byl už podvečer a stmívalo se, ale jasně jsem viděla obrysy dotyčné postavy.

Podle její výšky a útlosti jsem odhadovala, že půjde nejspíš o dívku nebo mladou ženu. Upozornila jsem na to manžela.

Zmizela v lese

Ludvík měl vždy ve zvyku raději jednat než o něčem jen tak spekulovat, a tak na dívku zavolal, a když nereagovala, vydal se směrem k ní. Dívka však náhle začala couvat a pak se ztratila mezi stromy.

Nějaký čas jsme s manželem strávili úvahami nad tím, o koho se mohlo jednat. Nakonec jsme dospěli k závěru, že se bude nejspíš jednat o dceru nebo vnučku některého ze sousedů, kterou přepadla zvědavost a vydala se prozkoumávat okolí.

Podle našeho odhadu jí mohlo být kolem patnácti let. Večer jsme si pak šli lehnout a už o tom dále nemluvili.

Stále jsem na ni myslela

Mně to však stále vrtalo hlavou. Něco se mi na té dívce nezdálo, ale ať jsem přemýšlela, jak jsem přemýšlela, nemohla jsem přijít na to, co to je. Až druhý den mi to došlo. Jednalo se o její oblečení, jako by na sobě měla noční košili.

Ale tehdy jsem tomu větší význam nepřikládala a už vůbec mě nenapadlo, svěřit se s tím manželovi. Myslela jsem si, že je to součást nějaké dětské hry.

Že se dívka odpojila od kamarádek a zatoulala až k naší chatě, chvíli nás zvědavě pozorovala a pak se zase vrátila k ostatním. Tohle moje vysvětlení se zdálo být celkem pravděpodobné a uspokojovalo mě. Jenže druhý den navečer se vše změnilo…

Vrátila se

Byla jsem zrovna v kuchyni a čistila houby, které to odpoledne Ludvík přinesl. Najednou jsem měla pocit, jako by mě něco „nutilo“, abych s prací přestala a podívala se z okna. Udělala jsem to a překvapeně zamrkala. Ta dívka ze včerejška tam byla znovu!

To už se mi opravdu zdálo divné. Pověděla jsem to muži. Ten však, místo toho, aby se šel dívky zeptat, co je zač a odkud přišla, vzal do ruky fotoaparát a dotyčnou vyfotil. Druhý den jsme nechali film vyvolat, abychom se místních zeptali, jestli dívku neznají.

Jaké bylo naše překvapení, když na snímku žádná postava nebyla! V tu chvíli mě napadlo, i když to bylo hodně bláznivé, že se nejspíš jedná o nějakou nadpřirozenou bytost.

Na fotce nebyla

Manžel s mým tvrzením ovšem nesouhlasil. Na rozdíl ode mě nikdy nevěřil na věci mezi nebem a zemí. Tvrdil, že byl film nejspíš poškozený a že pokud se dívka ještě objeví, zkusí ji vyfotit znovu. Příležitost se mu k tomu naskytla hned tentýž den.

Pro jistotu udělal snímků více, ale výsledek byl stejný – ani na jedné fotce dívka nebyla! „To není možné,“ říkal nevěřícně, když si fotky prohlížel. „Přece nejsme blázni. Oba jsme ji viděli.

Tak proč není ani na jedné z těchto fotek?“ Na to jsem mu odpovědět nedokázala. Na dívku jsme ovšem zapomenout nedokázali, ani kdybychom se o to snažili sebevíc. Každý podvečer se objevovala na okraji lesa a pozorovala nás. Stejně jako my ji. Ale pokaždé, když Ludvík vyšel před chatu, tak zmizela.

Staré povídačky

O několik dní později jsem šla do vesnice, vzdálené asi tři kilometry od naší chatky, nakoupit nějaké věci. Před večerkou jsem se dala do řeči se starým pánem, který žil ve vesnici už desítky let a všechny tam dobře znal.

Po krátkém úvodním klábosení o běžných věcech jsem nenápadně zavedla řeč na různé legendy a pověsti. Starý pán měl pro tyto věci pochopení, dokonce mi po chvíli prozradil, že o lesu, u kterého máme chatu, se povídá, že je kouzelný.

Prý tam žijí víly a občas je možné některou z nich vidět. I když mě to hodně svádělo, neřekla jsem mu, že my s mužem jednu prazvláštní dívku na okraji lesa už několik dnů vídáme.

Poslední návštěva

Po pár dnech jsme s mužem odjeli domů a na chatu jsme se vrátili až zhruba za měsíc. S očekáváním jsme dívenku vyhlíželi. A dočkali jsme se. Objevila se na tom samém místě, když se začínalo stmívat. Nikdy ale nedovolila, abychom se k ní přiblížili.

Stačilo, aby manžel udělal pár kroků směrem k lesu a ona zmizela. Chtěli jsme jí ukázat i synovi a dceři, ačkoli jsme se trochu báli, aby nás neměli za blázny. Než si však děti našly čas, aby za námi na chatu přijely, víla se přestala objevovat.

Stýská se nám

Nenápadně jsem o tom ve vesnici znovu promluvila s tím starým pánem. Řekl mi, že kdysi jednu vílu vídal také na svých procházkách lesem, ale trvalo to jen pár týdnů. Pak už se mu neukázala. Bylo to stejné jako v našem případě.

Na chatu jezdíme dál, ale žádnou vílu jsme už neviděli, ani tu, která nás kdysi pravidelně navštěvovala. Upřímně musím říct, že se mi po ní dodnes stýská.

Lenka J. (56), Plzeňsko

reklama
Související články
28.3.2024
Byla strašná zima a zem tvrdá jako beton. Najednou se u mě objevil neznámý muž v černém a pomohl mi s těžkou prací. Halekal jsem na svou ženu do kuchyně, že volal nějaký pan Mráček, že mi pomůže s vykopáním hrobu. „To je divný!“ uslyšel jsem manželku mezi svým hlasitým zakašláním. Ta zpropadená chřipka se mě držela jako veš košile. „Ty znáš nějakého pana Mráčka?“ ptal jsem se. „Tady ve vsi žádn
27.3.2024
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny skrýše. Nebyl koutek, který bych v dětství neprolezla. Zato moje děti vůbe
27.3.2024
Celé to místo bylo tak romantické! Přesto v sobě skrývalo strašlivé tajemství. Jediná noc mě přesvědčila o tom, že bych v tom domě nebydlela ani za nic na světě. Původní majitel mi podal ruku: „Hezky si to bydlení užijte!“ Muž na mě působil solidním dojmem. Vše bylo v pořádku, snad jen ta nezvyklá rychlost, s jakou se domu zbavil. „Všechno kolem mě mi tu připomíná mého otce. Byl spolknut tím
27.3.2024
Dostal se do našeho bytu, když jsme spali, chtěl nás vykrást. Do té skříňky ale zloděj opravdu ruku dávat neměl! Narazil v ní na našeho ochránce. Když začal syn vykřikovat, že se dá na studium exotického zvířectva, pochopila jsem, že jde do tuhého. Velmi jsem si přála, aby se na školu nedostal, neboť jsem netoužila sdílet koupelnu třeba s varanem. Láska k těmto tvorům se u Mariana projevoval
22.3.2024
Spěchala jsem příliš a jela neopatrně, navzdory nepřízni počasí. Dostala jsem smyk a jen zázrakem unikla smrti. Ten den se to sešlo. Od rána jsem měla skluz a stále více a více jsem se propadala do děsivého zpoždění. Dítě jsem ale musela ze školky vyzvednout včas. Vychovatelky byly na pozdní příchody rodičů háklivé a velmi nepříjemné. Jednu z pracovních schůzek jsem musela odvolat, a i tak jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští