Domů     Na chvíle s ním nikdy nezapomenu
Na chvíle s ním nikdy nezapomenu

Psal se rok 1979 a byl krásný jarní večer. Seděli jsme spolu s Jirkou na půdě jejich domu. Vidím to tak živě, jako by to bylo dneska – na takové chvíle se prostě nedá zapomenout…

Venku se stmívalo, ale na půdě, kam světlo pronikalo jen malým vikýřem, už tma dávno byla. Drželi jsme se za ruce a společně odříkávali slib věčné lásky. Jirka vždy pronesl část přísahy a já ji po něm opakovala. Zněla asi takto:

„Ať nás v životě potká cokoli, ať se staneme kýmkoli, nikdy se nepřestaneme mít rádi a myslet jeden na druhého. I kdyby se naše cesty rozdělily, naše láska tím nezmizí, protože bude trvat navždy…“ Byla to krásná, romantická slova a my jsme je mysleli vážně.

Tehdy na půdě jsme je stvrdili dlouhým polibkem, jehož chuť jsem si pak často připomínala v dobách, kdy se mi nedařilo.

Toužil vycestovat za hranice

Jiří byl romantik a básník, což pro kluka v jeho věku nebylo obvyklé. Zůstal jím po celou dobu, kterou nám bylo dovoleno strávit spolu ve šťastném vztahu.

Květiny jsem v životě dostávala od mnoha mužů, ale žádný z nich mi už k nim nikdy nepřidal hezkou krátkou básničku. Domnívala jsem se, že štěstí skutečně může trvat navěky. Jenže vše je v pohybu, vše se mění a platí to i pro lásku.

Jirkův život byl poznamenán tím, že před časem emigroval do ciziny jeho starší bratr. Věděla jsem, jak moc mému milovanému ztracený sourozenec schází. Často mluvil o tom, že ho bude do ciziny následovat.

Přitom jaksi automaticky počítal s tím, že já půjdu s ním. Bála jsem se těch řečí a plánů, ale utěšovala jsem se, že k jejich realizaci snad nikdy nedojde. Nedovedla jsem si představit, že bych opustila rodiče, kamarády a prostředí, kde jsem vyrůstala.

Chtěl mě vzít s sebou

Jednoho dne mě však Jiří postavil před zásadní rozhodnutí. Náš vztah tehdy trval tři roky. „Mám možnost legálně vycestovat ven, do západního Německa. Tam na mě bude čekat bratrův známý a ten mi pomůže s další cestou.

Nesnaž se mě prosím přemlouvat, abych tu zůstal. Bolí mě, že tě na čas opustím, lásko, ale věřím tomu, že se zase brzy uvidíme za hranicemi.

Zařídil jsem to tak, aby tě také pustili, stačí říct tomu správnému člověku.“ Stála jsem celá zkoprnělá a odmítala uvěřit jeho slovům. Jirka mě objal. „Vzpomínáš si na naši přísahu?“ Otupěle jsem přikývla.

Viděla jsem svému milovanému na očích, že plánovaným útěkem žije a že ho patrně nic nezastaví.

Odjel bez rozloučení

Čas do Jirkova odjezdu se rychle krátil a já stále nedospěla k definitivnímu rozhodnutí. A pak jednoho dne nepřišel na domluvenou schůzku. Hledala jsem ho, volala jeho rodičům, ale nechtěli mi nic říct. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet.

Odjel snad předčasně, aniž bychom se rozloučili? Ocitla jsem se na samém prahu zoufalství, tím spíš, že jsem sama v sobě dospěla k rozhodnutí, že Jirku budu následovat kamkoli.

Zanechal mi dopis

Nakonec se ukázalo, že odjezd mého milovaného se urychlil – a zůstalo mi po něm jediné: obsáhlý dopis na rozloučenou, který mi přišel za dva dny. Psal, ať se na něho nezlobím.

Pochopil prý, že odchod mimo republiku by mi ublížil a tak dál nechtěl naléhat nebo mě přesvědčovat. Před srdceryvným loučením, kdy bychom se oba trápili, dal přednost tomu dopisu. Na konci dopisu mi ještě jednou zopakoval onu dávnou přísahu z půdy jejich domu.

Snažila jsem se žít dál

Celý další rok jsem nebyla schopná navázat jakýkoli citový vztah. Jiří napsal, že jeho srdce zůstává se mnou a já to tak brala a cítila. Mnohokrát jsem se procházela místy, kde jsme něco prožili. Jednou jsem navštívila i jeho rodiče, ale nebyli příliš sdílní.

Uběhlo několik dalších měsíců a já jsem se sblížila v práci s jedním kolegou, Mirkem, o čtyři roky starším. Byl hodný a měl mě rád, ale náš vztah nikdy nemohl dosáhnout takové hloubky, jako tomu bylo s Jirkou. Po třech letech vztahu mě Mirek požádal o ruku. Souhlasila jsem.

Založila jsem rodinu

Vdala jsem se, měla jsem děti, zestárla jsem… ale v mém srdci stále zůstával cit, který jsem prožívala zamlada. Jirkův dopis jsem si četla nejméně jednou týdně a za čas jsem ho už znala nazpaměť. Jednoho dne ho objevil můj manžel.

Chtěl vědět, oč se jedná, tak jsem mu o Jirkovi všechno řekla. Mirek projevil pochopení a nežárlil. Roky plynuly. Přišla revoluce a s ní i možnost, že se Jiří vrátí zpátky. Moc jsem si přála Jiřího alespoň ještě jednou spatřit a dozvědět se, jak se mu daří.

Naděje vyhasla

V roce 1991 u nás zazvonil cizí muž. Manžel šel otevřít a vrátil se s tím, že je to návštěva pro mě. Už na první pohled jsem z podoby poznala, o koho se jedná. Byl to Jirkův bratr a přišel mi povědět, že Jiří už je dávno po smrti.

Bylo to, jakoby zemřel kus mé samé. Toho dne už jsem nebyla schopná cokoli udělat. Mirek, který slyšel, co se stalo, se zachoval ohleduplně a odjel s dětmi ke svým rodičům, abych mohla být sama. Četla jsem dávný dopis stále dokola a jako bych přitom slyšela Jirkův hlas.

V srdci je stále se mnou

Celá ta léta jsem vnímala spojení, které mezi námi zůstalo. Byla to však jen moje nezničitelná láska, která přetrvávala, živená vzpomínkami a čtením osudného dopisu. Zpráva, kterou jsem se dozvěděla, nijak můj cit k Jiřímu nezmenšila.

Jestliže lze milovat zpětně toho, kdo pro nás v životě znamenal nejvíc, pak i nyní, v roce 2019, je pro mě Jirka oním osudovým mužem. A bude tomu tak navždy.

Olina K. (57), severní Čechy

reklama
Související články
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
11.4.2024
V těhotenství s první dcerkou jsem přibrala dvacet pět kilo, po porodu ještě víc. Ale ať jsem se snažila, jak jsem jen mohla, kila dolů nešla. Po narození druhé dcery jsem vážila rovný metrák. Můj muž mi často dával najevo, že jsem tlustá a nelíbím se mu. Sebevědomí mi tím pádem šlo dolů. I moje lékařka mě upozornila, že je nutné s tím začít něco dělat. Ještě horší to bylo, když jsem zjistila,
4.4.2024
V mládí jsem byla vzteklá. Už nejsem, s léty jsem pochopila, že rozčilovat se kvůli zbytečnostem je hloupé. Ale to víte, v osmnácti letech člověk ten svět vidí jinak a byl by schopen se poprat kvůli maličkosti. Byla jsem horká hlava. Zdědila jsem to po tátovi, cholerikovi jako hrom. Tehdy jsem byla mladá holka, ale už jsem coby čerstvě vyučená kadeřnice chodila do práce. Těšila jsem se na kv
3.4.2024
Byla jsem průměrná studentka. V matematice jsem, přiznávám, pokulhávala, český jazyk jsem měla naopak docela ráda. Na maturitu jsme se učili s předstihem, ale spoustu jsme si toho nechali na takzvaný svatý týden. Všichni jsme naivně věřili, že během těchto několika dní si toho nacpeme do hlavy pomalu víc než za celý rok. Platonicky zamilovaná V té době jsem byla platonicky zamilovaná do t
3.4.2024
Byla jsem tajně zamilovaná do pohledného vysokoškoláka Pavla, ale on se ke mně choval jako kus ledu. Vypadalo to, že ho nezajímám. Bylo velmi romantické narodit se jako kastelánova dcera. Po celé dětství i dospívání jsem si připadala jako princezna. Ale jako všechno, i tohle mělo své slabé stránky. Táta byl vášnivý divadelník, amatérské divadlo hrával od dětství a nutil tuto zálibu mámě i mně.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krvavá řeka Río Tinto: Proč jsou na jihu Španělska podmínky jako na Marsu?
enigmaplus.cz
Krvavá řeka Río Tinto: Proč jsou na jihu Španělska podmínky jako na Marsu?
Ocitli jsme se na jiné planetě? Nebo zde natáčeli filmaři? Ani jedno, ani druhé. Jsme v oblasti španělské Andalusie, kde protéká Río Tinto neboli Červená řeka. A přestože se nacházíme na Zemi, ma
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
epochalnisvet.cz
Záhada hliněné destičky z Turecka: Jaký rituál ukrývá text psaný neznámým jazykem?
Archeologové během loňských vykopávek v Turecku objevili hliněnou tabulku popsanou dosud neznámým mrtvým jazykem používaným před více než 3000 lety. Z doprovodného textu v chetitštině vyplývá, že tabulka zachycuje nějaký starověký rituál. Podaří se vědcům jazyk rozluštit a dávný rituál přečíst?   „Byl objeven nový indoevropský jazyk.“ Těmito slovy představuje vedoucí archeologických vykopávek Prof. Dr.
Lola Montezová: Fúrie, která připraví o trůn bavorského krále Ludvíka I.
epochaplus.cz
Lola Montezová: Fúrie, která připraví o trůn bavorského krále Ludvíka I.
Laškovně zapochybuje o přirozené eleganci ňader mladičké tanečnice žádající o angažmá. Kráska sebere ze stolu nůžky, rozstřihne si na prsou šaty a poskytne mu důkaz. Něco takového král při audienci ještě nezažil. Irsko-skotská krev otce a typická krása kreolských genů po matce udělají z Elizy Gilbertové štíhlý uragán černých vlasů, modrých očí, rudých rtů a
Vyrobte si krásné vázy
nejsemsama.cz
Vyrobte si krásné vázy
V obchodě prodávají sice krásné, ale většinou také velmi drahé vázy. Chcete si pořídit vlastní, za niž nebudete muset platit stovky korun? Vytvořte si vázu zcela podle vlastních představ, v barvách a stylu, jež budou nejlépe ladit s vaším pokojem, a ještě ho krásně vyzdobí. Krok za krokem Jarní schovávačka I obyčejná sklenice či lahev bude mít své kouzlo, když ji správně
Mám problém udržet tajemství, jsem drbna?
skutecnepribehy.cz
Mám problém udržet tajemství, jsem drbna?
Manžel mi vyčítá, že umím jen pomlouvat a roznášet klepy. Ničím tím prý celou rodinu. Já si ale myslím, že nedělám nic zlého. Jsem jen zvědavá. Ráda si povídám s lidmi, myslím, že to je částečně i moje náplň práce, jsem totiž u nás na vsi listonoška. A ta musí přece vědět o všem! Také moc ráda poznávám nové lidi, jsem
Lexus v rámci milánského týdne designu představil expozici Time
iluxus.cz
Lexus v rámci milánského týdne designu představil expozici Time
Na výstavě se prezentují díla dvou návrhářů inspirovaná koncepčním modelem Lexus LF-ZC (Lexus Future Zero-emission Catalyst), který zkoumá možnou podobu čistého elektromobilu nové generace. Instala
Vyděsili Abela Tasmana Maorové?
historyplus.cz
Vyděsili Abela Tasmana Maorové?
Dvě lodi spouštějí kotvy v nově objevené zátoce. Netrvá dlouho a ocitají se pod útokem domorodých kanoí. Když se Evropané pod ochranou kanonů konečně obrátí na útěk, bude jejich posádka o čtyři námořníky chudší. Děti, které přicházejí na svět v chudých rodinách v malých městečkách na počátku 17. století, nejsou ty, o nichž lze nalézt bohaté záznamy v dobových
Pikantní tuňáková pomazánka
tisicereceptu.cz
Pikantní tuňáková pomazánka
Nevíte, co si počít s konzervovaným tuňákem? Máme pro vás připravený opravdu chutný recept. Suroviny 1 velká tuňáková konzerva 1 větší červená cibule 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce jogurtu n
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Vodojemy Žlutý kopec v Brně otevřeny!
epochanacestach.cz
Vodojemy Žlutý kopec v Brně otevřeny!
Technická památka Vodojemy Žlutý kopec se 21. března za přítomnosti zástupců města slavnostně naplno otevřela veřejnosti. Investice města 150 milionů korun zpřístupnila tři podzemní nádrže a také veřejný park na povrchu. TIC BRNO, který bude vodojemy nadále provozovat, připravil spolu s partnery na první víkend 22.–24. března bohatý vizuální program. Poté je budete moci navštívit
Nechá si Vacula vytetovat i kuchařku?
nasehvezdy.cz
Nechá si Vacula vytetovat i kuchařku?
Když se herci Adamu Vaculovi (36) zalíbila jeho současná přítelkyně, vítězka kuchařské soutěže MasterChef z roku 2021 Veronika Beskydiarová (30), napsal jí krátkou zprávu – a byla ruka v rukávě. Byd
3D tisk v lidském těle? Již brzy možná ano!
21stoleti.cz
3D tisk v lidském těle? Již brzy možná ano!
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižn