Domů     Čekal na mě dlouhých třicet let
Čekal na mě dlouhých třicet let
6 minut čtení

Říká se, že první láska je ta skutečně pravá. Zrovna tak se ale říká, že nevydrží. I já jsem o tom byla přesvědčená. Jenže osud mi do cesty přihrával Adama tak dlouho, až mi konečně došlo, že právě jeho chci za muže.

Poprvé jsme se s Adamem setkali, když jsem slavila sedmé narozeniny. Byl to můj spolužák ze školy, tak jsem ho, stejně jako všechny ostatní, pozvala na svou oslavu. Byl to fajn kluk, trochu zamlklý, ale moc hodný.

Jelikož bydlel o ulici vedle, často jsme pak spolu chodili do školy nebo ze školy. Občas jsme si spolu hráli i o víkendu na jejich zahradě, protože tam měli bazén a já jsem vodu už odmala milovala. Ve čtvrté třídě se ale Adam se svými rodiči odstěhoval…

Setkání na střední

Po základce jsem šla na gympl. Když jsem byla ve druháku, přibyl do naší třídy nový spolužák. Jaké to bylo pro mě překvapení, když se ukázalo, že onen kluk je právě Adam. A jelikož jsem jako jediná seděla v lavici sama, posadila ho naše třídní učitelka ke mně.

„Vážně jsi to ty?“ ptal se Adam o přestávce, očividně nemohl uvěřit vlastním očím. „No jo, jsem,“ kývla jsem. „Jen už nejsem ta malá holka s copánky.“ Adam se zasmál a přelétl mě pohledem od hlavy k patě. „To vážně nejsi,“ řekl a usmál se.

Rozhodl se pro studium

Netrvalo to dlouho a začali jsme spolu chodit. Prožili jsme spolu i první milování. Byli jsme do sebe zamilovaní až po uši, plánovali jsme si, že půjdeme na stejnou vysokou, odpromujeme a pak se vezmeme.

Ale pak za mnou Adam přišel s tím, že ho přijali na školu v Brně. „Cože?“ hlesla jsem a u srdce mě bodlo. „To přece nevadí,“ utěšoval mě. „Budeme se navštěvovat, budeme si psát a prázdniny strávíme spolu.“ Bylo mi jasné, že nic z toho se nestane.

A měla jsem pravdu. Prodlevy mezi jednotlivými dopisy byly čím dál tím delší a po roce přestaly úplně. Po několika měsících jsem se seznámila s Hynkem a na Adama jsem pomalu zapomněla. Myslela jsem si, že už Adama nikdy neuvidím…

Služební cesta

Uplynulo pět let. Úspěšně jsem odpromovala a nastoupila do svého prvního zaměstnání. Po dvou měsících mě šéf poslal na služební cestu do Berlína. Vlak mi odjížděl z Hlavního nádraží v šest hodin ráno.

Už jsem pohodlně seděla na svém místě, do odjezdu zbývala sotva minuta, když do vagónu vběhl mladý muž. „Máte tu prosím volno?“ zeptal se mě. Vzhlédla jsem a překvapeně zamrkala. Byl to Adam! I on mě poznal a obličej se mu rozzářil.

„Olino, co ty tady děláš?“ zeptal se. „Jedu na služební cestu, jsem obchodní zástupce,“ odpověděla jsem jakoby nic. „Páni,“ zvolal a posadil se vedle mě.

Dlouhé povídání

Pozorně si mě prohlížel, až mu zrak spočinul na prsteníčku mé levé ruky. „Jsi vdaná?“ zeptal se. V jeho hlase bylo slyšet zklamání. „Zasnoubená,“ opravila jsem ho. S Hynkem jsme už tři roky společně bydleli, a tak byla žádost o ruku jen otázkou času.

„Svatbu plánujeme na příští léto,“ dodala jsem. „Hmm,“ zabručel a popřál mi hodně štěstí. Zbytek cesty jsme si krátili povídáním o našich životech, když tu najednou hlásili stanici, kde jsem vystupovala. „Tak se měj,“ rozloučila jsem se a vystoupila z vlaku.

Nešťastné manželství

Ve třiceti jsem se provdala za Hynka. Byl to skvělý muž. Ohleduplný, inteligentní, hodný a miloval mě. Rok po svatbě jsme začali mluvit o miminku. Hynek si moc přál být otcem a i já jsem začala pociťovat touhu po dítěti. O tři měsíce později jsem otěhotněla.

Měla jsem rizikové těhotenství, a tak jsem odešla z práce. Hynek vydělávat dost, aby nás bez problémů uživil. Bohužel i navzdory radám a doporučením od lékařů jsem v šestém měsíci potratila. Ztráta nenarozeného miminka vrazila mezi mě a Hynka klín.

Změnila jsem práci

Když jsem se z toho otřesu vzpamatovala, našla jsem si novou práci. „Milí kolegové, tak vám vedu novou posilu. Tohle je Olina. Bude mít na starosti obchodní úsek,“ představil mě šéf ostatním zaměstnancům na pondělní dopolední poradě.

Přelétla jsem očima po místnosti, abych si své budoucí kolegy prohlédla, když v tom mi zrak zamrzl na jednom z nich. To snad není možné, pomyslela jsem si. Vždyť to je Adam! Samozřejmě mě taky hned poznal. Lehce pokývl hlavou a usmál se na mě.

Po celou poradu jsme po sobě pokukovali a potutelně jsme se usmívali. Oba jsme se nemohli dočkat, až porada skončí a budeme si spolu moct promluvit.

Pořád svobodný

„Co kdybychom zašli na oběd?“ navrhl Adam, když jsme vyšli ze zasedačky. Souhlasila jsem, ani mě nemusel přemlouvat. „Kdy ses vrátil zpátky do Prahy?“ zeptala jsem se, když jsme si objednali. „Už to budou dva roky,“ odpověděl Adam. „A co ty?

Pořád šťastně vdaná?“ Sklopila jsem zrak. „Nevyšlo to. Zrovna se rozvádíme,“ řekla jsem a pak mu v krátkosti vylíčila vše, co se stalo. „To mě moc mrzí,“ řekl a vzal mě za ruku. „A ty? Jsi ženatý? Máš děti?“ Adam zavrtěl hlavou. „Ne, jen práce,“ přiznal sklesle.

Patříme k sobě

Od toho dne jsme se s Adamem začali čím dál častěji vídat i mimo práci. Jednou jsme šli do kina, podruhé na procházku, potřetí mě pozval na večeři. Naše přátelství přirozeně přešlo ve vztah.

„Miluji tě,“ řekl mi jednou večer, když jsme se procházeli po Karlově mostě. „Vlastně jsem tě nikdy milovat nepřestal,“ dodal tiše a zadíval se mi do očí. Hrklo ve mně. Snad mě tu nechce požádat o ruku, pomyslela jsem si. Ale přesně to se stalo.

Adam přede mnou poklekl a vyslovil se. Pak z kapsy vytáhl malou krabičku v červeném sametu a otevřel. Vykoukl na mě přenádherný prsten z bílého zlata s malým diamantem uprostřed. „Panebože,“ hlesla jsem a úžasem otevřela ústa. Co jsem mu odpověděla, je vám nejspíš jasné…

Olina P. (51), Praha

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,