Domů     Pocitu viny se už nezbavím
Pocitu viny se už nezbavím
5 minut čtení

Pokud člověk provede něco, o čem ví, že je to špatné, jsou výčitky svědomí na místě. Já se svým svědomím budu bojovat až do konce života.

Mým rodičům jsem se narodila jako druhé dítě. Vytoužená holčička. Po starším bratrovi Radkovi si maminka i tatínek přáli ještě jedno dítě – dceru.

Dlouho se jim počít nedařilo, pak maminka otěhotněla, ale ve třetím měsíci potratila, a po třech letech, když už ani nedoufali, že by se druhého dítěte mohli dočkat, mamince doktor při pravidelné prohlídce oznámil, že je v šestém týdnu těhotenství. Rodiče to považovali za zázrak.

Bratr kvůli mně trpěl

Už od dětství mě rodiče rozmazlovali. Udělali pro mě cokoli, co mi viděli na očích, koupili vše, co jsem chtěla, zkrátka mi snášeli modré z nebe. Mnoho mých průšvihů tolerovali, přehlíželi, a já jsem toho už od malička pěkně využívala.

Spousta malérů jsem svedla na staršího bratra Romana, který si kvůli mně vytrpěl své.

Nejen, že dostával tresty, které si vůbec nezasloužil, ale když se párkrát ohradil, že jsem tím viníkem byla já a ne on, tak ho rodiče obvinili ze lži, jednou ho tatínek dokonce i propleskl.

Ani se bratrovi nedivím, že mě neměl příliš v lásce a ani teď, když už jsme oba dávno dospělí, moji společnost příliš často nevyhledává.

Všechno mi procházelo

Ani během dospívání se můj vztah k povinnostem nezlepšil. Byla jsem nezodpovědná a lehkomyslná. Myslela jsem si, že mi všechno projde.

V učení mi to na střední i na vysoké procházelo (využívala jsem toho, že jsem se klukům líbila, takže za mě psali úkoly a referáty, a profesory jsem zase obalamutila svou nevinnou tvářičkou), ale v životě se to mělo změnit…

Peníze jsem rozhazovala

Ráda jsem se bavila a ráda jsem utrácela, a tak není divu, že jsem měla hluboko do kapsy. Rodiče mi sice dávali docela slušné kapesné, ale to jsem utratila většinou za oblečení.

Když jsem se ve čtvrťáku rozhodla, že musím mít auto, nebylo lehké objevit vhodný vůz. Měla jsem přítele Vojtu, který veksloval s kdečím, a tak mi obstaral staršího Opela, který vypadal přepychově a byl za hubičku.

Sice jsem z něj měla radost, ale protože jsem věděla, co je Vojta zač, nechala jsem si auto zkontrolovat od otce mého kamaráda, co byl automechanik.

Chtěli jsme vydělat

Když Opela prohlédl, sdělil mi, že auto je po havárii. Doslova řekl, že je to pojízdná rakev. Doporučil mi, abych se auta co nejrychleji zbavila. Řekla jsem to Vojtovi, a toho hned napadlo, komu bychom ho mohli střelit. Že tím můžeme někoho ohrozit, nenapadlo ani jednoho z nás.

Stav auta jsme zamlčeli

Kupce našel ještě ten samý večer. Vyrazili jsme do hospody, kde se scházela parta z gymplu. Tentokrát bylo u našeho stolu živěji, než obvykle. Kluk od nás z ročníku, Mirek, zbouchnul Kláru, holku z vedlejší třídy. A tak bylo co zapíjet.

Mirek, aby se uvedl jako vzorný otec, našel si i práci. No a shodou okolností potřeboval auto, protože budoucí zaměstnavatel automobil vyžadoval. Když mu Vojta předával klíčky, neměla jsem z toho zrovna dobrý pocit, ale nic jsem neřekla. Mlčela jsem.

A Vojta víc neřešil. Proč taky, když na tom ještě něco vydělal. Cítil se jako mazaný a světaznalý chlapík.

Šokující zpráva

Uběhl půl roku. Bylo po maturitě, po které jsme se s Vojtou rozešli, a já jsem odjela na celé léto k tetě na venkov. Když jsem se po letních prázdninách vracela domů, náhodou jsem na zastávce potkala Vojtu. Vypadal zaraženě. „Ahoj,“ pozdravila jsem ho.

Podíval se na mě, a aniž by mě pozdravil, zeptal se mě: „Slyšela jsi to? Mirek je po smrti.“ Vytřeštila jsem oči a po zádech mi přejel mráz. „Cože?“ nechápala jsem. „Jak to? Co se stalo?“

Osudná nehoda

Vojta si povzdechl, a pak mi začal vše vyprávět. „Bylo to tragické. Před měsícem Mirek zapíjel v baru narození syna. Když se rozhodl jet domů, byl už opilý. Ostatní ho přesvědčovali, aby nejezdil, ale neposlechl je.

Když projížděl zatáčku u benzínky, auto doslova vystřelilo mimo silnici a skončilo v lese. Mirek byl na místě mrtvý. Neměl šanci, auto bylo na kusy.“

Uzavřeli to jako nehodu

V první chvíli mi vůbec nedošlo, za co, byť z části, nesu vinu. Jediné, na co jsem se dokázala soustředit, bylo, abych z toho neměla průšvih já. Policie však případ uzavřela s tím, že řidič měl v krvi přes dvě promile a auto bylo ve špatném technickém stavu.

Kdo mu auto prodal, nikdo nezjišťoval. Ulevilo se mi.

Dodnes mám špatné svědomí

Jenže po pár týdnech jsem potkala ve městě Kláru s kočárkem. Daly jsme se do řeči a mně najednou došlo, že i mou vinou nemá manžela a malý Mireček tatínka. Byla jsem z toho zdrcená. Náhle mi došlo, jak jsem se celé roky hloupě a nezodpovědně chovala.

Přemýšlela jsem, co dělat. Jít na policii jsem neměla odvahu, a tak jsem alespoň začala Kláře každý měsíc anonymně posílat obálku s penězi. Dělám to dodnes. Pocitu viny mě to ale stejně nezbaví…

Kristýna P. (45), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do