Domů     Když dcery odešly, začalo se mi všechno hroutit pod rukama
Když dcery odešly, začalo se mi všechno hroutit pod rukama
5 minut čtení

Nikdy jsem nebyla žádný velký optimista. Popravdě řečeno mě po celý život trápili výkyvy nálad. Ale kvůli manželovi a dcerám jsem se vždycky držela. Měla jsem rodinu, kamarádky i koníčky, takže jsem na tom nakonec nebyla tak špatně.

Před třemi roky se vdala Tereza, Zdeňka hned za rok po ní. Obě se odstěhovaly dost daleko, takže i když jsme se snažily vídat se co nejčastěji, stejně se mi po nich moc stýskalo. Milanovi, mému muži taky, jenže on to neprožíval tolik, jako já.

Mě najednou doma bez holek nic nebavilo. Dřív jsem musela mít všechno nablýskané a teď jsem se do uklízení skoro nutila. Navíc se mi zdálo, že Milanovi je jedno, jak to doma vypadá. A když se občas nad něčím pozastavil, cítila jsem se ukřivděně.


Už mě nic netěšilo


Aby toho nebylo málo, začaly mě trápit zdravotní problémy. Manželovi jsem se nesvěřila, věděla jsem, o co jde a můj lékař mi to potvrdil. Zkrátka a dobře jsem se mílovými kroky blížila k přechodu. Před padesátkou přirozená věc.

Přesto mi to najednou připadalo nespravedlivé. Jakoby mi v životě něco uteklo. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že stojím na konci cesty, všechno pěkné už je za mnou a nic dobrého mě nečeká.

Neměla jsem se na co těšit.
Samozřejmě, že Milanovi moje špatná nálada neunikla. Jenomže vysvětlit mu, co se se mnou děje, bylo nad moje síly. Když se začal vyptávat, buď jsem na něj ječela nebo jsem začala plakat.

Snažil se mě uklidnit tím, že přece odchodem holek se nezhroutil svět, jenže to mě spíš ještě víc vytáčelo. 


Nechtěla jsem ses ní sejít


Ani v práci se mi nedařilo. Ráno jsem se musela nutit do vstávání a v kanceláři jsem víc civěla na obrazovku počítače, než abych něco skutečně dělala. Samozřejmě, že si toho vedoucí brzo všiml. Chtěl vědět, jestli mám nějaké problémy.

Tvrdila jsem že ne, a připadala si jako idiot. Odpoledne jsem se domů vracela jako bez života a většinu času proseděla u televize a dívala se na seriály. Věděla jsem, že to takhle nemůže jít dál, ale nedokázala jsem nic udělat.


Když se mi ozvala bývalá kolegyně Olina, snažila jsem se ze všech sil vyhnout setkání s ní. Nedokázala jsem si představit, co jí budu vykládat. Nehledě na to, že mi bylo jasné, že vypadám jako čarodějnice.

Jenže Olina uměla být vždycky neodbytná, takže mě nakonec donutila ke slibu, že se s ní sejdu.


Nejdřív mluvila jen o sobě


Chtěla jsem se vyparádit, zajít si ke kadeřníkovi, tvářit se optimisticky. Plánovala jsem si, jak to hezky zvládnu. Říkala si, že by to mohl být nový začátek. Ale všechno to byly jen řeči.

Na schůzku jsem dorazila v džínách a starém svetru, s odrostlými vlasy mezi kterými prosvítaly šediny a s pocitem, že je všechno špatně.
Olina můj vzhled nijak nekomentovala a nejdřív mluvila jen o sobě. Vlastně to bylo docela zajímavé vyprávění.

Ale zrovna ve chvíli,kdy jsem se začala cítit trochu lépe, se ke mně naklonila.
 „Tak. A teď mi řekni, co se s Tebou děje. Vypadáš hrozně unaveně a smutně. Vím, že se holky odstěhovaly, ale jenom v tom to asi nebude?“ 
Nevěděla jsem, co jí mám odpovědět.

Uchýlila jsem se k obvyklým výmluvám, jako že toho mám moc, s Milanem není žádná velká a zábava a věk taky dělá svoje


Došlo jí,že nejsem v pořádku


„Hele, já z tebe rozhodně nechci dělat cvoka,“ začala Olina pomalu „ale jako bys to ani nebyla ty. Podle mě je to víc, než jen kopa starostí. Možná by ti prospělo, kdyby sis promluvila s někým, kdo tomu rozumí.

Když jsem se rozváděla,byla jsem na tom podobně jako ty. A nevím, jak bych skončila, kdybych si nezašla k psycholožce, kterou mi dohodila švagrová. Měla bys to zkusit taky.

Na tyhle věci by člověk neměl být sám…“ Poděkovala jsem jí, ale kontakt na tu doktorku jsem si nevzala. Když jsme se rozcházeli, cítila jsem se provinile. Bylo vidět, že Olina má o mě skutečně starost. O to hůř jsem se cítila.

Kladla mi na srdce, že se jí mám co nejdřív ozvat, a když to neudělám, ona se určitě ozve.
Po pár týdnech jsem zase ráno vstala do práce. Nechtělo se mi. Ani jsem se nenasnídala, neměla jsem na jídlo vůbec chuť. V autobuse mi došlo, že do práce nedokážu jít.

Vystoupila jsem jako obvykle na konečné, jenže místo do kanceláře jsem zamířila k řece. Sedla jsem si na lavičku a dívala se do vody. Hlavou se mi honilo, že takhle jsem všem, i sama sobě, na obtíž. A že by bylo nejlepší, kdybych s tím se vším skoncovala.

Nevím, jak dlouho jsem tam seděla když mi zazvonil telefon. Automaticky jsem ho zvedla. Byla to Olina. Nepamatuji se, na co se mě ptala. Vykoktala jsem, že nemůžu dál. A asi jsem jí řekla, kde jsem, protože pro mě za nedlouho přijela. 


Pomalu se dostávám z nejhoršího


Na to, co následovalo, moc ráda nevzpomínám. Odvezla mě ke své doktorce, u které jsem se úplně sesypala. Protože jsem nechtěla na psychiatrii, vzala mě k sobě. A nejen to. Zavolala mému muži, do práce i dcerám. Všem vysvětlila, jak se věci mají.


Nechci už se k tomu vracet, ale vím, že mi zachránila život a jsem jí za to z hloubi duše vděčná. Možná bych ten den neskočila do řeky, ale bez pomoci bych určitě dříve či později skončila špatně. Po třech týdnech u Ireny jsem se vrátila domů.

Dneska mám za sebou půl roku terapie a pravidelně beru antidepresiva. Není to žádná velká sláva. Ale pomalu začínám věřit, že to může být lepší. A že mě třeba ještě v životě čeká něco hezkého….

Lenka H. (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Když se ohlédnu zpátky, vzpomínky na mé dětství jsou jako roztrhané střípky, které nikdy úplně nedají dohromady celkový obraz. Přesto, i když se snažím vzpomínat, mám pocit, že někde v hlubinách té minulosti je stále něco, co mi uniká. Měla jsem rodiče, kteří mě milovali. Svět se změnil tak náhle, když jsem je ztratila jako malá. Byla jsem dítě, ale na to nikdy nezapomenu. Den, kdy se zastav
3 minuty čtení
Měla jsem sestru Lucii. Byla mladší, ale v mých očích vždycky byla ta silná, odvážná. Já jsem byla spíš opatrná. Ne však na ni. Vždy jsme si rozuměly. Byly jsme jako dvě poloviny jednoho celku. Já jsem ji chránila a ona mě držela nad vodou, když jsem měla pocit, že svět na mě padá. Všechno se změnilo, když mě zradila. Nyní sedím v prázdném pokoji, který jsme dřív sdílely, a přemýšlím, jak k 
5 minut čtení
On byl můj život. Dnes je mi 70 let a nevím, jak existovat. Bez něj. Kdysi jsem byla vděčná, že mi osud dopřál takového partnera. O to je horší dnešek. Můj život byl dlouhá léta spojený s ním. Markem. Byli jsme spolu od našich dvaceti let. Nikdy jsem neměla potřebu hledat nic nebo někoho jiného. Když jsme se potkali, byli jsme dva mladí lidé plní snů a ambicí. On byl tichý, zádumčivý, ale měl v
3 minuty čtení
Rozvod byl rychlý, neměli jsme děti, domek byl manželovy rodiny. Odešla jsem tehdy pouze s batohem a kufrem. Něco velmi důležitého jsem tam však nechala. Naše manželství se nevydařilo. Když nás opustila zamilovanost a spadly růžové brýle, zjistili jsme, že jsme každý jiný, máme jiné představy o životě, jiné plány. Moje máma mi dokola tvrdila, že se časem sžijeme, ale to se nestalo. Kromě domku,
8 minut čtení
Se Slávkem jsme si žili spokojeně, mimo jiné i díky restitucím. Zrekonstruovali jsme statek a svorně se těšili na děťátko. Peníze, to v naší rodině nikdy nebyl problém. Ale rozhodně mi není co závidět. Když řeknu, že peníze nejsou to nejdůležitější, budete se tomu smát. Zní to jako milionkrát omletá fráze, ale je to vlastně pravda. Vdala jsem se za boháče, aniž jsem to tušila. S klidným svědomí
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Co umožní ztraceným psům najít cestu domů?
21stoleti.cz
Co umožní ztraceným psům najít cestu domů?
Asi nejslavnějším psem, který se ztratil a zase našel cestu domů, je kolie Lassie, hrdinka několika filmů. Ovšem i spousta psích páníčků může vylíčit, jak se jejich psí mazlíček ztratil a zase se s ni
Od arktických plání po japonské ostrovy: Scenic Cruises představují na Valentýna nejromantičtější plavby
iluxus.cz
Od arktických plání po japonské ostrovy: Scenic Cruises představují na Valentýna nejromantičtější plavby
Společnost Scenic Cruises přichází s nabídkou tří výjimečných plaveb na palubě šestihvězdičkových jachet Scenic Eclipse a Scenic Eclipse II. Každá z vybraných tras nabízí párům jedinečnou příležitost
Kopec Tara v Irsku: Docházelo zde k mystickým rituálům?
enigmaplus.cz
Kopec Tara v Irsku: Docházelo zde k mystickým rituálům?
Mystický kopec Tara Irové přezdívají jej „Kopec králů“. Středověké a raně novověké zdroje totiž zachycují téměř neporušenou posloupnost panovníků, kteří právě odsud údajně vládli po tisíce let. Součas
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se
Poražený král ve zbroji skočil do moře
historyplus.cz
Poražený král ve zbroji skočil do moře
Ze skryté zátoky se řítí vstříc norské flotile eskadra nepřátelských lodí. Sám král se staví do čela bojovníků, ale přesile nedokáže čelit a dobrovolně volí smrt v chladných vodách Baltského moře. Na konci 10. století je Norsko rozdělené jako nikdy předtím. Příčinou je náboženství. Dosud nejmocnější muž země Haakon Sigurdsson (asi 937–995) se ji pokouší sjednotit,
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
rezidenceonline.cz
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
Krajina Švýcarských Alp s bujnými štíty a křišťálově čistými jezery byla vybrána pro další dechberoucí projekt LUXXU, jenž krásu zdejšího prostředí plynule integruje do špičkově vybavených interiérů. Exkluzivní chata se tak stává utopickým rájem se směsí tradičních a moderních designových prvků. Wow efekt zaútočí na příchozího hned v exteriéru – moderní architektura s kamennými a dřevěnými
Jak si správně přát?
nejsemsama.cz
Jak si správně přát?
Zákon přitažlivosti je úžasný magický čas, během nějž se můžete naučit přitáhnout do života to, o čem sníte. Důležité je dodržet pravidla, jak správně vyslat do vesmíru své přání, a sledovat, jak se mění ve skutečnost. Základem úspěšných přání je vědět, po čem přesně toužíte. A pak dodržet určitá pravidla pro to, jak si správně přát. Soustřeďte se na úspěchy a na štěstí. Zapomeňte na strach. Neznámo
Kradl Karel May z pomsty?
epochalnisvet.cz
Kradl Karel May z pomsty?
Páté dítě v chudé rodině obvykle není předurčeno k velkým cílům, ale zatímco rodiče Karla Maye mají plné ruce práce s obživou, je tu naštěstí babička, která mu čte a vypráví.   Ve škole chlapec patří k nejnadanějším a učitelský seminář dokončí, i když nad ním visí hrozba vyloučení pro krádež šesti svíček. Na učitelských místech pak Karel May
Napsala jsem anonym
skutecnepribehy.cz
Napsala jsem anonym
Už to nešlo vydržet. Ta ženská nebyla jen drzá, ale ponižovala mě před celou rodinou. Její výmysly byly tak věrohodné, že bych jim snad uvěřila i já. Rozhodla jsem se udělat největší hanebnost ve svém životě a napsat o té, co mi tak ležela v žaludku, anonym. Musela jsem uznat, že je moje švagrová opravdu hezká a chytrá. Celé její okolí
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Synková viděla umírat svou maminku
nasehvezdy.cz
Synková viděla umírat svou maminku
Před pár týdny zemřela herečka Jana Synková (†80). Celý život ji pronásledovala velká tragédie z dětských let. Sympatická herečka Jana Synková (†80) se proslavila rolí tety Kateřiny v komedii Satu
Agresivní a šokující: Bitva o Británii
epochaplus.cz
Agresivní a šokující: Bitva o Británii
Velká Británie i Francie jsou Hitlerovou agresivní válkou zcela zaskočeny a nedokážou zprvu vůbec reagovat. A tak se Hitler víceméně bez odporu prožene Polskem, severní Evropou i samotnou Francií a jeho posledním protivníkem na západní frontě zůstane Británie. Operace Seelöwe, jejímž konečným cílem je obsazení Británie, začíná 10. července 1940. Hitlerovo Německo si stanoví za