Domů     Už nikdy svou jedinou vnučku neuvidím?
Už nikdy svou jedinou vnučku neuvidím?
3 minuty čtení

Je mi devadesát let, před patnácti lety vyhnal můj syn vnučku z domu. Loni na vánoční svátky přijela s kočárkem. Zabránit synovi, aby ji neodehnal od dveří, jsem nestihla.

Když jsem čekala druhé dítě, moc jsem si přála holčičku. Osud ale chtěl, aby i druhé dítě byl kluk. S manželem jsme vychovali dva syny a moje naděje se upřeli k vnukům.

Jeden z nich bude určitě mít princezničku, kterou budu strojit, plést jí copánky a vyprávět o své velké lásce k dědečkovi. Osud mě vyslyšel. Hned první vnouče byla Monika. Zamilovala jsem si jí, jako by to byla moje dcera.

Všichni další vnuci byli už jen samí kluci.. Když se v jejích osmi letech syn rozvedl, myslela jsem, že mi to utrhne srdce. Syn se nastěhoval po smrti mého manžela s novou manželkou do našeho domu. Každý víkend jsem vyhlížela, jestli si vnučku k nám přivede. On o své děti ale moc nestál.

Bůh mě vyslyšel

Když Monika odmaturovala, stal se zázrak. Vnučka se nesnášela s přítelem své matky, její bratři už byli velcí a měli malý byt. Náš dům byl velký a v podkroví pokojíček, kde mohla Monika bydlet.

Když se k nám stěhovala, byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Celé hodiny jsme si dokázaly spolu vyprávět, milovala zahradu, stejně jako já. Až do té doby jsem neměla nikoho, kdo by měl takového koníčka. Také ráda malovala.

Po padesáti letech jsem vytáhla barvy a společně jsme trávily tvůrčí odpoledne při kávě. Život se mi rozsvítil. Jenže to nemělo dlouhé trvání. Moniky spolužačka měla v jedné švýcarské restauraci sestru a dostala úžasnou nabídku barmanky, včetně ubytování.

Moniku lákala sebou. I když jsem se o ní bála, chápala jsem tu touhu jít do světa a vydělat si nějaké peníze.

Nenašla pochopení

Pro mého syna, a hlavně jeho ženu, která za celý život nevytáhla z Čech paty, se stala Monika tou nejhorší. Kdoví, jak se tam bude živit. Jestli do ciziny odejde, už jí bratr nechce nikdy vidět… Marně jsem se snažila za vnučku přimluvit. Rozešli se ve zlém.

Marně jsem čekala na nějaký ten lístek od Moniky, nikdy mi nepřišlo ani přání k Vánocům. Jak jsem se ale později dozvěděla, každou pohlednici snacha se synem házeli hned do popelnice.

Vůbec jsem netušila, jak se milovaná vnučka má, zda se vrátila do Čech, jestli se vdala a má dítě? Doufala jsem, že se jednou objeví u vrátek a zazvoní. A to se tyto svátky stalo.

Slyším zvonek, a jak to jen šlo, spěchám k oknu, abych zjistila, kdo k nám den po Štědrém dnu jde. Výjev, který se mi naskytl z okna, byl jako z psychodramatu. Bezmocně jsem sledovala, jak můj syn odhání od vrátek Moniku i s kočárkem.

Než jsem otevřela okno, bylo pozdě. Letos v únoru oslavím devadesát let. Jak dlouho tu ještě budu? A uvidím ještě své nejmilejší vnouče a první pravnouče?

Marie (90), Praha

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud