Domů     Nemůžeme se smířit se jménem vnuka
Nemůžeme se smířit se jménem vnuka
3 minuty čtení

Syn čeká narození našeho prvního vnuka a už víme, že to bude chlapeček. Moc se na něj s manželem těšíme, ale zoufáme si ze jména, které mu chtějí mladí dát.

Vím, že to jméno za nic nemůže, ale mám ho spojené s Hitlerem. Když se řekne Adolf, okamžitě mi tam ten Hitler naskočí. A manžel to má stejně. Ani snacha není z toho jména nadšená, měla by raději malého Ríšu nebo Jindříška.

Myslím, že tak to má většina lidí a proto se to jméno příliš nedává. Mám známého, který se tak jmenuje, a nechává si říkat Petře. Všichni jsme ho znali jako Petra a bylo pro nás velkým překvapením, když se jednou ukázalo, že má v občanském průkazu Adolf.

Tím jsem u syna argumentovala. Jenže s ním není řeč, je jako umanutý. Jméno Adolf se mu prý odjakživa líbilo a navíc si myslí, že on, jako otec, má nějaké přednostní právo rozhodnout o jménu svého prvorozeného syna.

Třenice každý den

Hádá se kvůli tomu se svou těhotnou ženou skoro každý den, a my jsme na její straně, malého Adolfa prostě nepřekousneme. Takže stejně, jako je on šprajcnutý, je neústupná i ona za naší velké podpory.

Termín porodu se blíží, čekáme ho v půlce ledna a stále se mladí nejsou schopni dohodnout. Vůbec si nechci představit ty svátky, jaké letos budou. Jaké napětí bude panovat.

Syn chce jít kvůli tomu dokonce k porodu, aby si jméno ohlídal, snacha ho tam naopak nechce a už vůbec si nepřeje, aby dostal možnost to příšerné jméno prosadit. Kdoví, jak na tom těsně po porodu prý bude a má obavu, aby se nenechala nakonec nějak ukecat.

Jak tohle dopadne?

Jsme z toho hodně nešťastní, na místo toho, abychom se na vnoučka těšili, se třeseme hrůzou, jaké jméno to nebohé dítě dostane. Podporu u druhých rodičů ani dalších lidí nemáme, on to totiž nikdo nebere vážně.

Když o jménu dítěte syn mluví, vždycky řekne, že to bude Adolf, a poťouchle se u toho zakření, takže si všichni myslí, že si dělá legraci, protože nechtějí jméno dopředu prozradit. Jenže já svého syna znám, legrace to není. Vůbec nevíme, co s ním dělat?

Je mu už sedmatřicet, ale v tomhle ohledu nám připadá jako zamrzlej puberťák. Vůbec si neuvědomuje, že by se tím jménem svému dítěti pomstil. Já si jen představím, jak na něj děti ve škole pokřikují Hitlere a je mi do breku…

Jiřina (59), Liberec

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.