Domů     Toulala jsem se sama po ulicích
Toulala jsem se sama po ulicích
5 minut čtení

Někdy se člověk dostane do prekérní situace, ani neví jak. A když má štěstí, najde v ní zároveň i řešení.

Můj vztah s Filipem byl už delší dobu na pokraji rozpadu. Byli jsem spolu necelé dva roky a za tu dobu se v nás nahromadilo mnoho špatného. To odpoledne hrozilo bouřkou nejen na obloze, ale i mezi námi dvěma. Nakonec skutečně došlo k hádce.

Křičela jsem na Filipa, že je mezi námi konec a myslela jsem to vážně. Ve vypjaté chvíli jsem vyběhla ven z bytu a bouchla za sebou dveřmi. Byla jsem tak rozčilená, že jsem ani pořádně nevěděla, co dělám.

Nezáleželo mi na tom, zda to uslyší sousedé, jen už jsem chtěla mít od Filipa pokoj.

Bez dokladů, bez mobilu

Teprve venku jsem si uvědomila, že je poměrně zima a já stojím na ulici v kraťasech, tílku a pantoflích. Každý, kdo by mě viděl, by si nejspíš pomyslel, že jsem blázen.

Zastavila jsem se na rohu ulice a rozhlížela jsem se kolem dokola, jako bych hledala, odkud přijde pomocná ruka. Neměla jsem se u sebe vůbec nic – peníze, doklady, mobil. Všechno zůstalo ve Filipově bytě.

Šla jsem neznámo kam

Myšlenku vrátit se zpátky jsem rázně zavrhla, ale neměla jsem tušení, kam mám jít. Žádnou dobrou kamarádku, u které bych mohla v tomhle stavu přespat, jsem neměla, a navíc mi začínala být velká zima.

Jakmile jsem si pocit chladu uvědomila, začala jsem se celá třást. Pomyslela jsem si, že nejspíš dostanu zápal plic, nebo mě sebere policie, ale bylo mi to jedno.

V hlavě jsem měla jenom to, že jsem promarnila téměř dva roky svého života, které mi už nikdy nikdo nevrátí…

Zastavil u cesty

Přemýšlela jsem, jestli mě Filip třeba hledá nebo jestli má o mě alespoň strach, když vtom mě ozářily reflektory auta. Jelo pomalu a řidič, jakmile mě spatřil, zastavil úplně. Otevřel okénko a zeptal se: „Slečno, jste v pořádku?

Stalo se vám něco?“ Zavrtěla jsem hlavou, že ne. To ale řidiče neuspokojilo. Otevřel dveře a bez ohledu na hustý déšť vystoupil z auta a přišel ke mně. „Nic mi do toho sice není, ale opravdu nevypadáte moc dobře. Jste si jistá, že nepotřebujete pomoct?“

Měl o mě starosti

Určitě si myslí, že jsem blázen, napadlo mě. Nebo oběť nějakého přepadení. „Vážně nic nepotřebuji,“ zakňourala jsem. „Zavezu vás do tepla,“ nabídl se. „Jste celá promočená a musí vám být děsná zima.

Usušíte se, dáte si horký čaj a povíte mi, co se vám přihodilo.“ Podívala jsem se mu do tváře. Slabě a povzbudivě se na mě usmíval. Bylo mu jedno, že mokne. Vypadalo to, že mu na mně záleží. „Tak tedy dobrá,“ řekla jsem nakonec.

Nabídl mi útočiště

Jako dítě jsem se nechala za ruku odvést k autu a nasedla jsem dovnitř. „Promáčím vám sedačky,“ řekla jsem, když jsem si zapínala bezpečnostní pás. „Na tom nesejde,“ odpověděl muž. „Jestli máte, kam jet, řekněte,“ vybídl mě. Zavrtěla jsem hlavou.

„Tam, odkud jsem odešla, se vrátit nechci.“ „Dobře, tak jestli vám to nebude vadit, zavezu vás k sobě,“ nabídl mi. „No, já nevím…, nebudu vám tam překážet?“ zeptala jsem se. „Bydlím sám a popravdě, společnost uvítám,“ řekl a usmál se. Kývla jsem na souhlas a vyjeli jsme.

Neznámý zachránce

Když jsem vystoupila z auta, opět mě vzal za ruku. Tak jsem došli až ke vchodu do paneláku. Bylo to zvláštní – i když jsem toho muže vůbec neznala, cítila jsem, že mu mohu věřit. Vyšli jsme do druhého patra a on odemkl dveře od bytu.

„Tamhle je koupelna,“ ukázal mi. „Jděte si napustit vanu a vykoupejte se. Já mezitím připravím něco k jídlu.“ Nic jsem nenamítala. Poslechla jsem ho na slovo.

Všechno jsem mu pověděla

Když jsem se umyla, zabalila jsem se do županu, který v koupelně visel, a vyšla jsem ven. „Už se cítíte lépe?“ zeptal se mě můj zachránce. Přikývla jsem. „Moc děkuji a mimochodem, jsem Tereza,“ usmála jsem se na něj. „Robert,“ řekl a úsměv mi oplatil.

„Nejsem žádný extra kuchař, tak doufám, že nepohrdneš míchanými vajíčky.“ „Právě naopak,“ řekla jsem. „Mám hlad jako vlk, takže bych byla vděčná i za suchou patku chleba.“ Během večeře jsem Robertovi pověděla všechno, co se přihodilo.

Pak jsme se přesunuli do obýváku, kde jsem se natáhla na pohovku a ještě dlouho jsme si povídali, než se mi začaly klížit oči vyčerpáním, až jsem nakonec usnula.

Situace jako z filmu

Ráno, když jsem se probudila, zjistila jsem, že Robert spí na gauči vedle mě. Pohlédla jsem na hodiny nad televizí a zjistila jsem se, že je devět ráno. Pomalu jsem si uvědomila, v jaké jsem vlastně situaci. Bylo mi trapně a zároveň jsem se musela smát.

Bylo to jako scénář z americké komedie. Zabalená do Robertova županu jsem vstala a šla jsem se převléct.

Nejlepší muž na světě

Několikrát po sobě jsem kýchla, což Roberta probudilo. „Vidím, že si pěkně nastydla,“ řekl a hned začal hledat nějaké léky proti chřipce. „Je tu jenom Paralen,“ řekl po chvilce. „Pro něco zaběhnu do lékárny.“ „To je dobrý, to nemusíš,“ namítla jsem.

„Jsem rád, že se mohu o někoho starat,“ řekl Robert. Najednou jsem pocítila, jak mě zaplavují city, které ode mě Filip v posledních týdnech už nepřijímal. Robert mě pohladil po vlasech a políbil na čelo.

Že by se ten večer na promáčené ulici zrodila nová láska, napadlo mě. A opravdu ano. Dnes jsme spolu už přes dvanáct let a Robert se o mě stará stále tak hezky, jako ten první den.

Tereza B. (46), Louny

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.