Domů     V lesním domku jsme prožili děsivou noc
V lesním domku jsme prožili děsivou noc
6 minut čtení

Turistika v horách s sebou může přinést i zcela nečekané a neuvěřitelné zážitky. Stará dřevěná chaloupka uprostřed lesa nám poskytla úkryt před bouřkou a později i před děsivou bytostí.

S manželem Vaškem jsme vždycky měli rádi cestování a turistiku. Také jsme se kdysi dávno při jedné vysokohorské výpravě poznali a brzy jsme se do sebe zamilovali. Než jsme se vzali a založili rodinu hodně jsme cestovali. Po Česku i různě po světě.

Vítr nás zavál nejen k našim pohraničním sousedům, ale i mnohem dál. Nejvíce se nám líbilo v Norsku, Estonku a Rumunsku. Jenže pak přišly děti a na naše výpravy už jsme neměli s Vaškem čas a vlastně ani peníze.

Náš život nabral zcela jiný směr – téměř všechno se začalo točit kolem našich dvou dětí. Pořád bylo co zařizovat – školky, školy, kroužky, přihlášky na střední, taneční a tak dále.

Teprve když obě děti vyrostly a opustily rodinné hnízdo, mohli jsme se s manželem k naší cestovatelské vášni vrátit.

Vzpomínali jsme

Jednou večer jsme si s Vaškem otevřeli láhev dobrého červeného vína a vzpomínali jsme na naše horské túry. „Podívej,“ řekl Vašek a ukázal mi jednu z fotek, kterou si zrovna prohlížel. „Vzpomínáš si ještě? Bylo to léto roku 80 a byli jsme pod stany v Tatrách.“

Usmála jsem se a přikývla. „Samozřejmě. Skoro celou dobu nám tam pršelo. Vypadali jsme jako vodníci.“ Vašek pohodil hlavou a pak řekl: „Co kdybychom zase někam vyrazili? Nevím, jak tobě, ale mně ty naše trampy chybí.“ Jeho nápad mě nadchl. Naše dávná horská dobrodružství jsem milovala.

Hurá do Alp

S Vaškem jsme na nic nečekali a hned jsme začali vymýšlet, kam bychom mohli jet. Kdysi nás sice učarovalo Norsko, ale přece jenom to bylo dost daleko, takže jsme se nakonec shodli na Rakousku.

I tam byla nádherná příroda, milí lidé a spousta turistických destinací. Navíc jsme tam měli i známé, kteří nám vždy nabídli ubytování nebo doporučili levný a příjemný penzion v oblasti, kterou jsme chtěli navštívit.

A tak jsme s manželem oprášili naši starou výbavu, dokoupili nějaké nové věci a vydali se do Rakouských Alp.

Nebe se zatáhlo

Hned druhý den časně zrána jsme se vydali na horskou pěší túru. I když jsme dlouho po horách nechodili, oba jsme se stále udržovali v kondici pravidelným cvičením, a tak nám pohyb v náročném terénu nedělal žádné problémy.

Na jednu věc jsme ale přece jen nebyli připravení: na náhlou změnu a nepřízeň počasí.

Když jsme se uprostřed červencového odpoledne ocitli v divoké přírodě pod silně zataženou, skoro černou oblohou a do cíle nám zbývaly ještě desítky kilometrů, zmocnila se nás nejistota. Vypadalo to, že nejspíš pořádně promokneme.

A pokud by se k bouřce přidal i silný vítr, mohla být chůze po travnatých kopcích i nebezpečná.

Přihnala se bouřka

S manželem jsme proto přidali na tempu, abychom se alespoň do nejbližší vesnice dostali co nejdříve. Jenže přicházející bouřka byla rychlejší. Pomalu začalo pršet. Déšť byl stále hustší a hustší, a za chvíli skoro nebylo vidět na krok.

Já i Vašek jsme mlčeli a hrdinně pokračovali v cestě, když v tom mě manžel zatahal za rukáv. Rukou ukazoval kamsi doleva. Podívala jsem se tím směrem a uviděla jsem jakési opuštěné stavení připomínající hájenku. V tu chvíli nám to připadalo jako nejlepší útočiště.

Našli jsme přístřešek

Doběhli jsme ke dveřím a manžel sáhl na kliku. Dveře se otevřely. Opatrně jsme vstoupili dovnitř a zavolali „haló“. Ticho. Prošli jsme celý příbytek. Nikdo tam nebyl. Pochopili jsme, že dům už je dlouho opuštěný.

Kdo ví, třeba před lety patřil nějakému pasákovi ovcí nebo hajnému, těžko tu asi žila nějaká rodina. S manželem jsme ze sebe sundali promoklé svršky a bezradně se rozhlíželi kolem sebe. Venku mezitím začala pořádná bouřka. Předpověď počasí přitom nic podobného neukazovala.

Nečekané dobrodružství

Jak se den chýlil ke konci, začínalo nám být s Vaškem jasné, že v chaloupce budeme muset přenocovat. Pokusili jsme se to brát jako nečekané dobrodružství, na které si jednou v pohodlí zavzpomínáme.

Konec konců, zážitky byly přece tím, kvůli čemu jsme se do cestování pustili. V batozích jsme s sebou měli nějaké jídlo i pití, takže nehrozilo, že bychom trpěli hladem a žízní, a k naší radosti byla ve vedlejší místnosti dokonce i postel s matrací.

Když se to tak vezme, zdálo se to být vlastně romantické. A taky trochu strašidelné.

Zlověstné kroky

S manželem nám bylo trochu chladno, tak jsme se tiskli k sobě a čas jsme si krátili povídáním a vzpomínkami. Vtom se zvenku ozval zvláštní zvuk. Znělo to jako hrozivé vrčení nějakého zvířete.

Spolu s tím bylo slyšet i pravidelné dunění, jako kdyby někdo kráčel kolem domu. Vaška nejprve napadlo, že je to možná medvěd, jenže hluk byl daleko silnější, než jaký by udělalo nějaké zvíře.

Ovšem ta nejhorší chvíle měla teprve měla přijít… Venku za oknem se náhle objevily dvě hrůzné zářící oči a obrovská tvář pokrytá srstí. Bylo to, jako by se na nás díval nějaký zlý pohádkový obr. Měla jsem co dělat, abych nekřičela hrůzou.

Na manželovi jsem viděla, že je také vyděšený. Přitiskli jsme se k sobě.

Záhadné stopy

Už ani nevím, jak jsme tu noc v Alpách nakonec přečkali. Pršet po nějaké době přestalo, ale dunění kolem domu se ozývalo celou noc. Teprve ráno, s východem slunce, se vše uklidnilo. Odvážili jsme se vyjít ven a tam jsme spatřili obrovské stopy chodidel.

Dodnes netušíme, co za tvora to bylo a raději jsme se to ani nepokoušeli zjišťovat. Zbytek našeho cestování už naštěstí proběhl bez problémů, ale na tu noc nikdy nezapomeneme…

Hedvika J. (60), Beskydy

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Na dovolené jsem se dostala do smrtelného nebezpečí. Už jsem se loučila se životem, když mě kdosi vytáhl ven. Už ve škole jsem patřila k nejlepším plavcům. Měli jsme to v rodině, můj otec plaval dokonce závodně. Kdyby se nemusel ženit, asi by to ve sportu dotáhl hodně daleko. Tak se snažil vést   k vodním sportům i své děti. Ve vodě jsem se cítila jako štika, dalo by se říct, že jsem byla velmi
3 minuty čtení
Nikdy bych nevěřila, že mě může pobyt v přírodě zachránit. Moje tělo se vzpamatovalo a začalo chtít zase žít. Jsem tak šťastná, že jsem zase zdravá jako řípa. Když jsem se tu strašnou zprávu dozvěděla, podlomila se mi kolena. To nechce slyšet nikdo! Měla jsem chuť skoncovat se životem. Lékaři měli jasno, nedávali mi žádné plané naděje. Když mě přešla první chvíle zoufalství, rozhodla jsem se od
2 minuty čtení
Od chvíle, kdy mi ten náramek na tržišti v cizině darovala jedna stará žena, se začaly dít zázraky. Vše se mi dařilo, štěstí vždy stálo při mně. Bylo to v čase, kdy jsem chodila na střední školu , čekala mě maturita a přijímačky na vysokou. Vybrala jsem si obor, který byl v té době hodně nedostupný, bylo téměř nemožné se na tuto školu dostat. Z jarní dovolené s rodiči a sourozenci v Bulharsku s
2 minuty čtení
Můj muž ležel v nemocnici v umělém spánku a my ho všichni vnímali doma. I jeho kocour Felix provázel jeho ducha jako věrný nohsled a vrněl. Byl to blesk z čistého nebe. Ve tři ráno můj muž zkolaboval a upadl do kómatu. Lékaři byli bezradní. Všichni jsme si připadali jako v děsivém snu. Když to ale tak zpětně probírám, musím říct, že takovou smrt si můj muž vždycky přál. Aby byla rychlá. Jeho př
3 minuty čtení
V den, kdy přítel tu strašlivou bestii přinesl domů, se nám život obrátil naruby. Ta kytka byla nebezpečná. Nikdy bych nevěřila, že mohou rostliny žárlit. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že i ony dokážou cítit, milovat a také nenávidět. Nevím, co to bylo za rostlinu, přítel si ji přivezl z jedné ze svých cest na jiný kontinent jako malou sazeničku, což se samozřejmě nesmí, ale on
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
21stoleti.cz
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
Když Charles Darwin roku 1859 vydal svůj slavný spis O původu druhů, ještě si netroufl vyslovit, že i lidé jsou výsledkem evoluce. To přišlo až o dvanáct let později v knize O původu člověka. V ní mim
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
epochaplus.cz
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
V 80. letech už jsou závody považovány za daleko bezpečnější, ale neustále se pracuje na vylepšeních. Zkušenosti z minulých nehod a tragédií vedly k masivním investicím do výzkumu a vývoje bezpečnostních prvků, které dnes chrání jezdce a diváky. Od roku 1950 už na trati fungují traťoví maršálové, kteří mohou řidiči poskytnout první pomoc, uhasit případný
Jazykový kurz spojil naše životy
skutecnepribehy.cz
Jazykový kurz spojil naše životy
V kurzu němčiny, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Naše setkání pokračovala i mimo kurz, zakrátko jsme tvořili šťastný pár. S kamarádkou Marcelkou jsme před několika lety byly na nákupu v Německu. V obchodě jsme viděly, jak se nějaký muž snaží domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Pán moc německy neuměl, moje a kamarádky němčina sice
Cibulková přiznala, že má novou známost
nasehvezdy.cz
Cibulková přiznala, že má novou známost
Hvězda chystaného seriálu Polabí Vilma Cibulková (62) se nezdá! Ač má už šest křížků, zájem mužů o ni evidentně neopadá. Herečka, která je už dvanáct let rozvedená v pořadí s druhým manželem, hercem
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
enigmaplus.cz
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
Symbolem předkolumbovské éry v Jižní Americe je bezesporu incká civilizace. Na jihoamerickém kontinentu však rozkvetly kultury starší než Inkové. Mnozí je však podezírají, že jim v rozvoji pomáhali ná
Hafan zachránil topícího se orla!
epochalnisvet.cz
Hafan zachránil topícího se orla!
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici
Houbové karbanátky s bylinkami
nejsemsama.cz
Houbové karbanátky s bylinkami
Skvělá alternativa k masovým karbanátkům, která překvapí chutí i šťavnatostí. Ideální k bramborám nebo jen tak s chlebem. Houbové karbanátky jsou výbornou volbou pro vegetariány. Ingredience: ● 400 g hub ● 1 cibule ● 2 stroužky česneku ● 2 vejce ● 1 rohlík (namočený v mléce) ● 3 lžíce strouhanky ● sůl ● pepř ● majoránka ● petrželka ● olej na smažení Postup: Houby očistíme a nasekáme najemno nebo nahrubo nastrouháme. Na oleji osmahneme cibuli, přidáme
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc
Energetický nápoj z jogurtu
tisicereceptu.cz
Energetický nápoj z jogurtu
Palivo pro sportovce a milovníky zdravé výživy! Potřebujete půl hrnku bílého jogurtu banán 2 vejce 2 lžíce kokosového oleje 2 lžíce rozemletých lněných semínek led Postup Všechny ingr
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
historyplus.cz
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
Dělníci na stavbě mostu přerušují práci a uctivě smekají. Mezi přitesanými kameny a složeným nářadím prochází sama královna, aby zkontrolovala kvalitu a pobídla všechny k další horečné práci. Český kníže Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) po deseti letech manželství pochoval ženu Gertrudu Babenberskou (1118–1150). Teď už je tři roky vdovcem a nyní začíná hledat novou partnerku.