Domů     Dcera to naštěstí nevzdala
Dcera to naštěstí nevzdala
6 minut čtení

Bylo to dlouholeté trápení, ale vyplatilo se vydržet. Dnes jsme s dcerou obě nejšťastnější ženské na světě. Ale cesta ke štěstí byla velmi trnitá.

Už vstávám tuto noc potřetí. Hanička má asi prdíky a Adélce se klube první zoubek. Obě moje vnučky jsou už druhý den dost nerudné, ale já jim to moc ráda odpustím. Dlouho jsem se na podobné starosti chystala až už jsem se bála, že se toho nikdy nedočkám.

Něco se někde zanedbalo

Moje dcera Helenka bývala velmi zdravé a odolné děvčátku. V deváté třídě ale odjela na vodácký tábor. Nebylo tehdy zrovna nejlepší počasí, ale vodáci samozřejmě i v chladu a dešti sjížděli vodu dál a dál.

Helenka přijela domů dost zničená, ale tvrdila, že jí nic není. Chtěla na tábor jet příští rok zase, a tak mi nic neřekla. Teprve časem se ukázalo, že tehdy na táboře Helenka přechodila zánět vaječníku a močového měchýře.

Časem se na vše zapomnělo

Helenka šla na gymnázium a plánovala, že půjde na vysokou školu. Věděla jsem, že má nějakého chlapce, ale moc se mi v té době nesvěřovala. Byl to klasický vzdor dospívající ženy vůči matce.

Přestože jsme si byly vždy velmi blízké, najednou jsme se od sebe vzdálily na hony daleko. Dcera se mi přestala svěřovat. Dodnes nedokážu určit, zda to byla moje největší chyba. To, že jsem nepátrala po tom, co moje dcera dělá a jak se jí daří. Její zamlklost jsem prostě přičítala pubertě.

Vše se zlepšilo

Když se Helenka dostala na vysokou školu, vše se zlepšilo. Dcera měla dobrou náladu a naše vztahy se pomalu dostávaly do starých dobrých kolejí. Tehdy také poprvé přivedla domů svého přítele Edu. Také ještě studoval, i když byl o dva roky starší.

Jejich vztah se zdál velmi vážný. Chodili spolu celou vysokou. Když konečně i Helenka odpromovala, rozhodli se, že se vezmou. Byli jsme s manželem moc šťastní. Zdálo se nám, že naší dceři ke štěstí už nic nechybí. Měla milovaného muže, vysněnou práci a čekala miminko.

Jeden potrat za druhým

Bohužel jsme se všichni moc ošklivě zmýlili. Moji dceru nečekalo velké štěstí, aler několik let naprostého zoufalství a beznaděje. Už byla ve třetím měsíci, když mi jednoho dne volala kolem poledne do práce.

Plakala do telefonu tak usedavě, že jsem pomalu ani zprvu nechápala, co se jí vůbec děje. Až po chvíli jsem pochopila, že je v nemocnici a že o miminko přišla. Všichni jsme se jí snažili utěšit, že to se někdy stává a že má ještě dost času na miminko.

Nic se nezměnilo

Bohužel stejně dopadlo Helenčino druhé i třetí těhotenství. Helena se propadla do velkých depresí. A čím větší byla její beznaděj, tím menší byla šance, že znovu otěhotní. Už totiž o ničem jiném nemluvila. Stále jen hlídala, plodné a neplodné dny, teplotu.

Utíkala před kočárky s dětmi svých kamarádek a ani s námi se nedokázala bavit normálně. Není proto divu, že Eda nakonec nevydržel. Helenu totiž ovládala zloba a začala obviňovat své okolí z toho, co jí potkalo. Kopala kolem sebe hlava nehlava. Eda odešel a podal žádost o rozvod.

Konečně se vzpamatovala

Byla to pro Helenu sice velmi krutá rána, ale vlastně jí to velmi pomohlo. Pomalu, ale jistě začala chápat, že za její problémy nikdo kolem ní nemůže. Ani ona sama.

I když teprve teď, kdy Helena zase začala být trochu otevřenější, se mi svěřila, že tenkrát na gymnáziu šla na potrat. Čekala dítě s klukem ze třídy. Oba byli mladí a chtěli studovat. Vše si vyřídila tajně a mně o tom vůbec nic neřekla.

Uvědomila jsem si, že bych ji asi i já přemlouvala k potratu. Tajně, někde v hloubi duše jsem nyní vlastně byla ráda, že jsem to vůbec nemusela řešit. Možná by mě teď dcera obvinila.

Nový partner, starý problémy

Díky tomu, že se Helenka zklidnila, objevil se brzy vedle ní nový, sympatický přítel. Radila jsem jí hned na začátku, ať mu vše o svých potížích s těhotenstvím rovnou řekne, že není nač čekat. Ona ale měla svoji hlavu.

S Mirkem se sestěhovali a čekali na miminko. Marně. Nakonec jsem přemluvila Helenku, aby Mirkovi řekla, jak se věci mají. Byl rozumný a i když děti chtěl, tvrdil, že dokáže být trpělivý. Pokusí se o umělé oplodnění a když to nepůjde, mohli by prý zkusit adopci.

Řada pokusů, konečně úspěch

Helenka začala spolu s Mirkem lítat po doktorech. Zase to šlo stylem pokus, omyl. S manželem jsme se kvůli dceři velmi trápili. On pak prodělal silný srdeční infarkt. Přes veškerou snahu lékařů, týden po operaci zemřel.

Byla jsem najednou sama a začala jsem si uvědomovat, že bez vnoučat od mé jediné dcery, už pro mě bude život k nepřežití. Samota, beznaděj a bezmoc, že se nemám o koho starat.

Radost i bolest

Konečně mi cinknul telefon. Přišla mi stručná, zato velice jasná a radostná zpráva. „Povedlo se.“ Moje dcera byla po umělém oplodnění těhotná. Po třech letech, co spolu žili, se mohli s Mirkem těšit na miminko a na rodinu. A já spolu s nimi.

Už jsme měli nakoupenou celou výbavičku. Měl to být kluk, jako buk. Helenka byla v osmém měsíci, když jeli nakupovat postýlku a kočárek. Při odjezdu z parkoviště obchodního centra nedal Mirek přednost autu na hlavní silnici.

Nebyla to žádná fatální nehoda, ale přesto malý Honzík, tak jsme chtěli vnoučka pojmenovat, nepřežil.

Konečně jsou doma

Opět následoval rozchod. Jenže tentokrát se dcera nezhroutila. Sebrala v sobě poslední sílu a odvahu a šla do všeho znovu. Tentokrát byl ale otec neznámý. Chtěla také dvě uměle oplodněná vajíčka. Díky tomu se nám konečně narodila dvojčátka Hanička a Adélka.

Přišly na svět trochu předčasně, ale jsou zdravé a krásné. Zbyly jsme na ně s dcerou samy dvě. Ale vůbec nám to nevadí. Máme společný smysl našeho dalšího života. A to je podstatné.

Alžběta K. (67), Mladá Boleslav

Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do