Domů     Dcera se rozhodla jít vlastní cestou a léta jsme ji neviděli
Dcera se rozhodla jít vlastní cestou a léta jsme ji neviděli
4 minuty čtení

Lidé k sobě často nenajdou cestu kvůli odlišným představám o životě. Pak toho litují.

Jak já, tak můj manžel Erik jsme měli na život jasně vyhraněné názory. Vyznávali jsme pokoru, slušnost, pracovitost. V tomhle směru jsme se snažili vychovávat i naše děti. U staršího syna Tomáše se nám to podařilo a dělal nám vždy jenom radost. Mladší dcera Anežka se ale postavila proti nám.

Maturita byla přelomem

Bylo to znát už v době základní školy. S Tomášem nikdy nebyly problémy, jednalo se o klasického jedničkáře, kterému samotnému záleželo na tom, jaký budí dojem a jaké má výsledky.

Anežka ale byla trucovitá, dělala schválnosti, nosila domů poznámky a její prospěch rozhodně nepatřil k těm, jakým by se dalo chlubit. Zkusili jsme to po dobrém i po zlém, ale ani odměny ani tresty s dcerou nehnuly.

Dnes už vím, že chyba byla i v nás, hlavně ve mně. Vytvořila jsem si předem obraz dívky podle svých představ a chtěla jsem do toho obrazu Anežku napasovat. A ona se při své povaze bránila, jak mohla.

Myslela jsem si, že jako rodič mám právo určit cestu, po které má moje dcera jít. Proto jsem o ni potom na dlouhou dobu přišla. S nástupem na střední školu se problémy ještě zvětšily. Vnímala jsem, jak se nám Anežka čím dál víc odcizuje.

Podařilo se nám jí udržet alespoň v určitých mezích: nechytila se žádné špatné party a dotáhla to k maturitě, i když jsme se do poslední chvíle báli, na rozdíl od ní.

Nepočítala už jsem s tím, že by šla na vysokou školu, doufala jsem jen, že si najde nějakou slušnou práci. Ale Anežka nám připravila šok.

Doufala jsem, že se vrátí

Jednoho dne jsem přišla domů a zastihla jsem dceru, jak si skládá věci do velkého batohu. Zeptala jsem se, jestli se chystá někam na prázdninovou cestu, než nastoupí do nějaké práce. Podívala se mi do očí a řekla, že odjíždí, ale že už se nevrátí.

Má prý už dost toho, jak jsme s ní vždy chtěli manipulovat a určovat jí, co má nebo nemá dělat. Půjde si svojí vlastní cestou. Bylo mi jasné, že jí těžko můžu držet doma. Jako plnoletá si mohla dělat, co si usmyslela.

Přesto jsem se jí pokoušela ten odchod vymluvit. Anežka se mi jen vysmála do obličeje. Se svým bratrem ani se svým otcem se ani loučit nechtěla – ostatně kdybych bývala nepřišla o něco dříve než obvykle, asi bych jí také minula.

Měla napsaný dopis, ve kterém stručně vysvětlovala, proč odchází a že ji nemáme hledat. Teprve když se za dcerou opravdu zavřely dveře, uvědomila jsem si, co se vlastně stalo.

V dalších dnech, týdnech, měsících – a potom i letech – jsem doufala, že se Anežka, poučená životem, vrátí domů obnovit zpřetrhaná rodinná pouta.

Jediné, čeho jsem se dočkala, byly občasné dopisy, které přicházely nejprve z Prahy, později pak z různých míst v Evropě. To pro mě byly jediné důkazy, že dcera je naživu a v pořádku.

Všichni jsme plakali

Ze dvou dětí mi tak zůstal vlastně jen syn Tomáš, který nám dělal dál radost – vystudoval vysokou školu, oženil se, měl děti. Jednoho dne přišel domů celý rozrušený. Řekl mi, že pro mě má překvapení.

Vyšlo najevo, že se setkal s Anežkou, která se vrátila a chce se se mnou setkat, ale trochu se toho bojí. Celá rozechvělá jsem souhlasila s tím, aby syn svoji sestru druhý den přivedl.

Jakmile jsme si pak stanuly tváří v tvář po třinácti letech, rozplakala jsem se. Slzy tekly po tváři i manželovi, když se s Anežkou znovu objal. Celý večer jsme si pak všechno vyříkávali a uznávali chyby, které jsme udělali.

Viděla jsem, že z dcery je dospělá žena s mnoha zkušenostmi, která si jde vlastní cestou a stojí si za tím. Dnes se už znovu pravidelně vídáme a respektujeme, oběma nám je ale líto, že jsme promarnily spoustu let kvůli oboustranné tvrdohlavosti.

Pavla D. (57), Praha

Související články
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud