Domů     Snažím se dětem nemluvit do života
Snažím se dětem nemluvit do života
3 minuty čtení

Není to ale rozhodně nic lehkého, někdy si musím doslova sedět na jazyku, abych své předsevzetí vydržela. Nejvíce trpím výchovou vnuků.

Mám dvě dcery, starší má sedmiletého syna a mladší čtyřletá dvojčata, holčičku a chlapečka. Vždycky jsem si říkala, že svým dětem nebudu nikdy mluvit do života, více méně se mi to daří, ale za cenu, že si někdy doslova sedím na jazyku.

Respektovala jsem jejich výběr partnerů, vlastně cokoli, k čemu se obě v životě rozhodly. Jejich přístup k výchově dětí mne ale neskutečně vytáčí.

Výchova mě ničí!

Obě dcery si notují ve vzájemné shodě a mé výtky a připomínky vůbec neberou v potaz. Já vím, že doba je dnes jiná, ale nějaké základy by se snad měly dodržovat stále, ne? Vadí mi přehnaná úzkostlivost.

Týká se především jídla, kdy žádné z dětí nesmí pozřít ani kousek čokolády, bonbónku. Když jsou u nás na návštěvě, obě dcery velmi nelibě nesou, že si děti dají kousek domácího upečeného koláče.

Podle mě je to přehnané, neříkám tím děti cpát od rána do večera, ale občas si dát nějakou mlsku snad k dětství patří a nikoho to nezabilo. Další věcí, kterou těžce nesu, je jejich volná výchova.

Na děti se nekřičí, napomínají se jen výjimečně, zato se s nimi o všem sáhodlouze diskutuje a vysvětluje. Byla jsem poučena, že to je takzvaná respektující výchova, nikoli autoritativní, jaké byly vystaveny ony.

Dítě prý není podřadná bytost, má svou vlastní osobnost, a ta by se v něm neměla potlačovat.

Vylétla bych z kůže

Takže v reálu to vypadá tak, že se vnouček zasekne, že s námi nepůjde na procházku a jeho maminka místo toho, aby mu to dala příkazem, s ním začne diskutovat, proč nechce, co mu vadí, co by dělal raději.

Někdy se po půlhodinové diskusi klouček rozmyslí a na vycházku s námi jde, jindy ne, a to pak zůstane doma i s maminkou. Taky je mi strašně líto, že jsem ještě žádné vnouče neměla u nás doma na víkend.

Tak rádi bychom si je s dědou užili sami, ale není nám to dopřáno. Na naše žádosti je nám sděleno, že jsou děti ještě malé a vzhledem k tomu, že můj názor na výchovu a stravování je odlišný, nemůžou mi dcery věřit, že bych děti nezkazila.

Obě dcery jsou vdané, mají manžely, a ti se jejich mateřskému diktátu vůči dětem absolutně podřídili. I když na obou vidím, že kolikrát si o tom myslí své…

Cítím se ochuzena

Občas to konzultuji s jinými babičkami a mám pocit, že jde o nějakou módní pózu, kterou ale bohužel nejvíc odnesou děti, které jsou ochuzeny o čas strávený s prarodiči, o tak samozřejmou věc, jako je nějaká sladkost na smlsnutí apod.

Shodnete se snad vy se svými dcerami, snachami či tchyněmi na výchově svých dětí? Já v tom nějak poslední dobou čím dál více tápu. Tolik jsem se těšila, až budu babičkou, a teď si připadám jako nesvéprávná a neschopná postarat se o malé dítě. Je mi z toho opravdu hodně hořko.

Lenka (57), Děčín

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.