Domů     Ve staré rozbořené budově jsem mluvila s dušemi mrtvých dětí
Ve staré rozbořené budově jsem mluvila s dušemi mrtvých dětí
4 minuty čtení

Dávná historie měla pro mě svoji tajemnou ozvěnu v daleké cizině.

Před dvěma roky jsme byli na dovolené v jedné středomořské zemi. Protože nerada trávím celé dny jenom na pláži, toulala jsem se i po okolí. Manžela jsem k tomu přesvědčila jenom několikrát, ale nijak jsem ho nenutila. Ten den, kdy se mi stala ona podivná věc, jsem se vydala na procházku sama.

Byly tam jenom hlasy

Obloha se zrovna trochu zatáhla, což mi vyhovovalo, protože na chůzi nebylo takové horko. Vydala jsem se proto směrem, kterým jsem zatím nešla. Kráčelo se mi dobře a dostala jsem se poměrně daleko od městečka, kde jsme měli ubytování.

Kolem silnice byl jen listnatý háj. Zlákala mě jedna pěšina, která mířila přímo doprostřed toho háje. Po chvilce mě zavedla k nějaké staré, napůl zbourané budově. Přemýšlela jsem, k čemu asi mohla sloužit, ale trosky nedávaly žádnou nápovědu.

Místo bylo tiché, skoro až zlověstně. Necítila jsem se tam moc příjemně. Chvíli jsem tam zamyšleně postála a chtěla jsem se pomalu otočit a vracet se zpátky. V tom jsem zaslechla slabý dětský hlas.

Už to samo o sobě mě šokovalo, ale ještě větší překvapení jsem pocítila, když jsem si uvědomila, že ten hlásek mluví česky! Marně jsem se ale rozhlížela kolem. Propátrala jsem celou rozbořenou budovu i její nejbližší okolí, ale nikoho jsem nenašla.

Přesvědčovala jsem sama sebe, že se mi to asi zdálo. Pak se ozval hlas znovu – a nebyl sám! Mluvily ke mně nejméně tři děti!

Pláč a prosby

Snažila jsem se porozumět tomu, co hlasy říkaly. Za chvíli se mi to podařilo. Děti, které jsme neviděla, jedno přes druhé vyprávěly, že mají strach a že by chtěly tatínka a maminku.

Nevěděla jsem, kam a na koho se obracím, ale nahlas jsem se zeptala, kde se tam vzaly. Odpovědí mi ale byly jen další plačtivé prosby. Byla jsem tou tajemnou situací natolik fascinovaná, že jsem se nedokázala sebrat a odejít. Dětských hlasů mezitím přibývalo.

Pomalu jsem chápala, že se jedná o nějaký nadpřirozený jev. Cítila jsem strašnou lítost, že jim nemůžu nějak pomoci, ale chápala jsem, že se jim něco přihodilo už v dávné minulosti a je to spojené s tou rozbořenou budovou.

Postupně hlasy ustávaly a nakonec se znovu rozhostilo ticho. Ještě chvíli jsem tam zůstala stát. Potom jsem se vydala zpátky do městečka.

Kráčela jsem jako ve snu, skoro vůbec jsem nevnímala okolí – ještě že po té silnici, kudy jsem šla, nejezdila skoro žádná auta.

Poslední rozloučení

S důvěrou jsem se s tím zážitkem svěřila manželovi. Věděla jsem, že se mi nevysměje a nebude mě podezřívat, že si jen vymýšlím. Vzbudilo to u něho větší zájem, než jsem čekala. Chtěl, abychom se tam spolu druhý den vrátili.

Souhlasila jsem, ale nazítří, když jsem se s manželem do té rozbořené budově vrátila, se už nic nestalo. Večer jsme se pak dali v taverně do řeči s místními lidmi. To, co jsem si myslela, se začalo potvrzovat.

Na onom místě kdysi stál dětský sirotčinec, už dávno, před několika desetiletími. Odehrávaly se tam prý divné věci a některé děti tam i nepřirozeným způsobem přišly o život. Nebyla jsem první a asi ani poslední, kdo tam zaslechl hlasy mrtvých dětských duší.

Ve třech zbývajících dnech našeho pobytu jsem musela pořád na ty dávné osudy a tragédie myslet. Zastavili jsme se u zbořené budovy ještě při našem odjezdu. V jeden okamžik se mi ještě zdálo, že jsem zaslechla dětské vzlyknutí.

Podívala jsem se na manžela a viděla, že on to uslyšel také. Pak už bylo opět ticho. Občas se s mým mužem k našemu pobytu vracíme ve vzpomínkách.

Zajímalo by mě, jestli některá z čtenářek vašeho časopisu náhodou něco podobného u Středozemního moře také neprožila.

Magda K., (51), Lovosice

Související články
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud