Přiznávám, že se nám po 35 letech ze vztahu vytratila ona pomyslná jiskra. Nikdy by mě však nenapadlo, že ji můj muž postrádá a bude ji hledat jinde.
Vzpomínám na ten den, kdy se Julie objevila poprvé u nás doma. Martin, můj syn, mi volal do práce, že by nám večer někoho rád představil. Už dlouho jsem měla tušení, že má slečnu a čekala jsem, kdy nám ji přijde ukázat. Pochopitelně, asi jako každá máma i já jsem chtěla pro svého syna dokonalou partnerku, která bude nejlépe skvělá kuchařka, postará se o domácnost, zvládne výchovu dětí, bude krásná, chytrá a vtipná. Co bych dnes dala za to, kdyby si přivedl jakoukoli jinou ženu, jen ne Julii. Tu Julii, která během jediného roku obrátila můj život vzhůru nohama, rozvrátila rodinu a připravila mě o milovaného syna. Od první chvíle jsem tušila, že je to potvora, Martin o tom ale nechtěl slyšet ani slovo.
Mohl na ní oči nechat
Můj manžel nikdy nebyl žádný proutník. Nekoukal po ženských, nikdy mě nepodvedl a nedával mi sebemenší důvod, abych na něho žárlila nebo ho z čehokoli podezírala. Jakmile ale Julie překročila práh našeho domu, stal se z něho někdo jiný. Někdo koho jsem dosud neznala. I přesto, že mi odpočátku neseděla, musím říct, že to byla nádherná žena. Když vešla do předsíně jakoby se místnost úplně rozzářila. Byla vysoká, neskutečně štíhlá a u pasu se jí pohupovaly rovné hnědé vlasy. Řasy měla jako mrkací panenka a její zelenomodré oči byly plné života. Přiznávám, že mi ta její krása opravdu vyrazila dech a musela jsem se ptát, co taková modelka chce po mém synovi. Martin tedy nebyl žádný šereda, ale žádný extra ani krasavec. Prostě takový obyčejný prostý kluk. Nebyla ovšem zdaleka jediná, kdo nemohl z Julie spustit oči. Můj muž dokonce během večeře zapomínal i kousat.
Plánovali velikou svatbu
Ještě ten večer nám syn oznámil, že Julii požádal o ruku a chtějí se příští rok v létě vzít. Julie jen přikyvovala, ale moc nám toho o sobě řekla. Když mladí odešli a my s mužem leželi v posteli, svěřila jsem se mu o svých pochybnostech, že Julie není pro Martina tou pravou a že si nejsem jejich svatbou moc jistá. Manžel mi úplně vyrazil dech, když se na mě nevybíravě obořil s tím, že jsem nepřející zapšklá ženská a jen nemůžu unést, že si náš syn dovedl takovou krasavici. Následně mi také oznámil, že mladým nabídl, aby svatbu uspořádali v naší restauraci. Můj muž totiž vlastnil léta krásnou a prosperující restauraci na náměstí. Naštval mě, že se o tom se mnou vůbec neporadil. Hádat jsem se ale nechtěla. Měla jsem toho za celý večer dost.
Scházeli se kvůli přípravám
Svatební přípravy nabíraly na obrátkách i přes mé připomínky. Martin cítil, že tomu nejsem nakloněna a tak mě odšoupl na druhou kolej. Všechno řešil jen se svým otcem a svou budoucí ženou. Asi tři měsíce před svatbou ale musel odjet na druhou stranu republiky kvůli školení nováčků u nich ve firmě. Všechno tak zůstalo na Julii, která stále častěji chodila za mým mužem do restaurace. Z počátku mi to nepřišlo divné, ladili svatební tabuli, výzdobu a jiné drobnosti kolem té velké slávy. Když však začal manžel chodit domů čím dál později, začala jsem mít podezření, že se něco děje. Navíc se začal choval úplně jinak. Pořídil si třeba nový parfém, prohlížel se před odchodem v zrcadle a víc si hlídal mobil.
Prozradila je zapadlá náušnice
Martin byl pryč zhruba měsíc a čím dál častěji mi během té doby volal, jestli jsem nemluvila s Julií, že se mu téměř neozývá. Dával to za vinu náročným přípravám svatby. Pravda však byla, že si jeho milovaná Julie brousila zuby na mého muže a jeho otce. Úplně mu popletla hlavu. Doma bylo celkem dusno, cokoli jsem na její adresu utrousila, hned se na mě muž utrhoval. Bylo mi jasné, že se něco děje, ale nechtěla jsem tomu věřit. Mé domněnky pak potvrdila zapadlá náušnice pod sedačkou v našem autě. Během cesty na nákup totiž manžel prudce zabrzdil a mě se vysypala kabelka pod sedačku. No a jak jsem si sbírala věci, narazila jsem na náušnici, která rozhodně nebyla moje. Ptala jsem se manžela nenápadně koho v našem voze měl. Řekl, že nikoho a po chvíli ticha dodal, že nechápe o co mi jde. Náušnici jsem pak pohodila na podlahu v autě. Ani mě nepřekvapilo, když jsem ji o pár dní později uviděla v páru v uších Julie.
Syn mi nevěřil ani slovo
Postupně začaly přibývat další důkazy o tom, že Julie manžela svedla. Když jsem to synovi volala, nechtěl o tom se mnou vůbec mluvit a obvinil mě, že jsem jeho budoucí ženu neměla odpočátku ráda a že už toho má dost. Po návratu Martina domů z pracovní cesty se situace dost vyostřila. Julie se mu přiznala, že má někoho jiného, o koho jde ale nechtěla prozradit. Bylo jasné, že žádná svatba nebude. Zatímco mi syn doma chřadl a toužil po své snoubence, jeho otec ji svíral v náručí. Nemohla jsem se na to už déle koukat a na muže jsem udeřila. Pod tíhou důkazu se nakonec přiznal, sbalil si nejnutnější věci a odešel za ní. Vzhledem k jeho pocitům viny proběhl rozvod velmi rychle, stejně tak i majetkové vyrovnání. Mě i Martinovi se přesto zhroutil svět. Ztratili jsme své milované, byli jsme ponížení a odkopnutí, když se ale dnes ohlédnu zpět, musím přiznat, že to prohloubilo náš vztah a máme k sobě se synem mnohem blíž než kdy dřív.
Alena K. (55), Kladno
