Domů     Vnučku jsem si vyléčila sama
Vnučku jsem si vyléčila sama

Naše dcera byla odjakživa hodně samostatná. Někdy až moc. Dělala si věci po svém a do ničeho jsme jí nesměli mluvit. Ani nás moc nepřekvapilo, když nám oznámila, že čeká dítě a bude svobodná matka.

„Na otce se mě neptejte! Žádný neexistuje a tak to zůstane!“ pravila kategoricky a my to s manželem respektovali. Vlastně nám to ani nevadilo. Byli jsme už oba čerství důchodci, protože jsme naši svéhlavičku Barunku měli hodně pozdě.

Těšili jsme se oba na vnouče a taky si dost dobře uvědomovali, že jsme naši dceru dost rozmazlili. Tak co bychom asi tam mohli čekat! Koupili jsme krásný kočárek a taky zařídili krásný dětský pokojíček.

Všechno muselo být zaručeně ekologické, bez chemikálií a umělých barviv. No, dcera prostě trochu vyšilovala, mladí už jsou asi takoví. Když se malá Laura narodila, neznala naše radost mezí. Tak krásnou holčičku svět neviděl!

Samozřejmě, že tohle říkají všichni čerství prarodiče, ale zřejmě, soudě podle nás, to všichni myslí smrtelně vážně.

Byla stále nemocná

Laura byla to nejhodnější miminko pod sluncem. Spinkala, papala a stále se usmívala. Jen byla taková bleďounká, jakoby neduživá. Potom začala marodit. Měla stále dokola horečky a antibiotika jedla dvakrát do měsíce. Někdy i častěji. Byla to hrůza!

Dcera byla na pohotovosti už jako doma. Vyzkoušeli jsme všechno, ale nic nepomáhalo. Bylinky, vitamíny, léčitel. Laurinka byla čím dál skleslejší. O nějakém nástupu do školky nemohla být řeč. Dcera ale byla stále sama a do práce jít musela.

Rozhodli jsme se, že budeme Laurinku hlídat my. Byly jí tři roky, když jí lékař diagnostikoval hodně sníženou imunitu, alergii snad na úplně všechno, poruchu krvetvorby a astma. Prostě, Laurinka byla jako stín a dcera z toho všeho zoufalství také.

Naplánovali jsme odjezd k moři

My s manželem stále přemýšleli, co bychom ještě pro ty naše dvě nešťastné holky mohli udělat. A potom nás to napadlo! Pojedeme k Severnímu moři. Tam jsme byli kdysi v Rostocku na dovolené a potkali pár s dítětem.

Bylo velmi nemocné a oni, na doporučení lékaře, s ním chodili na dlouhé procházky, aby dýchalo slaný vzduch.

„Doktor nám nařídil studené mořské prostředí, žádná vedra!“ tvrdili tehdy a já si na ten rozhovor jednou v noci, když jsem nemohla spát a myšlenky se mi honily hlavou, úplně jasně vzpomněla. Hned ráno jsme naše rozhodnutí sdělili dceři. Moc se jí to nelíbilo, ale v zoufalství souhlasila.

Vnučka jen spala

„Snad jí to pomůže, hlesla sklesle, aniž by se alespoň trošičku usmála. A tak jsme koupili pořádně velký stan a vybavení, všechno zabalili a vydali se na cestu. K moři do Rostocku jsme to měli šest set kilometrů. Laurinka ani nezlobila, jen spala.

A další dny u moře také. Chodili jsme s ní na dlouhé procházky a krmili tím nejlepším, co jsme sehnali. A denně jsme jí pěkně omývali mořskou vodou. Večer jsme byli tak utahaní, že jsme měli co dělat, abychom neusnuli dřív, než ona.

Byla to pěkná práce, zabavit tak malé dítě, ale výsledek stál za to. Asi po třech týdnech se pomalu začalo všechno měnit. „Babi, mám hlad!“ zatahala mě jednou za ruku a mě to znělo jako nejkrásnější píseň. Konečně!

Uzdravení zprvu nevěřil

Od té doby se nám Laurinka měnila pomalu před očima. Tváře jí zčervenaly, vyrostla a nabrala nějaké to kilo. Také aby ne, jedla minimálně za dva. Po dvou měsících pobytu už jsme jí nemohli ani uhlídat. Vlezla klidně i do ledové mořské vody, vůbec se nebála.

Stala se z ní úplně jiná holčička. Po návratu domů ji dcera ani poznat nemohla. „Mami, co jste to s ní udělali? Je to jako zázrak!“ nevěřícně kroutila hlavou a my se s manželem pyšně dmuli.

O tom, že za celou tu dobu Laurinka neonemocněla, natož aby musela užívat nějaké léky, snad nemusím vůbec mluvit. Ani její lékař nemohl uvěřit té proměně.

„Kdybych neviděl výsledky testů, neuvěřil bych,“ kroutil hlavou a slíbil, že o našem nápadu řekne i svým ostatním pacientům. A tak jsme si vnučku vyléčili sami. Už chodí do školy a za loňský rok nezameškala ani hodinu!

Tamara H. (68), Milevsko

Související články
10.7.2024
S Janou, mojí ségrou, jsme neměly nikdy extra blízký vztah. Jako malá jsem ji spíš otravovala, protože jsem byla mladší sourozenec. Je to zvláštní, když jsme dospěly, nějak jsme k sobě cestu našly. Logicky jsme se chovaly jako rodina a rozumní lidé. Jenže stačí málo a lidé se zase začnou chovat jako děti. V našem případě šlo o dědictví. Stmelená rodina? Najedou to šlo... Jak jsem naznačil
8.7.2024
Vždycky jsem chtěla velkou rodinu. A to se mi povedlo! Jen to bylo trochu namáhavé, když jsem se dvěma kluky osaměla, protože manžel měl havárii. Když jsem se dostala do puberty, bylo se mnou k nevydržení. Máma říkala, že jsem dítě z divokých vajec. A také, že se nejspíše nikdy neusadím, že budu taková ta ztřeštěná ženská jako naše protivná sousedka. Jenže ta si domů léta vodívala chlapy a celé
8.7.2024
Nelíbila se mi už na první pohled. Mluvila se mnou jako s hlupačkou. A tajila, že byla už dvakrát vdaná a o děti se jí starala sestra! Vlastně to nebyla ještě moje snacha, ale měla se jí brzy stát. Syn mě postavil před hotovou věc. Pozval ji na oběd a oznámil mi, že se bude ženit. Andrea je prý láskou jeho života! Mně se ta jeho slečna nelíbila ani trochu. Už jsem jeho známostí pár viděla, ale
7.7.2024
Já vím, že tohle slovo se už nenosí a odkážete mě na rybí tuk, ale v naší rodině se to slovo dědí po generace. Když máte fištrón, tak vám to prostě pálí a nikdo vás hned tak nedoběhne. A umíte si se vším poradit. Děda ho měl a  babička na něho byla pyšná, třebaže žili v době, kdy se chytrost nevyplácela a pěstovala se vychytralost. To není stejné. Babička znala i peprnější výraz pro vychytralos
4.7.2024
Žili jsme si krásně do té doby, než dcera spadla do propasti dluhů, a my s ní. Nevěděla jsem, kudy kam, když vtom přišla nečekaná pomoc. Dětství naší dcery Aničky bylo šťastné, měla všechno, ale rozhodně jsme ji nerozmazlovali, i když byla jedináček. Snažili jsme se z ní vychovat dobrého člověka. Anička měla velké sny, že bude pomáhat lidem. Zní to krásně, leč nás ta její touha málem zničila.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
historyplus.cz
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
Část obránců Konstantinopole uprchne. Vytušili, že město co nevidět padne, a chtějí si zachránit život. Císař Konstantin XI. však byzantskou metropoli neopustí. Vždyť jejími ulicemi kráčely dějiny. S hrstkou nejvěrnějších druhů bude s Turky v roce 1453 bojovat do posledního dechu!   Stěhování na východ Řím ohrožují barbaři. Současně stále více jeho obyvatel konvertuje ke
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
21stoleti.cz
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena
Tragické následky exorcismu v Evropě
enigmaplus.cz
Tragické následky exorcismu v Evropě
Jeden z nejstrašlivějších novodobých případů údajného posednutí se odehrává v roce 1974 v anglickém městě Ossett, kde žije silně věřící křesťan Michael Taylor se svou ženou Christine. Oba společně doc
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
iluxus.cz
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
Chorvatská společnost Rimac Automobili, známá svými elektrickými hyperauty, oslavuje 15 let působení na trhu uvedením speciální edice modelu Nevera. Tato limitovaná edice, označená jako Nevera 15th An
Bezpečné randění se slunečními paprsky
nejsemsama.cz
Bezpečné randění se slunečními paprsky
Na pohlazení od sluníčka se těšíme celý rok. Bronzový nádech pokožku omlazuje a tělo působí tak nějak zdravěji. Pamatujte ale na to, že i opalování je trochu věda a má svá pravidla. Na procházkách a při sportování je nejvíce v ohrožení tvář a dekolt. Nespoléhejte na předpověď počasí, i pod mrakem si můžete spálit nos a nastřádat si pod kůži UVA záření, které
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
nasehvezdy.cz
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
Franta je v Ulici stálicí, diváky už ale další příběhy oblíbené postavy na podzim nečekají. Jeho představitel Matyáš Valenta (27) totiž s herectvím sekl! „Myslím, že jsem se hodil na to dětské herec
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
epochaplus.cz
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
Dobře znají ten pocit, když jim vestoje tleská celý stadion nebo když jim hostesky navlékají žlutý trikot. Jenže poznali i obrácenou tvář vrcholového sportu. Dny, kdy z titulních stran novin celého světa křičelo velkými titulky jejich jméno. A u něj ještě výraznější text: Dopingový hříšník… Sprintérská rivalita mu zničila život Dlouhá léta bojují o trůn nejrychlejšího
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
epochanacestach.cz
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
„Nic než tmářství kacířů,“ rozčiluje se roku 1404 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, když se doslechne o podivných pověstech, které se vážou k hoře Blaník ve středních Čechách. Ale on už ty čarodějné rejdy jednou provždy zatrhne! Jak se rozhodne, tak také udělá. „Zakažte lidem stoupat na tu horu,“ klade na srdce pražský arcibiskup
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
epochalnisvet.cz
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti
Fazolová pomazánka
tisicereceptu.cz
Fazolová pomazánka
Objevte kouzlo luštěninových pomazánek třeba s touto dobrotou z bílých fazolí. Skvělá je i na topinky. Potřebujete 300 g bílých uvařených fazolí (nebo fazole v konzervě ve slaném nálevu) 2 vejc
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Jeho děti mají vždy přednost
skutecnepribehy.cz
Jeho děti mají vždy přednost
Je na mě milý a vlídný. Ale jen do chvíle, kdy něco potřebují jeho děti. Těm by, na rozdíl ode mě, snesl modré z nebe. Dá jim vše, o co si řeknou. Nemohu si pomoct, ale jeho rozhazování mi jde na nervy. Manželovy děti z prvního manželství mám ráda a svoje děti jsem před nimi nikdy neupřednostnila. Kupovala jsem všem