Domů     Poslala jsem děti na minové pole
Poslala jsem děti na minové pole
4 minuty čtení

Naše první dovolená s dětmi se mohla proměnit v horor. Stačilo pouhých pár kroků. Když si na to vzpomenu, ještě teď mi naskakuje husí kůže.

Psal se rok 2000 a já trávila už šestý rok na mateřské dovolené. Také aby ne, když se nám místo plánovaného druhého dítěte, kluka, narodily hned dvě další holčičky. Moc jsem zatoužila po dovolené u moře.

Peněz sice nebylo nazbyt, ale umínila jsem si, že na nějaký skromný bungalov našetřím. Našla jsem si brigádu a po večerech chodila vytírat chodby do místní školy. Mohla jsem až opravdu večer a dost jsem se bála.

Občas zhaslo světlo a já bloudila temnou školou a lekala se každého vrznutí. Bylo to strašidelné, ale umínila jsem si, že vydržím. Vidina moře, sluníčka a mých holčiček, jak se cachtají ve slané vodě, mě přinutila držet se vytyčeného plánu. Získat peníze na dovolenou!

Pakovali jsme čtrnáct dní

Konečně bylo v obálce dost, abychom mohli vyrazit. Zbývalo se jen rozhodnout kam. S manželem jsme prostudovali všechny dostupné katalogy a volba nakonec padla na Chorvatsko.

Skromné domky přímo u moře s možností vaření snižovala cenu na úroveň chatek u tuzemského rybníku, tak proč váhat? Naše holčičky pojaly odjezd na čtrnáctidenní dovolenou po svém.

U dveří začaly vršit hračky, nafukovací matrace, kyblíčky a lopatičky a také panenky, které to moře přece také nutně potřebovaly! Já zase začala shromažďovat potraviny, oblečení a léky. Bylo toho opravdu požehnaně. Cesta probíhala dle očekávání.

U benzínky byla fronta

„Mami, už tam budeme? Mami, zazpíváme si? Mami, mě se chce zvracet. Mám žízeň! Mami, a proč stojí u silnice ty slečny v černých plavečkách?“ ptaly se holčičky jedna přes druhou.

Ta poslední otázka patřila dámám u hranic… Jeli jsme přes noc a ráno, když se rozespalá děvčata probudila, zaznělo zoufale: „Tati, zastav, my chceme čůrat!“ Blížili jsme se k městečku Karlovac a tak nebyl problém zastavit u pumpy.

Jenže, měli jsme smůlu, protože chviličku před námi zde zastavily i dva německé autobusy plné turistů, či spíš turistek. Všechny se nahrnuly k WC a vytvořila se fronta dlouhá mnoho metrů.

Poslala jsem dcerky na pole

„My už to nevydržíme,“ špitla nejstarší Mařenka a výmluvně překřížila nohy. Její dvě mladší sestřičky jen kroutily očima. „Asi se počůráme!“ tvrdily dost přesvědčivě obě a já chvíli nevěděla, co dělat.

Zoufale jsem se rozhlédla kolem a uviděla o kousek dál hezkou louku se vzrostlou trávou. Ukázala jsem na ni a navrhla: „Koukejte, támhle byste si mohly sednout na bobeček a…“ Děvčata na nic nečekala a rozběhla se k louce.

Já pospíchala za nimi, abych poskytla doprovodný servis, jak jsem říkala vlhčeným kapesníčkům, lahvičkám s pitím, krému na opalování a dalším nezbytnostem. Ranní sluníčko mě oslepovalo a tak jsem ještě lovila z kabelky brýle. V tom mě Míša zatahala za tričko a ukazovala na nějakou ceduli.

Málem šláply na minu

„Mami, co je to za divnou značku, proč je na ní lebka?“ ptala se a já zaostřila oči proti sluníčku. Málem jsem omdlela. Na louce totiž byla výstražná cedule POZOR MINE! Tedy, pozor miny! Hrozně jsem se lekla a co nejhlasitěji zakřičela na holky, aby stály.

Byl to tak hlasitý křik, že mi přeskočil hlas, rozkašlala jsem se a začaly mi téct z očí slzy. Nohy se mi podlomily strachem. To už za námi utíkal manžel a také nějací turisté z autobusu.

Moje dcery se mého křiku asi lekly a naštěstí okamžitě poslechly, což jinak nebylo jejich zvykem. Byly na krajíčku louky, asi metr od minového pole. Musela si sednout na zem, bylo mi zle.

Moře nám vše vynahradilo

Když jsem si uvědomila, co všechno jsem mohla svým lehkovážným pokynem způsobit, rozbrečela jsem se.

Teprve potom jsem si všimla všudypřítomných stop po střelbě na zdech okolních domků, i dalších cedulí upozorňujících na neodstraněné miny. Kdyby se naše děvčata tolik netěšila na moře, jeli bychom rovnou domů.

Vždyť místo hezké dovolené jsme si jen tak vyjeli do války! K vytouženému moři jsme dojeli mlčky a s náladou pod psa. Ani holčičky nezlobily a byly úplně potichu. I na ně dolehla tíživá atmosféra.

Ale čekalo nás čtrnáct krásných dnů plných sluníčka, průzračné vody a koupání. Když jsme uviděli tu nádheru, všechno z nás spadlo. Všichni jsme si dovolenou skvěle užili. Ale na ten hrozný zážitek nezapomenu, co budu živá!

Daniela K. (63), Litvínov

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více