Domů     Had hlídal ve starých ruinách poklad
Had hlídal ve starých ruinách poklad
3 minuty čtení

Chodby zříceniny lákaly. Toužili jsme najít truhlu se zlatem a drahými šperky. Jezírko v podzemí nás nezastavilo. Vyhnal nás až jeho obyvatel.

Které dítě netouží nalézt poklad? Zřícenina poblíž rodné vesnice nás přitahovala jako magnet, zejména chodby, kterými se to po okolí jen hemžilo, dráždily naši bujnou fantazii. Nebylo tedy divu, že jsme se jednou domluvili.

Ti srdnatí z nás, mezi které jsem patřila, doma posbírali vše potřebné k tomu, abychom na slavné lupy krušnohorských loupeživých rytířů zaútočili. Ke vstupu do podzemních chodeb jsme si vybrali na první pohled snadný přístup rovnou z hradu.

Ve skále pod ním zela ve skrytu lesa jeskyně. To bylo to správné místo, které jsme zkusili. To, že je chodba zaplavená vodou, jsme dobře věděli, a proto jsme se na takovou překážku připravili.

Legenda nelhala

Nebylo tam hluboko, za malým jezírkem jsme viděli nadějnou chodbu, která se lehce klikatila. Nikde nebyla zasypaná, nikde žádná překážka.

Všichni jsme se na cestu vybavili vysokými holinkami, kloktala jsem v dědečkových rybářských botách, a pomalu s dalšími nadšenci kamarády postupovala vodou kupředu za vidinou úžasného bohatství.

Když tu…Kde se vzal, tu se vzal, mihl se nám kolem nohou obrovský had. v životě jsem takového macka neviděla. V té rychlosti, s jakou plaval, vypadal, že má na hlavě zlatou korunku. Přesně takoví podle pověstí hlídají poklady.

Měli jsme se radovat, že jsme blízko svého cíle. Když se nám ale had propletl mezi nohama, bylo po odvaze. Všichni do jednoho jsme se otočili a upalovali ven z vody a pak k domovu, co nám nohy v rybářských botách stačily.

S příšerou jsme nepočítali

Naše setkání s hadem jsme konzultovali s dospělými. Poučili jsme se, že užovka dokáže dorůst obrovských rozměrů a její zlaté půlměsíce se mohou jevit jako zlatá korunka. Také jsme se ale dozvěděli od těch, co hodně pamatovali, zajímavou historku.

Nedaleko Kyselky za druhé světové války žil bohatý muž, který si z Ameriky přivezl obrovské hroznýše. Po válce mu hadi utekli a neuvěřitelně se rozmnožili v okolních lesích.

Vesničané z nich byli naprosto zděšení, většinou je umlátili a trvalo velmi dlouho, než se na jednoho takového lopatou utlučeného hada přijel podívat odborník z Prahy. Ten se velmi divil, kde se vzal hroznýš v Krušných horách.

Od šedesátých let už ale nikdo žádného neviděl. To ale neznamená, že nějaké exempláře nepřežili a neskrývají se – třeba v ruinách starého hradu. Ten had, který se mi otřel o nohu, jako užovka nevypadal. A pokud ano, byla zkřížená s hroznýšem.

Táňa M. (49), Klášterec nad Ohří

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.