Domů     Z dceřina tajného přítele se vyklubal příbuzný
Z dceřina tajného přítele se vyklubal příbuzný
4 minuty čtení

Dlouho nám Marcela tajila, s kým žije. Je jí už třicet a rádi bychom se dočkali vnoučat, ale prý je na děti ještě mladá a navíc si musí najít vhodného partnera, s kterým by chtěla založit rodinu.

Když se naposledy rozešla s Fandou, kterého jsme znali, spadl nám kámen ze srdce. Byl to podivný floutek, kterému jsme nevěřili nos mezi očima. Od té doby uplynuly skoro čtyři roky a nikoho nám zatím nepředstavila.

Přitom vím, že s ní někdo v pronajatém bytě bydlí. Ani se tím moc netají, ale od začátku, kdy si ho přivedla, tvrdí, že je to jen kamarád, který jí vypomáhá s placením nájmu.

Tušila jsem víc

Když spolu začali jezdit na víkendy a chodit na večeře, bylo mi jasné, že jenom kamarád to nebude.

Vyptávala jsem se na jméno, věk, povolání, vizáž, ale Marcela vždy vyhýbavě odpověděla, že sice s ním opravdu tráví víc času než s kamarádem, ale nepřikládá jejich vztahu žádný větší význam, dlouho s ním nebude, tudíž nemá ani cenu ho představovat.

„Není to muž, s kterým bych toužila mít dítě. Na to si najdu někoho lepšího. A než ho najdu, budu zatím „kamarádit“ s Honzou,“ sdělila mi jeho jméno, abychom se o něm mohly bavit jinak než jako o panu záhadném.

Kolikrát jsem je oba pozvala na návštěvu, oběd, do restaurace – nikdy ho Marcela nevzala s sebou.

Poseděly jsme spolu

Jenže roky běžely a Marcela „chodila“ stále s Honzou. Nenechala si vysvětlit, že když s ním bude bydlet a trávit většinu svého volného času, těžko najde někoho jiného, vhodného pro život. Zajímalo mě, proč tedy není Honza vhodný jako budoucí otec jejích dětí.

Jednou jsme si s Marcelou sedly u vína a probíraly všechno možné. Dříve jsme si takové dýchánky dělaly častěji, ale od té doby co bydlí v nájmu, nebyl čas. Náhodou se to sešlo tak, že Marcela přespala u nás a táta nebyl doma.

Vzpomínaly jsme, jak jsme si na balkoně zapálily svíčku, otevřely lahev červeného a debatovaly. „Konečně to zase vyšlo,“ libovala jsem si.

To bylo překvapení

„Mami, všechno hraje proti. Je mi s ním dobře bez další společnosti, když jsme sami. Je to docela fešák, ale to je všechno z jeho kladů. Je to vesničan, který nezná nic jiného než svou ves a vedlejší město.

Nikdy nikde nebyl, nedostudoval střední školu, píše hrubky. Taky je o čtyři roky mladší. Pochybuji, že by výdělkem ve své práci zaopatřil rodinu. Vlastně nevím, co mě k němu táhne. Jsem s ním, abych nebyla sama,“ vypadlo z ní po několika sklenkách.

Že mě to nenapadlo dřív. Ve víně je pravda. Škoda, že skoro čtyři roky jsem žila v nevědomosti a ve strachu, s kým moje dcera vlastně žije.

Byl mi povědomý

Byla jsem trochu uklidněná, když jsem se o Marcele alespoň něco dozvěděla. A nechala jsem už těch otázek a dala jí chvíli pokoj. Je dospělá, ať si dělá, co chce. Jenže to bych se za pár měsíců nesměla dozvědět, že celý příběh o Honzovi byl zastírací manévr.

Jednou jsem šla okolo Marcelina domu a viděla ji z dálky, jak jde do vchodu s nějakým mladým mužem. Byla jsem přesvědčená, že to byl ten její Honza, ale připadal mi povědomý. Jenže viděla jsem ho spíš zezadu.

Nepřikládala jsem tomu velkou pozornost a chtěla dostát svého rozhodnutí, že ji nechám na pokoji. Volala mi moje sestřenice Helena, kterou jsem několik let neviděla.

Začalo mi to docházet

„Ahoj Evi, to je doba, co jsme se neviděly a neslyšely, viď? Když náš Honza bydlí už tak dlouho u Marcelky, mohly bychom se potkat,“ navrhla mi. Divila jsem se, ale postupně mi začala docházet děsná věc.

Helena věděla jen to, že její syn Honza odjel za prací do Ostravy, potkal tam vzdálenou sestřenici a ta mu nabídla sdílet s ním podnájem. Já jsem zase věděla, že Marcelka tak nějak chodí (minimálně spí) s nějakým Honzou, který s ní bydlí v podnájmu.

Když jsme si s Helenou daly pět a pět dohromady, zjistili jsme, že naše děti spolu chodí. Vždyť jsou proboha příbuzní!

Prý to skončí

Pozvala jsem Helenu k nám na návštěvu, abychom si děti pozvaly na kobereček. A raději jsme se sešli ve vinárně. Já jsem tam pozvala Marcelu na víno a Helena volala Honzovi, že je na otočku v Ostravě. Přišli spolu.

Došlo jim, že po čtyřech letech jsme přišly na pravdu. Slíbili nám, že toho nechají a děti spolu mít nebudou. Marcela má teď od toho průšvihu zálusk na kolegu v práci. Ale jsem zklamaná, že mi o Honzovi lhala, tak nevím, jestli jí teď věřit.

Eva Š. (56), Ostrava

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Byla to černá ovce naší rodiny. Všichni jsme nad ním postupně zlomili hůl. Odešel do světa, a když se po letech vrátil, byl z něho někdo úplně jiný. O tom, že se člověk může změnit, jsem přesvědčená. Dokázal mi to můj mladší bratr Štěfan. Od dětství s ním byly jen samé problémy, ve škole se pral, odmlouval a byl neposlušný. Nebyl snad měsíc, aby nemuseli rodiče do ředitelny. Když bylo bratrovi
3 minuty čtení
Díky dávné rodinné tragédii byly u nás Velikonoce zakázaným svátkem. Trvalo dlouhá léta, než se staly zase svátkem radosti a veselí. Od nepaměti měly pro mě velikonoční svátky temný nádech. Záviděla jsem dětem, že si mohou tento radostný jarní svátek užívat tak, jak tomu bylo na vesnici běžné. V naší rodině nejenže se Velikonoce neslavily, ale naopak se zapalovaly svíce a všichni se ponořili do
3 minuty čtení
Byla jsem mámou, která dala svému synovi vše, co potřeboval. Vyrůstal v láskyplném domově, kde se cítil v bezpečí. Jenže pak jej vytrhla ona! Když si Robert vzal za ženu Janu, měla jsem pocit, že vše bude v pořádku. Byla to dívka z dobré rodiny, zdála se milá a laskavá. Měla jsem radost, že našel někoho, s kým chce strávit zbytek života. Bydleli u nás ve velkém domě a vše se zdálo idylické.
5 minut čtení
Celý život jsem byla otcova holčička. Měl pro mě slabost, říkal mi princezno a já si myslela, že mi svět leží u nohou. Ležela jsem vedle táty v nemocnici a držela ho za ruku. Dýchal mělce a věděla jsem, že už nemáme moc času. Pak se na mě podíval očima, které už nebyly tak jasné jako dřív, a zašeptal: „Musím ti něco říct.“ Ten mrazivý pocit, jak to vyslovil, si budu navždy pamatovat. „Nejsem
3 minuty čtení
Všichni jsme mého muže Rudolfa léta považovali za tichého stydlína. Pak jsem se nestačila divit, když jsem zjistila, kolik jeho dětí po světě běhá. Inu, tichá voda břehy mele! Náš vztah byl v začátku hodně rozpačitý. Rudolf vysedával ve studovně naší knihovny, kde jsme já dělala knihovnici. Přišel, sotva pozdravil, když se mnou mluvil, tak celý zčervenal. Působil dojmem stydlivého ňoumy. Vůbec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čínská Nebeská brána: Nejdelší lanovka světa vedoucí k branám nebes
epochaplus.cz
Čínská Nebeská brána: Nejdelší lanovka světa vedoucí k branám nebes
Představte si jízdu dlouhou téměř 7,5 kilometru, během které se kabina lanovky vyšplhá do závratné výšky a vy se budete kochat výhledy na čínské hory, jež vypadají jako z pohádky. To je lanovka Tianmen Shan v Číně, nejdelší kabinová lanovka světa, která vás doveze až k legendární „Nebeské bráně“ – monumentálnímu přírodnímu skalnímu oblouku. Odvážíte
Rohlik.cz představuje „Xtra“: nový standard v online nakupování potravin. To nejlepší posunuté ještě o level dál.
iluxus.cz
Rohlik.cz představuje „Xtra“: nový standard v online nakupování potravin. To nejlepší posunuté ještě o level dál.
Rohlik Group dnes oficiálně spouští Rohlík Xtra, svůj dosud nejambicióznější věrnostní program. Nahrazuje tak dosavadní klub Premium něčím výrazně silnějším. Xtra není jen vylepšením. Je to všechno, c
Tajné schůzky Randové se ženatým Svobodou?
nasehvezdy.cz
Tajné schůzky Randové se ženatým Svobodou?
Neříká se nadarmo, že v práci vzniká spousta nových lásek. Možná se podobný osud právě děje hvězdě seriálu Ulice Martině Randové (53). Není tajemstvím, že jejím seriálovým partnerem je sympatický Vá
Byl předlohou Bruncvíka rival císaře Barbarossy?
historyplus.cz
Byl předlohou Bruncvíka rival císaře Barbarossy?
Kdysi dávno vládl českým zemím bájný kníže Žibřid, který jim prý získal do znaku orlici. Jeho synovi Bruncvíkovi to ale nestačilo. Zatoužil po něčem mnohem reprezentativnějším. Vydal se proto na cesty, aby Čechám zajistil důstojnější symbol. Alespoň tak líčí původ lva v našem státním znaku spisovatel Alois Jirásek. Kde se pro svou pověst inspiroval? Mohla
Cikádová apokalypsa 2025: Do USA míří miliardy hmyzích hlasů
21stoleti.cz
Cikádová apokalypsa 2025: Do USA míří miliardy hmyzích hlasů
Země se rozechvěje. Ne z otřesů, ale z bilionů drobných nožek, které si prorazí cestu na povrch. Po sedmnácti letech ticha se do východní části Spojených států vrátí jedna z největších generací period
Zámek Litomyšl: Skvost Pardubického kraje
epochanacestach.cz
Zámek Litomyšl: Skvost Pardubického kraje
Zámek Litomyšl je dokonce zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Postavil si ho ve druhé polovině 16. století jako své reprezentační sídlo nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna a dnes je považován za jednu z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě. Stavba se důsledně držela italských vzorů, takže vnitřní nádvoří je
Starobylé pražské čtvrti, rejdiště přízraků
enigmaplus.cz
Starobylé pražské čtvrti, rejdiště přízraků
Pražská Malá Strana se strašidly a duchy hemží zřejmě ještě o něco více než jiná starobylá místa. Například na Maltézském náměstí se prý v Nostickém paláci zjevuje neklidně vyhlížející muž s velkým kl
Seymour Hersh: Hlídací pes demokracie
epochalnisvet.cz
Seymour Hersh: Hlídací pes demokracie
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí.   Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1937) dostane od svého známého zajímavý tip,
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Minimalistická vila v zalesněné krajině
rezidenceonline.cz
Minimalistická vila v zalesněné krajině
Zelené údolí, na jehož svahu by člověk spíše očekával srub, svítí bílá vila. Některé její linie kopírují terén, což přispívá k tomu, že se stává harmonickou součástí neporušené přírody. V přívětivé krajině Dolního Rakouska, kterou po tisíciletí modeloval tok Dunaje, si mladý manželský pár zvolil svůj prostor pro život. Blízko Klosterneuburgu, nedaleko Vídně, a přesto vzdálený od
Ledová královna konečně roztála
skutecnepribehy.cz
Ledová královna konečně roztála
Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se. Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel. Neměli jsme
Vajíčkové nadělení: Sekaná s „nekonečným“ vejcem
nejsemsama.cz
Vajíčkové nadělení: Sekaná s „nekonečným“ vejcem
Sekaná plněná vejci natvrdo je skvělou večeří. Podávejte ji nakrájenou na plátky se zeleninovou oblohou a bramborem nebo chlebem. Potřebujete: ✿ 2 rohlíky ✿ mléko ✿ 1 kg mletého masa ✿ 1 cibuli ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 syrová vejce ✿ 4 vejce natvrdo ✿ sůl, pepř ✿ 2 lžičky majoránky ✿ hrst čerstvé petrželky ✿ 4 plátky másla 1. Pečivo nakrájejte na kostičky do