Domů     Vnučka našla v potůčku za domem ztracený amulet
Vnučka našla v potůčku za domem ztracený amulet
3 minuty čtení

Neměla jsem šťastný život. Světlem mého života se na stará kolena stala až moje vnučka Alenka. Rády jsme spolu chodily na procházky a sbíraly kamínky. Jednoho dne vnučka ale našla mnohem víc.

Celý život mě provázela smůla. Dětství jsem měla těžké bez maminky, manželství se mi nevyvedlo a peníze se mě nedržely. Po odchodu manžela jsem žila dlouho s dětmi sama a poté, co odešly z domova i ony, jsem zůstala jako kůl v plotě.

Děti za mnou moc nechodily, jen výjimečně. Až když se dcera znovu provdala a s novým mužem si pořídila druhé dítě, dávala mi malou Alenku čím dál častěji – až jsem si ji nakonec v osmi letech vzala k sobě.

Otčím se k ní dobře nechoval a dceři se ulevilo, když jsem se Alenky ujala. Žily jsme spolu skromně, ale šťastně. Našim koníčkem se staly procházky . Chodily jsme často do okolních skal a lesů.

Jednou ale Alenka našla v potůčku nedaleko našeho domku zlatý řetízek s medailonkem. Byl starý. Obrázek ženy, která v něm byla namalována, mě uchvátil. Byla mi povědomá. Ještě ten den jsem vytáhla velkou krabici fotografií a začaly si je s Alenkou prohlížet.

Byla to skutečně ona!

Až jsem konečně narazila na fotografii své maminky. Byla maličká a v náručí ji držela žena z medailonku. Měla ve vlasech dokonce stejnou sponu. „Alenko, víš, co jsi našla?“ vydechla jsem překvapením.

„Ty jsi našla poklad!“ Vyprávěla jsem vnučce, jak jsem se svou babičkou podobně jako s ní chodívala do skal a k jezírku. Kde se ten medailonek v potoce vzal? Byl tam snad celou tu dlouhou dobu? Medailonek jsem pečlivě ukryla a Alence slíbila, že bude patřit jí.

Brzy na to jsem těžce onemocněla, dlouho jsem ležela v nemocnici, a pak v ústavu. Nikdo nevěřil, že se z tak těžkých problémů dostanu. Alenka skončila u své matky a otčíma. Ve dne i v noci jsem se za ní modlila.

Když za mnou po několika týdnech konečně přišli, Alenka se ke mně nenápadně naklonila a zašeptala mi: „Prababička ti pomůže, budeme zase spolu!“ Věděla jsem, co mi vtiskla do dlaně. Slzy se mi vedraly do očí. Říkala jsem si, že ji prostě nesmím zklamat. A s tou představou jsem usnula.

Už jsme zase spolu

Spala jsem neuvěřitelně dlouho a tvrdě, až si už mysleli, že jsem mrtvá. Já se ale probrala, a co víc? Cítila jsem se mnohem líp. I výsledky byly překvapující. Nechtěla jsem si pořád dělat naděje a čekala, že se to zase zlomí, ale opak byl pravdou.

Poměrně rychle jsem se ze svých problémů dostala, a i když jsem se zcela neuzdravila, přesto jsem dnes zase ve svém domečku se svou vnučkou Alenkou a naším velkým pokladem – medailonkem s podobiznou její prababičky, který jí bude určitě chránit, až tady já nebudu.

Alence bylo letos šestnáct, už je to šikovná slečna, tak budu moct, až přijde můj čas, odejít s klidným svědomím, že se o sebe už postará.

Bohuslava (79), Znojemsko

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.