Děda mi nahrazoval tátu, měla jsem ho moc ráda. Bohužel onemocněl, ale to jsem odmítla brát na vědomí. Doufala jsem v dobrý konec. Vychovávali mě máma a děda. Ten mi nahrazoval tátu, který od nás odešel. Přilnula jsem k dědovi tak, že se to snad ani nedá slovy vylíčit. Bohužel zčistajasna sešel a zeslábl, působil nemocně. Máma dobře věděla, že se něco děje, ale já jsem si to odmítala připustit.

U našeho domu byla starodávná vrata a na nich různé ornamenty. Mezi nimi kraloval tento velký pták. V noci létal na okno a sledoval nás. Když jsme tu vilu s velkou zahradou kupovali, hned jsem si té ozdoby na vratech všimla. Byl to havran. Babička se pokřižovala, jakmile ho uviděla. Já a moje sestra jsme z havrana také měly strach. Před spaním jsme si o něm vyprávěly a vždycky ty naše příběh

Neznámý hlas mne probudil uprostřed noci a na stole leželo zlaté kapradí. Okolí domu se proměnilo v kouzelnou zahrádku a já na ní našla rodinný poklad. Dětství jsem měla krásné a mládí také. Každého člověka ale nejspíš musí potkat vážný problém, aby si svého štěstí doopravdy vážil. To se stalo i mně. Když mi bylo něco málo přes třicet, zemřel mi manžel. Byl to pracovní úraz a já zůstala sama

Měl jsem před státnicemi, a třebaže jsem nevěřící, šel jsem si do kostela pro duševní útěchu. A Madona na zdi mě nejspíš vyslyšela. Seděl jsem v kostele a poslouchal kázání. Chvíli předtím jsem si prohlížel stranou od hlavního oltáře obraz. Znázorňoval Pannu Marii Sedmibolestnou. V místě jejího srdce byl kámen a do něj bylo zabodnuto sedm nožů. Stál jsem před obrazem, vytáhl kapesník a otřel

Ty roztrhané džíny se mi zalíbily na první pohled a musela jsem je mít ve svém šatníku. Mí vrstevníci ale nikdy nepochopili, co se mi na nich líbilo. Když přišly do módy potrhané džíny, začaly o nich kolovat různé vtipy a historky o tom, jak vyděšené babičky vnučkám díry na džínách pečlivě zašívají. Říkala jsem si, že něco takového se ve skutečnosti stát nemůže. Já měla pro svou dceru v tomto s

Vždycky byla ve všem lepší než já, časem se ale člověk mění. I když vystudovala vysokou školu, nikdy necestovala, a to se stalo její slabinou. Má sestra vystudovala vysokou školu, zatímco já měla jen učňák. Taky mi to dávali rodiče patřičně najevo. Ve škole jsem nebyla žádná hvězda, vzala jsem si Toníka, se kterým jsem si rozuměla. Byl to obyčejný montér, ale hrozně rád četl knihy a cestoval

Vzít si za muže někoho, koho znáte od narození, je divné. Anebo není? S Jaroslavem jsme se znali odjakživa. Společně jsme chodili do mateřské školky, hráli jsme si na písku, navštěvovali místní loutkové divadlo. Naše rodiny bydlely ve stejném patře starého panelového domu. Byli jsme sousedé a naše maminky byly nejlepší kamarádky. Asi si řeknete, že tyto dvě děti nemohly skončit spolu u oltáře,

Můj bratr Standa byl vždy tak trochu „do větru“. S ničím si nelámal hlavu. Na vše měl dost času, i na ženění. Když se konečně oženil, byla to sláva. Ale jen do první facky! Když se mi narodil mladší bratr, chodila jsem už do školy. Jak jsem byla šťastná, když mi rodiče konečně sdělili, že budu mít sourozence! Do ženění se nehnal Dlouho jsme se Standou měli prima vztah. Já ho ochraňovala a

Svého manžela jsem si prosadila i proti vůli rodičů. Byl o dvacet let starší a nikomu kromě mě se nelíbil. Já ale byla zamilovaná k zbláznění. Ondřej už byl přede mnou jednou ženatý. Z prvního manželství měl dvě děti a musím říci, že trvalo opravdu dlouho, než mě trochu přijali. Bydleli jsme totiž v jednom činžovním domě, který Ondřejova rodina získala zpět v restituci. Vydělávala jsem jen j

Naše dcera se se svým současným manželem znala už od školy. A zdálo se, že jejich vztah je ideální. Že se prostě opravdu našli! Dítě ale vše změnilo! Když se naše Magda po několikaletém harmonickém vztahu vdala za Petra, vypadalo to, že jejich láska vydrží na věky. Po narození syna Matěje se však zeť změnil. Většinu času proseděl u počítače a rodině se přestal věnovat. Moc chlapů neměla N