Když mi po tolika letech začal manžel lhát, myslela jsem, že je to náš konec. Byl to ale jen začátek něčeho úžasného. Jakmile se vám děti odstěhují, vylétnou z hnízda, je to jedna z nejtěžších chvil, kterou jako matka zažíváte. Máte-li ale vedle sebe takového muže, jakým je můj Jirka, všechno jde o tolik snáz. Když se naše dcery provdaly, začali jsme si plnit naše dávné sny. Vzpomínám na to,

To, co se stalo v naší rodině, nám navždy změnilo život. A ta, co za všechno může, si užívá života a je v klidu. To se prostě nedá vydržet. Už jsem ji zase potkala. Tu potvoru! Vede se za ruku s tím svým frajírkem a Patrik tlačí kočárek. Můj vnuk Patrik, který musí doma se vším pomáhat a starat se nejen o sestru Adélku, ale i o svého nevlastního bratříčka. Rychle přejdu na druhý chodník, dokud

V mládí jsem pravidelně vyrážela s kamarády do lesů pod stany. Jednou jsme zažili něco, co nás bude v myšlenkách pronásledovat navždy. Pod stan jsem jezdila s rodiči už odmalička. Díky tomu jsem se velmi brzy přestala bát tmy. Stanování mě vždycky bavilo a láska k němu mi vydržela až do dospělosti. Na vysoké jsme do lesů vyráželi s partou dobrých kamarádů. Vždy jsme si našli nějaké odlehlé m

Moje nešťastné dítě spadlo do pasti, ze které se nedokáže dostat. Snažíme se dceři pomáhat, jak jen to jde, ale vůči tomu chlapovi jsme bezmocní. Milena se konečně trochu uklidnila. Utírá si slzy a je plná odhodlání: „Už se k němu nikdy nevrátím.“ Říká to tak rozhodně, že by jí to každý hned uvěřil. Ale my s manželem víme své. Tuto větu totiž slýcháme od chvíle, kdy se naše dcera vdala a odstěh

Vše u mě muselo vždy běžet podle plánu, nic jsem nemohla nechat náhodě. Podrobný rozpis na den a týden i rok. Moje maminka byla ohromná zmatkářka. Klidně zapomněla i na to, že je pondělí a já musím do školy. Zvykla jsem si ji kontrolovat a opravovat. „Mami, takhle nemůžeš nakupovat,“ napomínala jsem ji, když přinesla kilo předražených třešní. „Ty peníze by nám vystačily na týden!“ Tak jsem se m

Když jsme přišly se sestrou o otce, oběma se nám ulevilo. Nebyl to hodný člověk. Sestra mu chtěla po smrti vyčinit, a tak se rozhodla vyvolat jeho ducha. S mladší sestrou Petrou nemáme na našeho otce příliš hezké vzpomínky. Byl na nás celý život přísný a někdy i zlý. Stejně jako na naši maminku. Když zemřel, oběma se nám ulevilo. Po pěti letech Petru napadlo, že bychom mohly v den výročí jeho s

Byl v krásném flakonku a voněl přímo magicky. Bez něho jsem nemohla žít! Byl ale drahý. Nezbylo nic jiného než jít a krást! Dostala jsem ho kdysi k narozeninám. Od dcery. Už od pohledu byl drahý. Flakonek z křišťálového skla se zlatým uzávěrem. Byla to nádhera. Kochala jsem se jím dlouhé chvíle, než jsem se odhodlala flakon otevřít a přivonět si. Vůně lákala Celým bytem se rozlila taková

Touha po výhře vzala zasvé, když se nám začaly hromadit v bytě nepotřebné věci. Už jsme nechtěli vyhrávat, ale nedokázali jsme přestat! Vše začalo úplně nevinně. S manželem jsme společně, čistě z nudy, vyluštili pár křížovek a zaslali příslušné kódy do nějakého časopisu. K našemu velkému překvapení jsme vyhráli rovnou první cenu – ledničku! Naše nadšení neznalo mezí! Manžel hned běžel do nej

Odpolední procházka měla být připomínkou našeho dětství. Odnesli jsme si z ní však zážitek, na který nikdy nezapomeneme. S bratrem jsme kdysi dávno vyrazili do lesa. Ten den tam ovšem panovalo podivné ticho. Pak jsme uslyšeli děsivý zvuk, který rozhodně nepocházel z lesa, a zažili něco, pro co nemáme vysvětlení. Dodnes jsem ráda, že jsem v tom lese nebyla sama. Procházka lesem Byli jsme z

Věděla jsem, jak moc si manžel přeje syna. Jako první se ale narodila holka. Manžel se s tím smířil a dceru miloval. Svého snu se ale nevzdal. Moc dobře jsem věděla, že si Tomáš přeje syna. Nebylo to žádným tajemstvím. Už když jsme spolu chodili, tak každou chvíli říkal, jak moc touží po synovi. Měl jasnou představu o jeho budoucnosti, aniž by byl chlapeček na světě. Maloval si, jak mu předá