Pár měsíců před odchodem do důchodu jsme si s manželem splnili sen. Koupili jsme si malou chaloupku! Místo lenošení jsme ale v jednom kole. Musím se trochu hořce smát, když slýchám stesky kamarádek, že se nudí a nevědí, co s volným časem. Stejně je na tom i můj manžel. Od chvíle, kdy odešel do důchodu, nemá čas na odpočinek. Netušili jsme, co nás čeká Zhubli jsme a získali skvělou kondici

Mít prima bráchu není žádná samozřejmost. Já ale to štěstí měla a plně si ho až donedávna také užívala. Mám velké dilema. Ve srubu je všude poházené Jindrovo oblečení, kovbojské klobouky, rozevřené mapy a různé popsané papíry. Jindra totiž pořád něco plánoval, organizoval, byl plný nápadů a života. Jenže co teď? Teď tu není, před týdnem mu selhalo srdíčko a on mi umřel. A pokud to tu nechám,

Má nejlepší kamarádka mi kdysi darovala hrací krabičku, kterou dostala od své babičky. Po letech jsem zjistila, že je kouzelná. Když mi před lety zemřela moje nejlepší kamarádka Linda, byla to rána, se kterou jsem se nikdy nesmířila. Na první výročí jejího úmrtí se však stalo něco, co mě znovu postavilo na nohy. Kdysi k narozeninám mi Linda darovala hrací truhličku. Právě díky ní jsme se zase s

Jízda vlakem mi převrátila život vzhůru nohama. Málem jsem svoji první lásku ani nepoznala. Ale stačilo ho uvidět a měla jsem jasno. Nikdy jsem se s ním neměla rozejít! J ela jsem vlakem za maminkou, protože auto mi manžel schválně nepůjčil. Už jsme se nedokázali na sebe ani podívat, natož nějak rozumně komunikovat! V našem manželství bylo snad všechno špatně. Svoje četné avantýry se manžel ani

S odchodem maminky jsem se těžko smiřovala. Přestala jsem slavit i své narozeniny. Na padesátiny jsem ale udělala výjimku. Uspořádala jsem oslavu, na kterou přišla celá rodina. Večer jsem vyslovila jedno přání, které se záhy splnilo. Slavila jsem padesáté narozeniny a moc jsem si přála, aby byla u toho. A myslím si, že se to splnilo. Nejmilovanější osoba I když vedu spokojený život, mamin

Tak dlouho jsme za ním chodily, až se zakoukal do jedné z nás. Málem nás to stálo životní přátelství, ale dopadlo to pro obě dobře. Kamarádka Magda byla věčně do někoho zakoukaná. Tu do kluka z vedlejší třídy, tu do zpěváka z televize, tu do prodavače z obuvi. S hledáním lásky si nedala pokoj, byť k tomu, aby někoho oslovila, potřebovala mít mě vždy za zády. A tak jsem s ní stále chodila jak

Zná to nejspíš každá máma. Pro své dítě chce jen to nejlepší. Já jsem tím ale udělala tu největší životní chybu. Svého jediného syna už nepředělám. Cítila jsem, jak mi tikají biologické hodiny. V sedmatřiceti jsem si miminko na svém muži vybojovala. On byl o hodně starší a měl z prvního manželství už děti tři. To mu stačilo. Michal přišel na svět předčasně, tím vyžadoval víc péče než normálně n

Byl to můj kolega a velký ctitel. Točil se kolem mě léta a dokázal čekat. Jsem na sebe pyšná, že jsem se nedala v těžké chvíli zlomit. Bylo to moje první pracovní místo po maturitě. Byla jsem mladá a krásná. V práci se mi začal dvořit kolega z vedlejšího oddělení, jmenoval se Rudolf. Lichotilo mi to. Asi po měsíci přišlo pozvání na oběd. Ocenila jsem, že zarezervoval stůl v jedné z vyhlášených

Byla jsem přesvědčená, že se máma a táta mají pořád rádi, i když už spolu nejsou. Věřila jsem tomu dokonce natolik, že jsem se rozhodla dát je znovu dohromady. Byla jsem přesvědčena, že se naši mají rádi. Že se mají pořád rádi. Sice se, pravda, rozvedli, ale něco mi říkalo, že to byl velký omyl, nedopatření. Moc mě to bolelo. Bylo mi sedmnáct, když se rozváděli, a skončilo mi dětství. Přála jse

Po smrti mých blízkých jsem zůstala sama. Aspoň jsem si to tehdy myslela. Do té doby, než jsem uslyšela maminčin známý hlas. Moje první setkání se smrtí přišlo v době, kdy mi zemřela v šedesáti letech maminka a necelých deset let po ní i moje sestra, které nebylo ještě ani padesát. Já byla o hodně let mladší, mezi mnou a starší sestrou bylo osmnáct let. Zůstala jsem na světě sama. Jen já a náš