Vsadila jsem se s kamarádkou, že jejího skvělého přítele během měsíce svedu. Nevěřila, ale povedlo se mi to. Teď mi má za zlé, že o něho přišla! Moje kamarádka Yveta byla takový věčný smíšek. A také vtipálek. Vzájemně jsme se docela doplňovaly. Já na ni neměla, ale zase jsem dokázala naše nápady dotáhnout do konce a ještě před tím je dobře naplánovat. Bylo nám prostě spolu dobře a nikdy jsme se n

Kvůli malicherné rozepři jsem se přestala stýkat se sestrou. Našla jsem ji až po dvaceti letech. Byla nemocná a bydlela pod mostem! Se sestrou jsme byly skoro jako dvojčata. Narodila se totiž necelý rok po mně, ale i tak ji rodiče vždycky nadržovali. Byla prostě ta mladší, bezbrannější, roztomilejší. Já ji musela hlídat a později i vodit do školky. Z dnešního pohledu je to úplný nesmysl, vždyť js

Jako v každé třídě na gymnáziu, tak i u nás jsme měli ve třídě puberťáky, samotáře i frajírky. Z té poslední kategorie byl nejvýraznější právě Radek… Jezdil do školy na motorce, nosil koženou bundu, trička s nápisy a všem dával okázale najevo, že je prostě osobnost. U holek budil rozporuplné pocity. Ty „slušnější“ slečny se o něm vyjadřovaly jako o laciném pozérovi a nechtěly s ním mít nic spo

Manžel mi byl nevěrný a já vůbec nic netušila. Platila jsem za něho dluhy a ještě ho živila a šatila. Smála se mi celá vesnice! Koho by napadlo, že po tolika letech manželství zažije nevěru jako z nějakého filmu. Přitom se vše odehrávalo před mýma očima, ale já si ničeho nevšimla. Můj manžel Jáchym, čerstvý sedmdesátník, se začal strojit jako mladíček. Vytahaná trička vyměnil za košile a starou b

Když si brala dcera svého muže, věděla, že má z prvního manželství dceru. Nemysleli jsme si ale, že nás může to dítě nějak ohrožovat. Ta holka je ale opravdu nebezpečná! I když své dítě vychováte dobře, nikdy nevíte, koho si jednou přivede domů. A tak tomu bylo i s naší dcerou Soňou. Vždycky to byla milá a docela chytrá holka, kluci se kolem ní točili, tak jsme si říkali, koho z nich si asi jedno

Po mnoha letech vztahu mě manžel jednoho dne překvapil tím, že potřebuje změnu. Navrhla jsem mu tedy alespoň hezké rozloučení... S Markem jsem žila ve dvacetiletém spokojeném manželství. Nehádali jsme se a netrápily nás žádné problémy. Byli jsme spokojení, zajištění. Proto jsem netušila, co bude manžel chtít, když mi jednoho dne řekl: „Hanko, rád bych si s tebou dnes večer o něčem promluvil.“

Malé děti se v podobných situacích chovají podobným způsobem. Loni o prázdninách jsme si prožili malé rodinné drama, které se naštěstí podařilo včas vyřešit. Zásluhu jsem na tom měla i já, díky jedné vzpomínce. Nemohla ji najít Když mi zazvonil mobil a já viděla, že volá dcera Alice, myslela jsem si, že půjde o běžné povídání. Z jejího uplakaného hlasu mi ale bylo hned jasné, že se něco stalo.

Využívá toho, že ho Natálka miluje. Všichni vidí, jaký to je patlal bez talentu. Umí jen brát, a ne dávat. Dcera ho však obdivuje a podporuje na úkor sebe. Dcera byla vždy hodně akční, ráda sportovala, doma nevysedávala. Po škole si našla v zaměstnání skvělou kamarádku, se kterou hodně jezdily po výletech a podnikaly různé akce. V práci se jí zalíbil kolega. Znali se jen zběžně, prakticky o něm

Některým lidem je dáno, aby věděli víc, než ostatní, včetně toho špatného. Měla jsem tetu z matčiny strany, kterou jsem vždy považovala za trochu divnou. Jmenovala se Anežka a celý život žila sama, nikdy se neprovdala. Pro mě byla vždycky trochu tajemnou bytostí a tak to zůstalo i v dospělosti. Pokaždé den předem Už když jsem byla malá, tak se o tetě Anežce říkalo, že má schopnost předvídat kat

Marek, to byla moje velká láska. Tisíckrát jsem myslela na to, jaké by to asi bylo, kdybychom se tehdy doopravdy vzali. Sobotní úklid. Utírala jsem zrovna prach z maturitního tabla, což je činnost, která ve mně probudí nostalgii. Ale nechat ho pokryté prachem, to není řešení. No tak jsem z něj ten prach utírala a bloudila očima po spolužácích a spolužačkách. Kde je jim konec? A zase už jsem zablo