Domů     Nehoda krutě zamíchala kartami
Nehoda krutě zamíchala kartami
5 minut čtení

S Petrem jsme spolu už více než čtyři desítky let. Máme dva velké syny a musím říci, že se nám vše vydařilo. Na stará kolena jsme se rozhodli pro život „na samotě u lesa“.

Dříve jsme měli krásný rodinný dům v centru města, kde jsme i pracovali, k domu náležel i velký dvůr, kde si manžel krátce po svatbě založil autoservis, který nás zaměstnal oba dva. Já mu dělala účetnictví, a tak vše klapalo, jak mělo. Mnoho lidí se nás ptalo, jak to děláme, že vydržíme stále spolu.

Tedy pracovat, žít, chodit společně na zábavy… a my vždy odpovídali, že s tím nemáme vůbec problém, jinak bychom spolu nebyli. Díky mojí babičce jsme měli asi čtyřicet minut autem od domu krásnou chaloupku a to úplně u lesa, kousek za malebnou vesničkou.

Tam jsme pravidelně jezdili na víkendy, protože naši kluci se tam vyřádili. Milovali to především v zimě, že za okny koukáme na lyžařský vlek, a tak o zábavu bylo vždy postaráno.

Ráda si prohlížím staré fotky v rodinných albech, jak synáčkové mohli hned od branky začít lyžovat.

Vylétli z hnízda

Když synové chodili do školy a my s manželem pracovali, ani nás nenapadlo, že bychom opustili město. Bylo by to složité, od naší chaloupky je totiž obtížná cesta. Člověk se tam bez auta nedostane a v zimě tam ani tu cestu nepluhují.

Auto, když nasněží, musíte nechat u nedalekého rybníka. Čas ale letí jako vítr. Kluci dospěli, rozlétli se každý z našeho rodinného hnízda a my s manželem Petrem se každý den v tom velkém domě cítili víc a víc opuštěně.

Když jsme pracovali, nevnímali jsme samotu tolik, jako když přišel čas a my odešli do důchodu. Pár měsíců jsme byli ještě v domě ve městě, ale stále častěji jsme jezdili na chaloupku a užívali si ticha a přírody. Až jsme se rozhodli k velkému kroku.

Romantika

Rozhodli jsme se naši chalupu rekonstruovat, abychom v ní mohli bydlet celý rok. Vůbec ale nepřicházelo v úvahu pozvat nějaké řemeslníky, aby rekonstrukce byla rychlejší. Můj manžel byl zvyklý si dělat všechno sám.

I tak nám ale docházely na tyto úpravy peníze, a tak jsme se rozhodli, že je čas prodat dům ve městě. Díky tomu jsme získali dost peněz na to, abychom si vytvořili perfektní obydlí, jako z pohádky.

Měli jsme radost vždycky, když přijela návštěva a byla nadšená, lidé básnili, že si bydlíme jako v nějakém filmu od Rosamundy Pilcherové. Zapomněli jsme ale na fakt, že každý stárneme.

Na autobusovou zastávku jdeme sice půl hodiny, ale alespoň jsme byli rádi, že máme zdravý pohyb.

Všechno je jinak

Pak ale přišel ten osudový den. Manžela v zatáčce porazilo auto, ležel několik týdnů v nemocnici a pak ho ještě čekal pobyt v lázních. Já najednou byla na vše na chalupě sama. Opuštěná, bez civilizace, bez internetu, se špatným mobilním signálem.

I tak jsem to zvládla. Manželova rekonvalescence trvala déle, než jsem doufala.

Sice se po dlouhých týdnech rozchodil, ale rozhodně ne tak, jako dřív. Při chůzi se potřebuje opírat o hůl, jinak má bolesti. Vážná operace zad a nohou má zkrátka své následky. Kdybychom věděli, co se stane, zůstali bychom ve městě.

Měli bychom zastávku u domu, upravené silnice v zimě a vše by asi bylo snazší.

Když se můj choť vrátil domů, neváhala jsem a zašla jsem na obec, zda by bylo možné něco v zimě dělat s jedinou příjezdou cestou, po které se k chatě dostanete, protože ani se sněhovými řetězy ten kopec prostě nevyjedete.

Bylo nám řečeno pouze to, že jsme danou situaci znali již předem a tuto komunikaci neplánují v nejbližších letech udržovat. V zimě tak manžel vychází maximálně na zahradu. Já si vždy vezmu lyžařskou hůl a vyrazím do jediné samoobsluhy ve městě.

Když si myslím, že mám na poště nějakou zásilku, nejdříve tam zavolám, abych se tam neplahočila zbytečně sněhem. To je zas kouzlo vesnice. Všichni se známe, a tak mi tyto informace paní pošťačka ráda sdělí po telefonu.

Smíření s realitou

Kdychom jen věděli, jaké se může stát neštěstí, asi by naše situace dnes byla úplně jiná. Jiný dům si už koupit nemůžeme, protože na něj nemáme. Ceny šly rapidně nahoru a my navíc většinu peněz dali do rekonstruce naší vysněné chaloupky.

V lednu nám zde mladší syn konečně vyřešil otázku internetu, takže už tady nejsme tak odřízlí od okolního světa jako dříve. Jsme rádi, že nám to tak rychle vyřešil, my bychom to zařídit nedokázali.

Jaro a léto

V těchto dnech manžela můžu vozit na rehabilitace a pomalu se zase musíme připravovat, na to, co budeme dělat následující zimu. Protože víme moc dobře, že kdyby se nám něco stalo, k chatě se nedostane ani sanitka.

V horách prostě bude vždycky sníh, i kdyby byla mírná zima. Už ted mám před očima příběh Broučků, kteří nakonec pod sněhem umřeli.

Ale na druhou stranu je to jinak pohádkové bydlení, jako z obrázku Josefa Lady. Zkusíme to tu ještě vydržet, protože je nám tu jinak dobře a milujeme to tady. Ale do budoucna už budeme muset uvažovat asi o nějakém domově pro seniory. Stáří prostě k životu patří a je třeba na něj myslet.

Milada (72), Ústecko

Související články
6 minut čtení
Dnes bych to vzala zpátky. Ty čtyři desítky let, kdy jsme spolu nemluvily. Stihly jsme se usmířit, ale pak sestra náhle odešla. Mělo to tak být? Tak krutý je osud. Probudila jsem se do zimního rána. Vzduch byl chladný, okna pokrytá námrazou a venku se na šedé obloze míhaly mraky. Seděla jsem na okraji postele, můj pohled byl upřený na starý a omšelý rám fotografie na nočním stolku. Byl to sníme
3 minuty čtení
Když se Anna narodila, byla to pro mě radost, kterou jsem nikdy nečekala. Byla tak živá, plná energie a zvědavosti. A to všechno je pryč. Anička byla jiná než ostatní děti. Vždy měla nějaký svůj pohled na svět. Často jsme spolu trávily čas venku. Já jsem jí ukazovala stromy, květiny, povídala o tom, jak krásný může být život. V její přítomnosti všechno vypadalo jednoduše a krásně. Ty chvíle byl
2 minuty čtení
Když mi bylo kolem padesáti, potkala jsem Janu. Byla to žena plná energie, optimistická a otevřená. Navenek? Hned jsme si padly do oka a já byla ráda, že jsem našla někoho, s kým si mohu popovídat, koho mohu pozvat na kávu a sdílet s ním radosti i starosti. Zdálo se, že jsme si byly navzájem oporou. Začátek problémů Všechno začalo být jinak, když Jana přišla poprvé s prosbou o peníze. Byl
3 minuty čtení
Po celý život jsem byla k druhým laskavá, věřila jsem lidem a dávala jim důvěru. Vždy jsem byla ta, která pomáhala. A doplatila jsem na to. Starala jsem se a věřila, že rodina je ta nejcennější věc, kterou máme. Moji tři sourozenci Až do dne, kdy jsem zjistila, že i ti, kterým jsem věnovala nejvíce, mi mohou ublížit.Narodila jsem se jako prostřední ze tří sourozenců. Měla jsem starší sest
5 minut čtení
Celý život jsem se vždycky snažila být silná, ale osud mi tolikrát hodil klacky pod nohy. Proč? Vyrůstala jsem v malé vesnici, kde byl život jednoduchý, ale zároveň naplněný, protože si tu lidé vzájemně pomáhali. Přicházela jsem o děti a naděje Byla jsem první dítě rodičů, a to na mě vždy kladlo určitý nárok. Od malička jsem se učila, že je třeba se o druhé starat, být silná a neztrácet n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová