Měla jsem letitou kamarádku, znaly jsme se snad čtvrt století. Nikdy bych nečekala, že zrovna ona by mi mohla něco takového udělat! Pracovaly jsme spolu. Já byla její nadřízená. Naučily jsme se oddělovat práci od přátelství a všechno fungovalo. Jiřina byla vždycky pracovitá a obětavá a já byla šťastná, že mám pod sebou někoho, na koho se mohu stoprocentně spolehnout. Když bylo třeba, neváhala z

Byla milá a ochotná. Pracovala u pultu s lahůdkami a vždy mi nabídla něco lákavého na zub. Jenomže to mělo velkou vadu. Šidila. Zprvu jsem si myslela, že je to jen náhoda, když jsem doma objevila nazelenalý plátek šunky. Prostě kolečka byla tak nešťastně namíchaná, kdo má čas prohlížet všechna! Ještě jsem ji v duchu omlouvala! Kdo ví, jaký má plat a s jakými starostmi se potýká, říkala jsem si.

Nemohla mít dlouho děti, a nakonec se stala pěstounkou. Manžel si našel jinou a ona zůstala na tři děti sama. To ji zlomilo. Vzdala to, a já jsem teď na všechno sama, jen abych děti zachránila před ústavem! Byla to doslova trýzeň. Už řadu let jsem s dcerou neřešila nic jiného než děti, které nemohla mít. Byla to klasika. Spousta marných vyšetření, léčitelů, cvičení a bylinek. Naděje střídala be

Prababičku Evu jsem nikdy nepoznala, zemřela před mým narozením. Zbylo po ní jenom několik fotek a šátek, který máma odložila na chalupě. Jednoho chladného jarního večera, když dcery přespávaly u kamarádky, která slavila narozeniny, jsem s manželem Tomášem vyrazila na chalupu. Chtěli jsme si užít chvíle ticha u krbu a jenom relaxovat. Večer byl příjemný, povídali jsme si a vypili láhev dobrého

Díky své zkušenosti vím, že horoskop opravdu může být užitečný. Hvězdy mi pomohly najít skvělého manžela! Postavení planet neurčuje ani tak to, co nás čeká a jaká bude naše budoucnost, ale spíše naznačuje, jací lidé jsou. Jaké jsou jejich povahy. A je také možné zjistit, zda se k sobě dva jedinci hodí nebo ne. Řídila jsem se rozumem Celý život jsem byla spíše založená prakticky a chtěla j

Pronajala jsem si chatu u rybníka a těšila se, že na pár dní vypnu. Noc co noc jsem ale zažívala nepříjemné chvilky. Měla jsem za sebou poměrně hodně náročné pracovní pololetí, proto jsem si potřebovala pořádně odpočinout. Když se jednomu známému nečekaně uvolnila chata, kterou pronajímal přímo u rybníka, nezaváhala jsem ani na vteřinu. Bylo to ideální místo pro meditaci. Alespoň to jsem si mys

Slýchávala jsem od kamarádek, že se jejich muži zbláznili na „stará kolena“, a byla jsem ráda, že můj Karel toto nevyvádí. Jenže pak s tím přišla dcera. Moje Karolínka. Taková hodná holka to byla. Dobře se učila, byla snaživá, vynikala ve sportu. Jen se jí nedařilo ve vztazích. Chodila s několika kluky, a když jsem se jí jednou v jejích 23 letech zeptala, jestli někoho má, protože už nám dlouho

Kamarádi mi mamku záviděli, protože byla kamarádská, nechovala se jako rodič. Bohužel. Ono bylo sice fajn, když máma nebyla taková ta pravá autorita, jíž se mnozí bojí. Jenže její nedůslednost byla spíš důsledkem trošku jejího nezájmu o mne. Začalo to už v mém dětství. Máma se dala dohromady se studentem z Francie, chodili spolu dva měsíce a už jsem byla na cestě. Když mi byl rok, táta se vráti

Marně jsem si lámala hlavu, proč mě Pepa pořád ještě nepožádal o ruku. Ani moje matka na to nemohla přijít. Nezbývalo než zahodit veškerou hrdost a jednoduše se ho zeptat. Dvě děti jsme už měli, a jejich tatínek mě stále nepožádal o ruku. Vrtalo mi to hlavou, ale zařekla jsem se, že nikdy nebudu škemrat, aby si mě Pepa vzal. A že bych si to sakra zasloužila! Co by chtěl víc – přemýšlela jsem. M

Ta koupě byla skvělá a neodradily mě ani myši. Těch se přece snadno zbavím... Jenže soused mě varoval, že nepřítel je větší a nebezpečnější. Co to je? Je to malé, šedé, má to oči jako korálky, velmi dlouhý ocásek − a sežere to všechno možné, odpadky, papír, staré hadry a nepohrdne ani masem. Myš! S tím mazaným nepřítelem jsem se měla utkat poté, co jsem výhodně koupila starý dům na okraji mě