Podle starých legend je to malé městečko na jihu Čech sídlem slovanského boha podsvětí. Touží tam snad Veles stále po smrti nevinných duší? To městečko jmenuje Velešín! Bydlela tam kdysi moje kamarádka, často jsem k ní jezdívala na kávičku a na kus řeči. A na ten den, kdy jsem za ní opět přišla, nikdy nezapomenu. Martina byla zdrcená, seděla na gauči a plakala. Byla se projít se svým psem na

Naše prosba byla vyslyšena a nešlo ji vzít zpět. Běda, když jsme na svůj zlozvyk jen pomysleli. Duchové neváhali použít i tělesné tresty. Zbavit se zlozvyků není vůbec jednoduché. Zejména kouření drtilo mě i mého manžela už mnoho let. Kromě toho, že člověk ničí zdraví sobě i okolí, tak se to krutě odráží na peněžence. Marně jsme se pokoušeli přestat. Když se nám narodila dcera Terezka, přísahal

Kdyby mi tehdy někdo řekl, že zase bude dobře, jen bych rezignovaně mávla rukou. Ale přišel poslední den roku a všechno bylo jinak. Kdo prožil osamělé Vánoce a Silvestra, ví, o čem mluvím. Ale moje maminka, která už není mezi námi, mě učila, že naděje umírá poslední. Tehdy jsem byla docela opuštěná. Táhlo mi na padesát a byla jsem čerstvě rozvedená. Syn studoval vysokou školu, bydlel na koleji

Bylo mi krásných dvacet jedna let a svět mi ležel u nohou. Kluci také. Jenomže já jsem chtěla jen toho jediného, který si mě nevšímal. Byla jsem dojemně mladá a bláznivě zamilovaná do mladého muže, o kterém jsem nevěděla vůbec nic. Měli jsme stejnou cestu Znala jsem ho jen z autobusu, ale nikdy jsme spolu neprohodili jediné slovo. Jen jsme ráno nastupovali na téže autobusové zastávce. Mys

Byla jsem ráda, když mě moje sestra, s kterou jsem se moc nevídala, pozvala na večeři. Prý si konečně hezky popovídáme! Nenapadlo mě, co má za lubem. Moje sestra byla jen o rok starší, ale blízké jsme si nebyly nikdy. Spíš vzdálené mnoho světelných let! Ani podoba nenapovídá, že bychom byly příbuzné, natož sestry. Ona malá a černovlasá, já vysoká blondýna. Byla upovídaná, zatímco já zamlklá. Ve

Po padesátce jsem skončila sama. Jak se to mohlo stát, že se na mě všichni vykašlali. Co je ode mne odehnalo? S manželovým náhlým a rázným odchodem jsem se smířila, co ale nesu opravdu těžce, je to, že moje dcery se v exmanželově nové ženě vidí. S Josefem jsme byli sehraná dvojka, alespoň to o nás všichni tvrdili. Měli jsme dobré nápady a odvahu pustit se do podnikání. Jak to dopadne, mě ani v

Kdykoliv přijedu na vesnici, kde jsem vyrůstala, stále se mi vrací ten den, kdy zemřela má kamarádka. A přitom to je už přes padesát let. I dnes to vidím jako včera. I pocit viny je stejně intenzivní. Neprávem jsem obvinila svoji nejlepší kamarádku. Maruška měla ještě o dva roky staršího bratra Martina. Právě on byl mojí první láskou. Napřed jsme byli tříčlenná parta, ale v pubertě se mé city k

Když jsem si našla konečně chlapa, se kterým mě zase začal bavit život, netušila jsem, jaká překážka bude jeho malá dcera! Našla jsem si přítele, který byl naprosto dokonalý a sedli jsme si od prvního dne. Je jako můj nejlepší přítel a sdílí se mnou nejen pohled na život, ale i některé bláznivé koníčky. Jen tedy přítelova dcera je problémem. Společná vášeň Když jsem se zamilovala do Jáchy

Se sestrou jsme měly vždy skvělý vztah. Samozřejmě, v pubertě se občas objevily šarvátky. Nikdy to ale nevygradovalo tak, jako když zemřela maminka. Moje sestra Ivana je o pět let starší. Když jsem se narodila, byla nadšená. Měla mě prý za svoje miminko, které hýčkala, chlubila se s ním, hrála si se mnou. Když jsme byly obě školou povinné, někdy jsem jí byla přítěží, ale bylo to samozřejmě tako

Těšila jsem se na příjezd vnuků, proto jsem pro ně nachystala místnost v podkroví. Zde jsme pak našli něco neuvěřitelného. Myslela jsem, že dům babičky a dědečka dobře znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Vnuci mě ale přesvědčili o opaku. Našli skrytý pokoj, o kterém neměl nikdo ani tušení. Znali jsme snad každou skulinu Náš rodný dům, ve kterém jsem vyrůstala se souroze