Na rozcestí se rozdělili a zamířili na vrchol. Po hodině čekání začali být všichni nervózní. Kam se poděli jejich kamarádi? Tento pozoruhodný příběh se stal mojí starší sestře Ireně a jejím přátelům, když chodili na vysokou školu a o víkendech pořádali s partou výpravy do hor. Já jejich vyprávění ale pevně věřím, protože Irena stála vždy nohama pevně na zemi. Nějaké fantazie nebo výmysly k ní n

Měla to být cesta z práce domů jako každá jiná. Ale zahlédla jsem v parku starší ženu, které se udělalo špatně. Tak jsem zasáhla. Myslela jsem si, že si nezasloužím zázrak. A přece mě potkal. Zachránila jsem lidský život a dobré síly se mi za můj čin odměnily. Měla jsem možnost vybrat si tři věci, které jsem si přála, po kterých jsem toužila. Moc dlouho jsem neváhala a řekla jsem, co bych si př

Během víkendu na horách jsem zažila noční můru. Ztratila jsem se v lese, všude jen sníh a stromy. Pak jsem uslyšela vytí. Kamarádka mi volala na poslední chvíli. Musela zrušit víkend na chalupě, kterou měla zamluvenou. Nabídla mi, abych jela místo ní. Byla by škoda, kdyby ubytování propadlo. Sice jsem tak narychlo nesehnala nikoho do páru, ale vyrazila jsem. Knížka u kamen a procházka sněhem mi

Stalo se to před několika lety. Vnučka Karolína se začala měnit. Nikdy by mě nenapadlo, že to skončí tragicky. Moje milované děvče, které jsem vychovávala od jejího dětství, začala být jiná. Ona, která mi vždy přinášela radost. Byla to veselá a chytrá holka. Najednou se mi ale začala vzdalovat. Začala trávit více času s nějakými novými kamarády a její chování se změnilo. Pořád jsem si říkala, ž

Myslela jsem, že jsem ve své samotě našla přítele. Bohužel to byl člověk, který ze mne jen vysával energii. Bylo to naprosto nesnesitelné. Už jsem byla v důchodu a dny mi plynuly pomalu. Ale v klidu. Pak se ale přistěhoval soused. Byl o mnoho let mladší než já, ale nějak jsem si k němu rychle vytvořila přátelský vztah. Neměla jsem velký okruh přátel, každý měl své rodiny, takže jsme na sebe nem

Bylo mi skoro čtyřicet, když jsem se setkala s Jaroslavem. Byla jsem osamělá, už jsem nedoufala v lásku. Jarda byl vdovec, staral se o dvě děti, Aničku a Tomáše, ale pro mě to nebyl problém. Milovala jsem je už od první chvíle. A myslela jsem, že jsme si všichni sedli. Po smrti Jardy se ukázalo, co ty dětičky roky skrývaly. Nový domov a začátek Po svatbě jsme se přestěhovali do domu na ok

Vdala jsem se bez lásky. Doufala jsem, že časem se to změní. Až po letech jsem pochopila, že takhle to nefunguje. Nemůžu říct, že by můj manžel Filip byl špatný člověk. Je zodpovědný, stará se o domácnost a nikdy na mě nezvýšil hlas. Jenže to, co nás kdysi spojovalo, už dávno zmizelo. Naše manželství je spíš na papíře, ve skutečnosti žijeme jako dva cizí lidé pod jednou střechou. S jeho kamarád

Potkat životního partnera v reálu, nikoliv přes seznamku, bývá ideální. Bohužel ne každý od života podobnou příležitost dostane. Můj životní příběh by se hodil jako románová předloha. Vystudovala jsem střední školu a od devadesátek pracovala na stále vyšších pracovních příčkách v bance. Takže na peníze jsem si nikdy nemohla stěžovat a spíše jen nechápavě kroutila hlavou nad tím, jak jiné holky

Celý život jsem pracovala v kanceláři. Prošla jsem několika firmami, ale většinu svého profesního života jsem strávila na jednom místě. Práce mě bavila, měli jsme kolektiv, který jsem si nemohla vynachválit, a každý den jsem se těšila na své kolegy. Vždycky jsem věřila, že dobré pracovní vztahy jsou základem pohody v práci. Bohužel jsem nedávno zjistila, že ne všichni kolegové mají stejné ho

Jsem ve věku, kdy člověk bilancuje. Měla bych si užívat klidné stáří, ale trápí mě jedno tajemství, které mi nedá spát. Něco, co jsem nikdy nikomu neřekla, ani své nejlepší přítelkyni. Mám za sebou čtyřicet let manželství. S manželem jsme spolu prošli dobrými i špatnými časy. Byli jsme mladí, když jsme se brali, a tehdy jsem věřila, že to bude navždy. A možná bych tomu věřila i dnes, kdyby se p