Tajemné příběhy – 88. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Tajemné příběhy

5 minut čtení

To, že některé osoby vidíme pouze my, neznamená, že neexistují. Na procházkách lesem se mi zjevoval přízrak staré ženy! ředloni jsme si s manželem Radimem půjčili chatu od známých, kteří odjeli dlouhodobě do zahraničí. Oba dva jsme měli přírodu moc rádi a tamní lesy přímo vybízely k několikahodinovým procházkám. Známí nebyli proti. Lesy hned za domem Souhlasili a my jsme jim na oplátku sl

zobrazit více >>

Když onemocním, ozve se v noci zpěv

3 minuty čtení

Už několik let žiji většinu času sama, jen občas za mnou přijedou moji synové. A právě, když jsou u mě, slyším v noci hlasy. Můj manžel Václav zemřel před více než deseti lety. Od té doby jsem sama. Žiji i nadále v našem bytě. Nedokázala jsem ho po smrti manžela opustit. Nikdy se tam nedělo nic zvláštního. To až poslední dobou. Hlasy z obýváku Celé to začalo loni na jaře. Dostala jsem ošk

zobrazit více >>

Moudrý stařec mi poradil dobrou medicínu

2 minuty čtení

Do nového roku jsem si dala závazek, že zhubnu. Vůli jsem měla pevnou, ale přehnala jsem to. Na zdravotní potíže jsem dostala radu nad zlato. Takové novoroční předsevzetí si dává kdekdo – udělat něco se svou postavou. Po dvou dětech jsem přibrala třicet kilo a sama sobě se nelíbila. Rozhodla jsem se, že se sebou musím něco udělat, abych zase oblékla své oblíbené šaty a nebála se, že budu v přil

zobrazit více >>

Co jsme večeřeli v hospodě plné duchů?

3 minuty čtení

Ten podnik se zjevil před námi v mlze jako na zavolání. Obsluha byla ale podivná. Později jsme tu hospodu hledali marně. Jako by se do země propadla. Stalo se nám to v době, kdy byly děti ještě malé. Jeli jsme na výlet do jižních Čech. Dodnes si říkám, kde se tam ta stará hospůdka tak najednou vzala. V mlze za zatáčkou uprostřed samoty. Ani nikdo z místních o ní nikdy neslyšel. Byly prázdnin

zobrazit více >>

Kocour Marcipán mi zachránil život

2 minuty čtení

Nevolnost mě přepadla při práci na zahrádce, moje tiché sténání nikdo neslyšel, přiběhl jen náš kocour. A pochopil, že je zle! Obecně se říká, že nejlepším přítelem člověka je pes, mě ale zachránil náš kocour. Bydlím v malém městě, kde mají k sobě lidé sice blízko, ale o to více jsou k sobě nevšímaví. Myslím, že to je hlavně nešvar této doby, jsme si vzájemně jedno. Před čtyřmi lety se mi př

zobrazit více >>

Podivný rozhovor u hrobu

5 minut čtení

Tam, kam chodíme za svými mrtvými, můžeme některé z nich někdy skutečně potkat! Na ta dvě setkání na hřbitově nikdy nezapomenu. Hřbitovy jsem nikdy v lásce příliš neměla. To místo na mě vždy působilo depresivně. Změnilo se to až po smrti mých rodičů. Tehdy jsem hřbitov začala vnímat jinak. Jako místo spojení živých a mrtvých, kde si člověk může v klidu nerušeně zavzpomínat. Pravidelné návště

zobrazit více >>

Duch studentky mi dobře radil

3 minuty čtení

Nic jsem neuměla. Přesvědčená, že mě čeká další pětka, jsem šla k tabuli. Někdo tam ale najednou byl se mnou a skvěle mi napovídal. Rozhlédla se po třídě pátravým pohledem. „K tabuli půjde Svačinová!“ zaznělo od učitelské katedry. To nemůže být pravda. Bude to druhá nedostatečná, co dostanu. Kráčela jsem k tabuli a přemýšlela, jestli mám hned vyložit karty na stůl a říct, že jsem dutá jako bamb

zobrazit více >>

Vnučka objevila zámek ze svého snu

3 minuty čtení

Od dětství se jí zjevoval zámek jako z pohádky a ona si myslela, že neexistuje. Že to je pouze snový přelud. Až jsme jednou přijely do městečka v západních Čechách... Vždycky jsem ráda cestovala a vedla k tomu i své děti. Syn se později odstěhoval na druhou stranu republiky, a já pokračovala ve výletech se svou dcerou Monikou a vnučkou Karolínkou. Monika si vzala za muže typického českého pe

zobrazit více >>

Podivné stíny se v noci měnily v hladové upíry

3 minuty čtení

Pozdě jsem pochopila, proč byl ten podnájem tak levný! V tom bytě praskaly žárovky, vrzala podlaha a ozývaly se divné zvuky. Noci byly děsivé. Byla jsem tehdy čerstvá absolventka vysoké školy a nastoupila do zaměstnání. Největší problém bylo bydlení v Praze, sehnat ho v tehdejší době bylo téměř nemožné. Nový byt Na ubytovně jsem bydlet nechtěla, byly pro mladou dívku postrachem. Zoufale j

zobrazit více >>

Odhalila jsem tajemstvích bílých střevíčků

3 minuty čtení

Tu práci kastelánky hradu jsem přijala s radostí. Poté jsem ale zjistila, že hrad má tajemného obyvatele, kterému se líbí moje bílé střevíčky. Svit se prodral okenicemi ve Zlatém sále a dopadal jako svítící oko na koberec, sešlapaný od nohou turistů. Jako nová kastelánka jsem velmi dobře znala všechny prostory a věděla, jakou scenérii v nich vytváří měsíční světlo. Leckde působila atmosféra str

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›