Bylo mi dvacet let a nemohla jsem najít své místo v životě. Správnou cestu mi ukázal až muž, který rozebral můj horoskop. Zjistila jsem, že každý člověk má své předem dané dispozice, které by měl znát a umět je využít ve svůj prospěch. Astrologie může pomáhat lidem, kteří se ocitnou na životní křižovatce. Vím moc dobře, o čem mluvím, protože jsem díky horoskopu kdysi změnila svůj život k lepším

Když zemřela kamarádka, zdrtilo mě to. Před posledním rozloučením se ale stalo něco, co mi dalo naději, že není všem dnům konec. Pracovala jsem dlouhých třicet let v knihovně. Nastoupila k nám pomocná síla v podobě seniorky Lídy. Na věk jsem se jí nikdy neptala, ale podle vrásek a celkové vizáže bych jí tipovala něco přes šedesát let. Měly jsme ale stejné názory a byla mi velmi blízká. Po pěti

Babička mě poslala na sběr třezalky. Byla nemocná, a tato bylina měla největší moc právě tuhle noc za úplňku. Les voněl a všude bylo zelené moře, v jehož vlnách se koupal stříbrný měsíc. Byl v úplňku. Kráčel jsem po úzké pěšině a na cestu si svítil baterkou. Pod paží jsem měl zavěšený proutěný košík, ve kterém bylo zatím prázdno. Blížil se začátek psí hodiny, půlnoc, kdy jsou prý v pozoru nadpř

Chvátala jsem tehdy domů, navzdory velké únavě jsem jela jako o závod. Vtom jsem uslyšela povědomý hlas, jak na mě volá. Zabránil tak neštěstí. Nemyslela jsem si, že jsem natolik unavená, aby mi hrozil mikrospánek. Najednou se to ale stalo. Byl to zlomek vteřiny, a já spala. V jízdě na dálnici… Náhle jsem spatřila tvář mého mrtvého dědečka, ozářenou zvláštním světlem. Objevila se přímo přede mn

Toužila jsem mít na hlavě zase bohatou hřívu, a tak jsem si koupila příčesek. Jak jinak, než z pravých vlasů. Měla jsem ho na hlavě jen jedinkrát a poté jsem měla nezvanou návštěvu. Mívala jsem nádherné, dlouhé a husté vlasy, které mi každý záviděl. Také jsem na ně byla náležitě hrdá. Tak tomu bylo ještě ve čtyřiceti, nechápala jsem, jak je možné, že mají někteří lidé na hlavě jen pár neduživýc

Dostala jsem se do velkých zdravotních potíží. Lékaři nepomohli a já už se připravovala na nejhorší. Pak mi vnučka přinesla krásnou, modrou pyramidu. Myslím, že to bylo způsobeno velkým psychickým vypětím a stresem, kterého jsem tehdy měla požehnaně. V práci jsme měli novou šéfovou, která nic neuměla, paradoxně o to byla suverénnější. Jak jsem se do práce vždycky těšila, najednou to byly ner

Čekala jsem, kdy udeří krutý osud. Nechala jsem náš dům vysvětit a kupovala různé talismany. Přesto si chtěla smrt zase vzít svou daň. Odrazil ji až šperk darovaný z lásky. J e to už čtyřicet let, co jsem potkala svého manžela Toníka. Stále se máme rádi, i když se nám už dávno objevily šediny. Máme dva zdravé a šikovné syny, kteří se postavili na vlastní nohy, ale z „mama hotelu“ se jim stále n

Manžel věřil, že smrtí život nekončí. Slíbil mi, že až zemře, dá mi jednoho dne znamení z onoho světa. Jak řekl, tak učinil. Loni v květnu mi zemřel manžel Mirek. Bylo to dva měsíce po operaci srdce. Nechtěla jsem si připustit, že je jeho život u konce. Ležel v nemocnici a já se modlila za zázrak, který se bohužel nekonal. Je až úsměvné, že ještě předtím, než vážně onemocněl, jsme často řeši

Kamarádka měla neklidné noci, chodil ji navštěvovat ženský přízrak. Musely jsme zjistit, o koho se jedná, a pomodlit se za její duši. Od jisté doby vím, že duše zemřelých nechtějí, abychom na ně zapomněli. Zjistila jsem to v době, kdy moji kamarádku navštěvoval tajemný přízrak ženy. Rituál se svíčkami Dlouho nebylo jasné, co po Evě nadpřirozená bytost chce. Kamarádka z toho byla docela vy

Přežila jsem své dítě. Zbyly mi jen vzpomínky a látkový kapesník. Nosila jsem ho pořád u sebe, ale jednoho dne záhadně zmizel. Přihodilo se mi něco, co bych nepřála ani svému největšímu nepříteli. Ve věku dvaceti let mi zemřel syn Martin. Osudnou se mu stala jeho vášeň pro motorky. Možná je to těžké pochopit, ale musela jsem se z místa bydliště odstěhovat. Jinak bych se asi zbláznila. Zůstal