Když jsem zjistila, že nám hrozí ztráta rodinného domku, protože jsme jím ručili synovi, běžela jsem do kostela prosit o pomoc. A stal se zázrak!

Vše začalo, když se náš syn rozhodl, že začne podnikat. Byl to kluk poctivý a nikdy by nás nedostal do potíží vědomě. Firma mu šlapala několik let bez problémů. Jenže pak se stala hrozná věc.

Synovi nezaplatil zákazník za práci, byla to obrovská zakázka, která mu podrazila nohy. A přesně v tu chvíli se to začalo hrnout. Půjčil si od lichváře, protože další půjčku mu už banka nedala. Na tu první, kterou si bral, když rozjížděl filmu, jsme mu ručili naším domem.

Exekutor

Syn ale náhle nestíhal splácet, a tak problémy na sebe nedaly dlouho čekat. Brzy nám zazvonil u dveří exekutor a začal se domáhat svých práv. Vypadalo to, že přijdeme o střechu nad hlavou!

Nejsem člověk, který by chodil každý den do kostela, ale v tu dobu jsem tam seděla i dvakrát denně. Jak se říká: tonoucí se stébla chytá.

Ponořila jsem se do modlitby a úpěnlivě prosila všechny svaté o pomoc. Nejvíce jsem se bála o syna, protože začal mít deprese. Bála jsem se, že si něco udělá.

Jděte domů

Asi po třech týdnech, co jsem v kostele vysedávala, se najednou vedle mě objevil kněz. Díval se na mě upřeně a říkal, že všechno bude dobré: „Běžte domů a uvidíte sama.“ Jako omámená jsem šla domů, a tam čekal syn.

Nadskakoval radostí, že mu konečně ten zákazník zaplatil, co mu dlouho dlužil, a navíc dostal i novou zakázku. Byli jsme zachráněni, kněz se nemýlil. Nazítří jsem šla do kostela, abych mu to pověděla.

Místo něj tam byl ale jiný kněz, postarší pán, který mi řekl, že v této farnosti slouží sám, o žádném jiném knězi prý neví. Dodnes tedy netuším, kde se tam ten muž, který mi dobře radil, tehdy vzal. Jsem ale přesvědčená, že jsem si záchranu naší rodiny vymodlila.

Renata (77), Zlínsko