K této příhodě došlo už dávno. Bylo mi třináct let a byly zrovna letní prázdniny. V takovém věku člověk často koketuje se záhrobím. S partou kamarádů jsme se to odpoledne toulali lesem, až jsme došli ke hřbitovní zdi. Byl to starý, zchátralý hřbitov, který už řadu let nebyl přístupný veřejnosti. U vstupní brány byla malá loučka, a tak kamaráda Kubu napadlo, že bychom tam mohli přenocovat. Prý ž

Ráda se procházím sama neznámými místy. Tentokrát jsem ale narazila na podivný opuštěný dům. A v něm slyšela hlasy. Před deseti lety jsme byli s přítelem na dovolené na jihu Itálie. Protože nerada trávím celé dny jenom na pláži, toulala jsem se i po okolí. Ten den, kdy se mi stala ona podivná věc, jsem se vydala na procházku sama. Obloha se zrovna zatáhla, což mi vyhovovalo, protože na chůzi ne

Tehdy jsme vyrazili s kamarády na výlet. Strhla se bouře, a my byli rádi, že nás jeden dobrý muž nechal přespat ve sklepě. Děsil nás ale tím, že to bývala kdysi šatlava... Objevili jsme se na cestě jako přízraky na kolech. Skupinka čtyř nadšenců, kteří vyrazili za dobrodružstvím. Já, můj budoucí manžel a dva kamarádi. Zuřila zrovna pořádná bouře, na kolech byl déšť dvojnásob otravný. Zoufale js

Tehdy mě a mého muže postihlo hrozné neštěstí. Přišli jsme o malého syna. Když se po mnoha letech narodil náš vnuk, začaly se dít podivné věci. Když se můj vnouček Adámek narodil a já přišla za svou dcerou do porodnice, málem se mi zastavilo srdce. Dívala jsem se najednou do očí svého synka Pepíčka. Zemřel v devíti letech. Srazilo ho auto, když jel na kole. Byla jsem tehdy úplně na dně a při ži

Byla jsem v nemocnici nová. A vyděšená. Na radu od zkušené kolegyně nikdy nezapomenu. Duše zemřelého se nesmí zapomenout pustit na svobodu. Vždycky jsem si přála být zdravotní sestrou. Když jsem se dostala na zdravotní školu, byl to jeden z mých nejšťastnějších dnů v životě. Svůj sen jsem měla na dosah ruky. Jako zdravotní sestra jsem zažila mnoho zajímavých, a dokonce i záhadných věcí, zážitek

Některá spojení mezi lidmi jsou silnější, než se může na první pohled zdát. Věřím, že se se mnou manžel přišel rozloučit. Už je tomu sice pět let, ale já mám stále pocit, jako by se to stalo včera. Petr často jezdil na služební cesty. Někdy nebyl doma tři dny, jindy se vracel ještě týž den. Sám to neměl rád, když spal mimo domov. Jedno takové rozhodnutí vrátit se ještě večer ho ale stálo život.

Některá setkání mohou změnit a ovlivnit náš život. Před třiceti lety mě oslovil neznámý muž a řekl, co mě v životě čeká. Před několika lety jsem zažila podivné setkání s jedním sympatickým mladým astrologem, které dočista změnilo můj pohled na budoucnost. Hvězdy skutečně nelžou Věděla jsem od té doby, kdy mohu čekat úspěchy a kdy pro změnu ztráty. Horoskop, který mi vyložil, nelhal v dobr

Nemohla jsem přijet na pohřeb svému strýci. V ten den jsem tedy alespoň uctila jeho památku a vzpomínala na něj. Někdy se v našich životech přihodí věci, kterým nerozumíme. V čase, kdy zemřel můj oblíbený strýc Miloš, jsem byla tisíce kilometrů daleko. Je tedy víc než zvláštní, že nám i tak bylo dopřáno poslední rozloučení. Smrtí to nekončí Nikdy jsem se nezajímala o to, co je po smrti. K

Tragédie se začaly sypat na naši rodinu jako krupobití. Až neteř Janička odhalila, odkud to strašlivé zlo přichází. Bylo ukryté v krásném prstenu. Rány osudu, jinak se tomu nedalo říct. Začaly se na nás valit ze všech stran, jako by to bylo nějaké prokletí. Děti byly více nemocné, než zdravé, a samý úraz. Navíc se čím dál víc hádaly, ba i rvaly. A bylo toho víc. Manžel toho měl v práci moc a je

Ta dívka stála v noci na kraji silnice, vypadala tak vystrašeně, ale co se jí stalo, nám říct nedokázala... Projížděli jsme s manželem večerním městečkem. Spěchali jsme na chalupu známých, kteří nás pozvali na oslavu kulatin. Cesta ubíhala vcelku dobře, ale pak se nám do cesty připletla objížďka, a tak jsme museli zapnout navigaci. Poradila nám, ať na nejbližší křižovatce odbočíme doprava. Směr