Dcera s kamarádkou mi chtěly za každou cenu najít chlapa. To se jim ale nepovedlo. Monet mě zachránil před osamělostí víc než jakýkoliv člověk. Po smrti manžela jsem měla pocit, že se můj svět zastavil. Dva roky jsem se učila žít sama, až se do toho vložily moje dcera Anna a nejlepší kamarádka Radka. Obě byly přesvědčené, že žena před šedesátkou nemůže zůstat zavřená doma, a tak mi bez mého věd

Na svůj dokonalý pořádek jsem byla pyšná. Nakonec se ale z mého chorobného uklízení stala nesnesitelná nemoc, před kterou každý utíkal. Moje maminka byla posedlá uklízením, což se na mně nepochybně podepsalo.V té dokonalé čistotě jsem se našla. Stal se ze mě snad ještě větší pedant na úklid a na hygienu, než byla ona. Navíc jsem byla odjakživa hrozný hypochondr. Stačí jediná bakterie nebo virus

Jako dřevorubec jezdil manžel občas po lese na koni, protože všude se s technikou zkrátka nedostanete. Jednou ho náš koník Vili „varoval“, že cítí oheň. Nemýlil se. S požáry lesů se v dnešní době, kdy je velké sucho, roztrhl doslova pytel. Všude se hovoří o tom, aby lidé neodhazovali nedopalky nebo nerozdělávali v lese oheň. Jenže to ani zdaleka není jediné nebezpečí, které může způsobit lesní

Těšila jsem se, že odchodem do důchodu všechno špatné skončí. Jenže místo úlevy přišlo období, kdy mi bylo ještě hůř než v práci. Poslední roky v práci pro mě byly velmi náročné. Vlastně už to můžu říct na plnou pusu: bylo to čiré utrpení! Přitom to kdysi, před mnoha a mnoha lety, bylo zaměstnání mých snů. Fajn kolektiv, perfektní nadřízení – všechno šlapalo jako hodinky, vedení se chovalo k za

Můj manžel měl vždy apetit a já mu byla vděčná, že bez reptání snědl, co jsem mu naservírovala. Nad ničím se neošklíbal. Mně se to na něm líbilo a vlastně to bylo roztomilé. Všechno, co jsem mu dala na stůl, jedl s takovou láskou, že jsem měla chuť vyvařovat mu pořád dokola. Spokojený život Naše děti šly ve stopách svého otce a nebyly to žádné vybíravky. Jak mi je všechny moje kamarádky z

Vždy jsem snila o tom, že až budu slavit šedesátku, bude náš dům připomínat reklamu na štěstí a já oslavenkyni z reklamních spotů. Sen to byl pěkný... Představovala jsem si všude bílé ubrusy, vázané květiny, klidnou hudbu a vnoučata, která způsobně sedí u stolu a s úsměvem mi děkují za mou péči. Realita mého letošního jubilea byla ale spíš podobná nepovedenému natáčení grotesky, a přesto, nebo

Prostě se to stalo. Už roky miluji ženatého muže, tátu od dětí, který se věnuje rodince. Je to špatné, ale já rozhodně neplánuju, že bych se ho vzdala. Jiskra, nebo spíš požár nevídaného rozměru se rozhořel na oslavě našich společných přátel. Já byla v té době už dlouhou dobu sama. On byl bavič, který rozesmál celou společnost. K tomu nesmírně pohledný a galantní muž. Zásah blesku Když js

Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy. Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít nepodařilo, jen tu a tam nějakou minci nebo kousek starého kovové

V mládí jsem byla neprůbojná holka bez sebevědomí. Vyrostla ze mě zamindrákovaná žena. Nakonec jsem pochopila, že své štěstí mám ve svých rukou. Kdybych tak mohla vrátit čas a věděla dříve tolik, co teď! Jenže člověk si musí nejspíš projít zkušeností, i když je někdy bolestná, aby se dopracoval k moudrosti. Jako malá holka jsem byla nejmladší ze tří sourozenců, a musela poslouchat všechny v rod

Nikdy nevíte, koho kde potkáte a jak vám zatočí se životem. Nikdy bych nevěřila, že svědek mého muže na svatbě se jednou postaví na mou stranu. S Martinem jsme se brali v době, kdy mi bylo pětadvacet. Nemuseli jsme, ale byli jsme tak zamilovaní, že jsme cítili potřebu svůj vztah zpečetit tímto krokem. Otěhotněla jsem rok po svatbě, na které mi byla za svědka moje nejlepší kamarádka, zatímco Pet