Můj manžel měl vždy apetit a já mu byla vděčná, že bez reptání snědl, co jsem mu naservírovala. Nad ničím se neošklíbal. Mně se to na něm líbilo a vlastně to bylo roztomilé. Všechno, co jsem mu dala na stůl, jedl s takovou láskou, že jsem měla chuť vyvařovat mu pořád dokola. Spokojený život Naše děti šly ve stopách svého otce a nebyly to žádné vybíravky. Jak mi je všechny moje kamarádky z

Vždy jsem snila o tom, že až budu slavit šedesátku, bude náš dům připomínat reklamu na štěstí a já oslavenkyni z reklamních spotů. Sen to byl pěkný... Představovala jsem si všude bílé ubrusy, vázané květiny, klidnou hudbu a vnoučata, která způsobně sedí u stolu a s úsměvem mi děkují za mou péči. Realita mého letošního jubilea byla ale spíš podobná nepovedenému natáčení grotesky, a přesto, nebo

Prostě se to stalo. Už roky miluji ženatého muže, tátu od dětí, který se věnuje rodince. Je to špatné, ale já rozhodně neplánuju, že bych se ho vzdala. Jiskra, nebo spíš požár nevídaného rozměru se rozhořel na oslavě našich společných přátel. Já byla v té době už dlouhou dobu sama. On byl bavič, který rozesmál celou společnost. K tomu nesmírně pohledný a galantní muž. Zásah blesku Když js

Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy. Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít nepodařilo, jen tu a tam nějakou minci nebo kousek starého kovové

V mládí jsem byla neprůbojná holka bez sebevědomí. Vyrostla ze mě zamindrákovaná žena. Nakonec jsem pochopila, že své štěstí mám ve svých rukou. Kdybych tak mohla vrátit čas a věděla dříve tolik, co teď! Jenže člověk si musí nejspíš projít zkušeností, i když je někdy bolestná, aby se dopracoval k moudrosti. Jako malá holka jsem byla nejmladší ze tří sourozenců, a musela poslouchat všechny v rod

Nikdy nevíte, koho kde potkáte a jak vám zatočí se životem. Nikdy bych nevěřila, že svědek mého muže na svatbě se jednou postaví na mou stranu. S Martinem jsme se brali v době, kdy mi bylo pětadvacet. Nemuseli jsme, ale byli jsme tak zamilovaní, že jsme cítili potřebu svůj vztah zpečetit tímto krokem. Otěhotněla jsem rok po svatbě, na které mi byla za svědka moje nejlepší kamarádka, zatímco Pet

Tuhle ženu jsem potkala v divokých devadesátkách, když se všechno měnilo a lidé ztráceli hlavu z vidiny velkého bohatství. Jmenovala se Renata. Byla o patnáct let mladší než já, tehdy jí mohlo být kolem pětatřiceti, a vypadala jako ženská z reklamního katalogu. Dlouhé blond vlasy až do pasu, vysoké podpatky i při cestě pro rohlíky a make-up dokonalý od rána do večera. Tvrdila, že pracuje jako k

Byla to milá, krotká ovečka. Pobíhala po zahradě babičky a spokojeně se pásla. Lezla jsem na ni a vozila se. Netušila jsem, jak moc mi to pomůže. K babičce na vesnici jsme jezdili se sestrou a rodiči často. Sestra byla o čtyři roky starší, než já. Nejvíce jsme se těšily na zvířátka, která babička měla. Ovšem byl tam i jeden velký postrach – kohout, který měl na nás spadeno. Dokázal nás honit

Byly jsme skvělé kamarádky ze střední. Přísahaly jsme si, že budeme nejlepší parta navždy. Jenže já se nechala strhnout vášní. Na střední škole jsem se potkala s Mirkou a Hanou. Okamžitě jsme si padly do oka. Rozuměly jsme si, jako bychom se znaly odjakživa. Jak čas šel, naše přátelství posilovalo. Po maturitě, když naše studium končilo, jsme vyrazily na výlet do Krkonoš, a tam si přísahaly nes

Nevěřila jsem, že by mi Jiří někdy zahnul. Přesto se tak stalo. Chtěla jsem se rozvést, ale nakonec jsem tu radost sousedce udělat nemohla. S Jirkou to byla velká láska už od školky. Já měla ve vztahu vždy navrch, zatímco Jiří žárlil. Nikdy mě nikam nepustil samotnou, zejména na plesy a různé společenské akce. Dokonce i na mé firemní večírky se dokázal vnutit, aby mě měl na očích. Smála jsem