Svět je malý a o náhody tu není nouze. A právě jedna taková náhoda úplně změnila našemu příteli Karlovi život, a určitě k lepšímu. Už je to dávno, ale nikdy na to nezapomenu. Byli jsme ještě docela mladí, šli jsme s manželem na procházku a potkali jsme jednu známou s kočárkem. Znali jsme ji jen trochu, ale i tak jsme se s ní zastavili, abychom se zeptali, jak se jí daří, a abychom pochválili v 

Ne každý je studijní typ, není-liž pravda? Třeba já jsem studijní typ rozhodně nebyla, jenomže rodiče poručili, abych šla na gymnázium. Zamilovala jsem se. Bohužel... Mrzí mě, co jsem vyvedla o maturitě a vlastně i předtím. Ale dneska už je to úplně fuk, čas to dávno smazal, ale dost jsem za to zaplatila. Velkou bolestí. Nebyla jsem bůhvíjaká studentka, když to řeknu hodně opatrně. Už na základ

Nastupovala jsem na první místo s velkými sny a představami, jak změním celé školství a hlavně své žáky. Ale pedagogy jsem změnit neuměla. O své profesi jsem měla jasno, už když jsem šla k zápisu do první třídy. Budu paní učitelkou! Řekla jsem jasně a nahlas. Na rozdíl od většiny spolužáků jsem se svého předsevzetí držela. Šla jsem posléze na střední pedagogickou školu a pak na vysokou. Chtěla

Do zaměstnání nám přišla nová kolegyně, která se jen vymlouvala na své malé děti, a práci jsme za ni dělaly my. Když Petra nastoupila k nám do firmy, měli jsme z ní dobrý pocit. Byla plná energie a chuti do všeho. Nic pro ni nebyl problém. Měla dvě malé děti. Ale říkala, že návrat do práce hravě zvládne, že o děti se má kdo postarat. Byla vdaná a podle jejích slov měla obě babičky na hlídání, s

Manžel byl takový tyran, že jsem od něj radši utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout. Dodnes se s nimi peru. Mám to na doživotí? Byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že se můj manžel David změní. Už před svatbou jsem měla pochopit, že s ním není všechno v pořádku. Byl dvakrát rozvedený. Z každého manželství měl jedno dítě. Zajímavé bylo, že se rozvedl vždy, když dítěti bylo kolem

Takový hezký a šikovný chlapec to byl, jen jsme z něj nemohli dostat jediné slovo. Podařilo se to až sousedovic andulce, jen s ní náš Vláďa dokázal hovořit. Nevím, kde se ty nové nemoci pořád berou. A neminulo to ani naši rodinu. Dceři se narodil syn, Vladimír, bylo to krásné miminko. Ale jak šel čas, najednou jsme zjišťovali, že s ním něco není v pořádku. Žil hodně ve svém světě, vystačil si s

Manželství jsem už měla za sebou, děti byly dospělé a práci jsem měla jistou. Nemohlo mě nic překvapit. Pak přišla ale Hana. Poznaly jsme se v práci. Nastoupila jako nová účetní, mladší o dobrých patnáct let. Byla energická, rychlá, pořád se smála. Mně imponovalo, jak se nebojí říct svůj názor. Brzy jsme spolu začaly chodit na obědy. Vyprávěla mi o rozvodu, o tom, jak zůstala sama se synem a

Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem. Teď si říkám, proč jsem ty změny neudělala dřív. Proč jsem byla tak dlouho naivní? Od života jsem toho nechtěla málo. Dokonale jsem si vysnila, jakého partnera chci, jaká bude moje domácnost, kolik budu mít dětí a co z nich jednou bude. Prostě jsem byla beznadějný snílek. A ze svých představ jsem nehodlala slevit. Což byla chyba. Jakmile nějaký muž

Věděla přesně, kdy vyjdu ze dveří, nebo se vrátím dříve ze školy. Dokázala lstivě číhat na neskutečných místech, aby mi mohla ublížit. Měla jsem z té kozy opravdu strach. Mezi zvířaty na našem dvorku vládly zajímavé vztahy. Pes kamarádil s vepříkem tak, že jeden bez druhého neudělal krok. Ale i mezi přáteli někdy nastanou nesváry. Jednou zarylo prasátko svůj nenechavý rypáček pejskovi Punťovi d

Ten den mi hned ráno zazvonil telefon. Na něm číslo kamarádky z chaty. To, co potom následovalo, bylo jak noční můra! Zvedla jsem sluchátko a ozvalo se: „Je mi to líto, ale manžel tě podvádí!“ Napřed jsem jí nechtěla věřit, myslela jsem, že si ze mě utahuje. Ona mi však vážně popsala, jak ho viděla na naší chatě s jinou ženou. Rovnou jsem útočila Manžel měl dorazit domů až večer a já v so