Syn je hodný a slušný člověk. To ale nestačí k tomu, abyste byli sympatičtí každému. Čekání v noci na autobus ho stálo málem život. Můj syn Michal ve škole nikdy nepatřil k premiantům, ale nějak dodělal učňák a našel si dobré místo automechanika. Dětství neměl lehké. Byla jsem na něj a jeho dva bratry sama. Měla jsem se hodně co ohánět. Michal byl nejstarší, tak velká zátěž ležela i na něm. Mus

Nikdy by mě nenapadlo, že se mi něco takového stane. V mém věku už jsem si myslela, že život s láskou mám přečtený od první do poslední stránky. Jak se ukázalo, některé kapitoly čekají, až k nim jednou skutečně dozrajeme. A ta moje přišla v okamžiku, kdy jsem to čekala nejméně. Bylo mi čerstvě 65 let, když jsem se přestěhovala do malého města na jihu, abych měla blíž k dceři a vnoučatům. Po man

Kdysi dávno jsem potkala muže svých snů. Bohužel jsem neměla dost odvahy na to, abych tuhle svoji životní šanci dotáhla do konce. Teď už je na všechno pozdě. Zbyly jenom vzpomínky, zůstaly otázky. Možná sen, který se ale ve skutečnosti nikdy neodehrál. Byla to naděje Počátkem devadesátých let jsem přijela do Brna za svou bývalou spolužačkou. Dlouho jsem ji neviděla, jenže nedopadlo to dob

Brát v životě všechno vážně a doslova je hloupost. Dnes už to vím a je mi dobře na světě. Moje kamarádka Hanička se tváří naprosto zoufale. „To byl tedy pěkný trapas. Už tam nikdy nejdu. A ty ses tomu ještě smála.“ Dívá se na mě svýma velkýma modrýma očima pěkně vyčítavě. „Taková strašná ostuda! Co si o mně pomyslí. Že už jsem snad nesvéprávná.“ Smála bych se klidně dál, ale vím, že ona by t

Nechci vypadat jako matka, která si vychovala mamánka, ale ta ženská, která okupuje náš dům, v něm už nezůstane. Je tak vypočítavá! Syn Jarda, můj chlapeček, byl vždy moc hodný. Po maturitě sice uvažoval o vysoké ve velkém městě, ale když ho nevzali, našel si práci u nás a zůstal bydlet doma. Byla jsem už pět let vdovou, tak jsem to přivítala s nadšením. Sama bych náš velký barák nezvládla a mu

Veškeré seznamovací večery i dovolené selhaly. Vypadalo to, že zůstanu sama. Vše se změnilo, když jsme jely s Ančou na hory. Bylo mi dvaačtyřicet a ztratila jsem naději na vdavky. Veškeré sny o svatbě byly v tahu. Už je pozdě, říkala jsem si sklíčeně. Máma vyváděla psí kusy, pořád něco mlela o vnoučatech, už se to fakticky nedalo poslouchat. Jenomže všechny ty seznamovací akce, všelijaké seznam

Když jsem nemohla lásku najít já, nedokázala, jsem přenést přes srdce, že by moje sestra měla mít šťastný vztah. Musela jsem jednat. V mládí jsem byla veselá holka, která si chtěla jen užívat. S kolika kluky jsem chodila, bych těžko spočítala. To moje mladší sestra Miluška byla jiná. Byla to tichá duše, která byla raději doma, než někde na zábavě. Když jsem se ji snažila vytáhnout od učení, ned

Říká se, že černá kočka přináší smůlu. Nám doslova zachránila život! Nebýt jí, nevím, jak bychom vůbec dopadli. Pátek třináctého, černá kočka přes cestu nebo naopak štěstí přinášející kominík. Byla jsem vždy velmi pověrčivá a manžel se mi proto vysmíval. Tyto tři pověry se mi málem staly osudnými. Tehdy byl pátek třináctého a já se z toho důvodu bála odejít do zaměstnání. Zůstala jsem raději

Zůstala jsem sama, a když se hledal předseda SVJ, nechala jsem se k této nevděčné funkci přemluvit. To jsem netušila, jak línou spolupracovnici vyfasuju. Celý život se snažím dělat věci pořádně. Pěkně od podlahy jsem vzala i péči o náš jedenáctiposchoďový panelák. Vypadala nadějně Vše šlo celkem hladce do chvíle, kdy se místopředsedkyní výboru stala Klára z devátého. Bylo jí pětatřicet, r

Sedím po pracovní době ve ztichlé knihovně. Právě zde jsem kdysi potkala svého osudového muže a otce svého jediného, byť nenarozeného, dítěte. V knihovně pracuji už od školy. Je to jedno z těch míst, kde ticho není jen vítané, ale i povinné. A já ho miluju. V tichu není třeba nic vysvětlovat ani se přetvařovat. Vybrala jsem si dobrovolně samotu I když vyjít někdy s některými návštěvníky t