Když jsem potkala Jaroslava, myslela jsem, že se na mě usmálo štěstí. Byl vtipný a uměl se chovat k ženám a ke mně byl nesmírně pozorný! Přesto, že jsem byla přesvědčená, že už si žádného muže do života nepustím, udělala jsem tu chybu znova! Požádal mě o ruku a já nadšeně souhlasila! Říkala jsem si, že mi ho osud přihrál, aby mi vynahradil vše, co jsem do té doby musela přestát. Byla jsem to

S manželem jsem se potkala, když mi bylo třicet a z nevydařeného vztahu jsem už měla dvouletou Anežku. Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Ondřej byl rozvedený, veselý chlap, který se ničeho nebál a často jsme se spolu smáli. Vůbec mi nepřišlo, že je o dvacet let starší. Když se mě zeptal, jestli si ho chci vzít, byla jsem tou nejšťastnější ženou na světě. A dalších pár let bylo vážně

Už dlouho jsem ráno vstávala s pocitem, že můj život za nic nestojí. Život mi ničila švagrová. Dnes vidím, že jsem byla těsně před zhroucením. Osud mi ale přinesl novou naději. A to v podobě nevěry manžela. Mohlo by se zdát, že jsem blázen, ale právě náš rozvod mi přinese svobodu a já budu moci opustit dům, kde nejsem doma. Moje švagrová mi to celý život připomíná. Rodiny nám přály Teď má

Bylo teplé jaro, rozkvétaly růže. Vladimír si k nim klekl a požádal o moji ruku. Řekla jsem ano. Vychovávat vlastního tátu je dřina. Máma radši odešla a znovu se vdala za někoho normálního. Tehdy mi bylo skoro osmnáct a zůstala jsem bydlet u táty, protože mi ho bylo líto, a kromě toho jsem ho měla hrozně ráda. I tak byly chvíle, kdy se mi chtělo přerazit o něj lopatu. Věděla jsem, že ho nepřevy

Člověk by se měl radovat, plyne-li život poklidně a ve spokojenosti. Měli bychom si toho víc vážit. Protože stát se může ledacos. Některé věci si nevymyslíte, ty zkrátka musíte prožít a mnohdy i odtrpět. Vdala jsem se za rozvedeného chlapa, který mi přísahal, že o dceru z prvního manželství bojoval jako lev. Marně. Zhrzená první žena dělala všechno pro to, aby Markétu vídal co nejméně, ignorova

Byli jsme s kolegy tak skvělá parta! Jenže stačilo, abych odmítla návrhy jednoho z nich, a rázem jsem měla ze života peklo. Raději jsem odešla. Po maturitě jsem nastoupila do prvního zaměstnání. Byl tam mladý kolektiv, se kterým jsem se spřátelila. Stala se z nás úžasná parta, chodili jsme na zábavy, trávili spolu víkendy. Bylo nás sedm, čtyři holky a tři kluci. Toužila jsem po tom, abychom zůs

Na to místo jsme jezdili často. Vždycky to byl báječný odpočinek v srdci přírody. Stačilo ale málo a chata se proměnila v děsivou past. Byla sice mlha a pršelo, my ale navzdory počasí ujížděli nadšeně vlakem vstříc skvělému víkendu. Nikdo z naší party nepochyboval, že si volno na chatě u lesa užijeme, i kdyby lilo jako z konve. Vždyť i posezení u krbu a karty či jiná hra bude mít své kouzlo. O

Chtěla jsem za každou cenu udržet manželství a udělat vše, co můj muž chtěl. Nakonec si ale stejně našel jinou a moje oběť byla zbytečná. Můj manžel měl v našem vztahu navrch. Bylo to tím, že jsem vyrůstala na vesnici v klasické české rodině. Byla jsem vedena k tomu, že žena musí leccos skousnout, manželovi odpustit a zamést pod koberec. Už když jsme spolu s Petrem chodili, jsem měla na něj něk

S manželem jsme se přistěhovali před 45 lety. A hned jsme si s Kateřinou a Karlem padli do oka. Bohužel, jak jsme zůstaly pak samy, přátelství vzalo zasvé. Byli jsme ještě mladí, když jsme se přestěhovali do chatové oblasti, kde jsme budovali rodinný dům, tak jako sousedé okolo. Kateřina s Karlem nám byli věkově nejblíž, a navíc jsme bydleli vedle sebe. Měli jsme spoustu společných zájmů, naše

Bylo nám dvanáct, když jsme se potkaly a brzy jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Naše cesty se rozešly až po střední škole. Květa se brzy vdala, já odešla do Prahy na vysokou, kde jsem se i zamilovala a vdala. Dlouho jsem zůstala s dětmi doma, mám celkem tři. Pak ale přišel rozvod a já se musela postavit na vlastní nohy. Najít si místo skoro ve čtyřiceti a s minimální praxí, to nebyla žádná