Měla bych být na sebe pyšná, že dobře vydělávám. Místo toho si musím hrát na chudinku, jen aby měl manžel dobrý pocit, že má vyšší plat než já! Ani bych tomu v dnešní době plné změn nevěřila, že je něco takového možné. Vždyť už je snad rovnoprávnost, nebo ne? Můj manžel je moc hodný chlap a vím jistě, že mě miluje. Vždyť udělá, co mi na očích vidí. Kupuje mi šperky a já si smím pořídit vše, na

Začala si první, já jí to vrátila, ale pak jsem se bála o život. Raději jsem se odstěhovala. A konečně mám klid. Když jsem bydlela ve svém prvním pronájmu, bylo to v domě, kde se moc neřešil noční klid. Narazila jsem na zlobu A já byla ráda, protože jsem byla mladá a nevadilo mi, když se lidé baví. Své zvyky jsem si přenesla i do dalšího nájmu, kde už ale sousedé tak shovívaví nebyli. Res

Je sice hezké být velkorysá a nad věcí, na muže to ale moc velký dojem neudělá. Je lepší být tak trochu liška podšitá a partnerovi nic neodpustit. Měla jsem samozřejmě v mládí partnery, které jsem milovala a dělala pro ně, co jsem jim na očích viděla. A vždycky se mi to vymstilo. Můj první kluk Honza mi zahýbal a já byla ta poslední, kdo se to dozvěděl. Rozešli jsme se proto, že mě nechal. I

Pochopila jsem, že lidem udělá největší radost cizí neštěstí. Kdykoliv se mi dařilo, postarala se nějaká „dobrá duše“ o pomluvu, aby mi uškodila. Od dětství jsem se snažila, aby mě měli všichni rádi. Myslela jsem si, že toho dosáhnu tím, že se budu pilně učit, budu slušná, ochotná a laskavá. Naše rodina žila po mnoho generací v domě na vsi. Všichni tam jsme si, jak se říká, viděli vzájemně do t

Cikánka mi za sto korun kdysi předpověděla, že se někdy kolem pětačtyřicátých narozenin ocitnu na dně. Nemýlila se. Bylo to se mnou zlé. Odmalička jsem postonávala. Táhlo se to až do dospělosti. V pětačtyřiceti jsem putovala do invalidního důchodu, to se přidaly časté epileptické záchvaty. Chodit do zaměstnání bylo vyloučeno. A já chodila do práce ráda. Neuměla jsem si představit, co si doma po

Bývala jsem vždycky spíš taková ta ženská od rány. S nikým a s ničím jsem se totiž moc nepárala. Pak se mi život tak nějak zamotal. Když jsem zjistila, že Roman, můj manžel, je nějak zádumčivý a drží se zpátky od všeho, a hlavně ode mne, bylo mi jasné, že se něco děje. Začala jsem tušit problémy. Měl všechno Nevím, co mu doma chybělo. Měl přece veškerý servis. Dokonce jsem po něm nechtěla

Mám sice spokojené manželství, jenže mi v něm chybí vzrušení. Můj manžel je fajn chlap. Já se s ním ale nudím. Doma mi se vším pomůže, spoustu věcí udělá sám. A možná právě v tom je ta chyba. Když ho vidím každý den utírat prach a luxovat, i kdyby u toho pobíhal nahý, se mnou to už nic nedělá. To je vlastně důvod, proč mám milence. Je jenom jeden, nepotřebuji ty chlapy střídat ve velkém. Na mil

Podvedla jsem svého manžela. A nejhorší je, že nemám vůbec výčitky svědomí. Myslím si, že si to totiž zaslouží! ůbec své nevěry nelituji. Můj manžel na mě už totiž nemá vůbec čas. Nemá ani energii na sex. Můj život, vlastně náš život, se úplně změnil, když se můj manžel Radek začal věnovat politice. Podle mě každý politik má na prvním místě své vlastní zájmy a na lidi z vysoka kašle. Nechtěla j

Stalo se mi to, co považuji za naprosté klišé. Zamilovala jsem se do svého ženatého šéfa. Dokonce natolik, že jsem ho chtěla jen pro sebe. Začalo to nevinně. Nastoupila jsem na místo administrativní pracovnice do firmy, kterou vlastnil Václav. Poprvé jsme se potkali na chodbě. Rychle jsem ho sbalila Podívala jsem se na něj a hned jsem sklopila zrak. Přesně tak mě to kdysi naučila starší k

Už dlouho jsem byla nerozhodná. Nevěděla jsem, co si počít se životem. Netušila jsem, zda mám být spokojená, nebo ne. Prostě se mě zmocnila touha něco ve svém životě změnit. A volba padla na karty, které mi měly v této neveselé době pomoc! Zajít ke kartářce nebo nějaké vědmě, co vidí budoucnost v křišťálové kouli či kávové sedlině, jsem toužila už dlouho. Ne že bych těmhle pohádkám věřila, ale