Vsadíš vše a nevyhraješ. Vsadíš pár korun, a vyhraješ milion. A přesně tak to bylo s mými muži. Vzala jsem si toho nepravého, ale zato mi život přinesl úžasnou dceru. Před lety jsem měla románek se svým kolegou, který byl ženatý. Plně jsem si to uvědomovala, a tak jsem se snažila vztah několikrát ukončit. Nešlo to, stále jsem se k němu vracela. Bylo to také tím, že nikdo jiný v mé blízkosti neb

O své svatbě jsem snila už od doby, kdy jsem byla malá holka. Věděla jsem, že až najdu svého prince, budeme mít pohádkovou veselku. Jenže ten „můj princ“ měl jiný názor... Tolik jsem se chtěla vdávat, ale Jirka o tom nechtěl ani slyšet. Chodili jsme spolu šestý rok, všichni naši vrstevníci už dávno vlezli do chomoutu, jen my stále nic. „Svatba je zbytečná,“ říkal a jeho zatvrzelý postoj mi v

Chyba, kterou nechtěně uděláme, může mít pro naši budoucnost i příjemné následky. Mám doma krabičku, ve které uchovávám ty nejcennější věci. Nejsou to žádné šperky nebo jiné cennosti. Jde o to, co je neopakovatelné a nenahraditelné, třeba svatební oznámení a fotografie. A také jeden dopis, který vlastně o mém životním štěstí rozhodl. Hlídám ho, protože je to můj největší poklad. Kuráže jsem

Špatné i lepší časy se v mém životě střídaly jako roční období. Ale ten nejkrásnější čas nastal až v důchodu. Malá Jiřinka má dneska narozeniny. Bude jít šest a na podzim už půjde do školy. Koukám se na tu krásnou holčičku, kterou si pamatuju jako miminko, když jsem tu před více než pěti lety nastupovala. K této úžasné, hodné rodině jsem se totiž připojila až tehdy. To, když hledali babičku. Vá

Můj muž byl velký darebák. Všichni mi říkali, ať už se na něj vykašlu. Ale já to musela udělat. Kráčím aulou, kdepak, nekráčím, já se přímo vznáším. Je to úžasný pocit, když si člověk může říct: „Dokázala jsem to!“ Byla to dlouhá, často dost bolestná léta studií. Kolikrát jsem to už chtěla vzdát, kolikrát jsem ztratila naději. A občas mě dokonce napadlo, jestli ten darebák neměl nakonec pravdu.

Abych mohla svému zvířecímu velkému kamarádovi dopřát vše potřebné, vzdala jsem se masa. Teď plánuji otužování, abych v zimě neprotopila celý důchod! Svého nejlepšího a nejvěrnějšího kamaráda hovawarta Pepu jsem si pořídila před šesti lety. Díky němu jsem nezlenivěla, protože vyžadoval denně dlouhé procházky, nejlépe v přírodě, a ještě lépe v lese. Každý park mu byl totiž malý! Ne proto, že

Pár měsíců před odchodem do důchodu jsme si s manželem splnili sen. Koupili jsme si malou chaloupku! Místo lenošení jsme ale v jednom kole. Musím se trochu hořce smát, když slýchám stesky kamarádek, že se nudí a nevědí, co s volným časem. Stejně je na tom i můj manžel. Od chvíle, kdy odešel do důchodu, nemá čas na odpočinek. Netušili jsme, co nás čeká Zhubli jsme a získali skvělou kondici

Byl to můj kolega a velký ctitel. Točil se kolem mě léta a dokázal čekat. Jsem na sebe pyšná, že jsem se nedala v těžké chvíli zlomit. Bylo to moje první pracovní místo po maturitě. Byla jsem mladá a krásná. V práci se mi začal dvořit kolega z vedlejšího oddělení, jmenoval se Rudolf. Lichotilo mi to. Asi po měsíci přišlo pozvání na oběd. Ocenila jsem, že zarezervoval stůl v jedné z vyhlášených

Byly jsme nejlepší kamarádky, ale jen do té doby než se do mě Ilona zamilovala. Chtěla, abych zůstala navždy sama. Začátky byly těžké. Můj plat nebyl závratný, tak jsem si našla kamarádku Ilonu, která šla se mnou do spolubydlení. ,,Kdo je dneska máma a kdo je táta,“ dělaly jsme si legraci z našeho soužití v jednom bytě. Asi po měsíci mi jednou večer zaklepala Ilona na dveře a povídá: ,,Říkal

Byla jsem zvědavá, kdo koupil vedlejší zahrádku. Ukázalo se, že pěkný chlap středního věku. Doufala jsem, že bude k mání. Opuštěný zahradní domek ožil. Aha, někdo koupil vedlejší zahrádku, blesklo mi. Určitě nějaký dědula. Hned jsem ho omrkla, a kdepak dědula, ale pěkný chlap středního věku. Občas si říkám, kdy už mi budou chlapi ukradení. Dřív jsem si myslela, že až mi bude šedesát, ale kde